Součástí feministické skupiny Pussy Riot, jak známo, může být kdokoliv. Naděžda Tolokonnikova a Maria Aljochina však jejími členkami už nejsou.
V době svého zatčení v únoru 2012 za antiputinovskou performanci v moskevské Katedrále Krista Spasitele je nikdo neznal – skrývaly se ostatně za maskami. Dotyčná umělecká akce je dnes jednou z nejznámějších na světě. Během médii sledovaného soudu, který provázely globální protesty, se ze všech tří aktivistek (včetně Jekatěriny Samucevič, která byla posléze osvobozena) staly celebrity. Pak přišel dvouletý trest. Vězeňská zkušenost Tolokonnikovu a Aljochinu hluboce poznamenala, Tolokonnikova dokonce proti otřesným poměrům v trestanecké kolonii v Mordvinské republice držela hladovku. Po svém předčasném propuštění v prosinci loňského roku daly obě najevo, že nehodlají pokračovat v provokativních performancích, ale chtějí se věnovat boji za práva vězňů v Rusku. Cestují po světě, setkávají se s vládními ministry, rockovými hvězdami a doslova zazářily v show známého amerického komika Stephena Colberta.
Vyjednávání s mocnými
Šest anonymních členek Pussy Riot se od nich v nedávném otevřeném dopisu distancovalo. Impulzem byl benefiční koncert Amnesty International v Brooklynu, který měl upozornit na osoby uvězněné kvůli svým politických názorům, rase, pohlaví nebo sexuální orientaci. Mimo Tolokonnikovy a Aljochiny zde veřejně vystoupili Madonna, Lauryn Hill, Peter Gabriel, Bob Geldof, Yoko Ono, Susan Sarandon, Sting a další. Ještě v době, kdy byly Aljochina a Tolokonnikova součástí Pussy Riot, jedna z členek v rozhovoru pro Radio Svobodná Evropa řekla: „Samozřejmě nás těší, že s námi chce vystupovat Madonna nebo Björk. Jenže naše performance nejsou legální. Odmítáme být součástí kapitalistického systému, odmítáme vystupovat na koncertech, kde se prodávají lístky.“ Tolokonnikova a Aljochina oproti tomu otevřeně vyjednávají s mocnými tohoto světa a v zájmu svého poslání přistupují na jejich pravidla hry. Podle Pussy Riot poněkud pozapomněly na radikálně politickou agendu namířenou proti kapitalismu, patriarchátu, kultu osobnosti a autoritářství, kvůli níž byly především uvězněny.
„Ovlivní dvě nebojácné mladé ženy světové veřejné mínění a opresivní režim v Rusku, nebo jejich poslání bude pohlceno statusem celebrit?“
V době, kdy kulminovaly mezinárodní protesty proti odsouzení Aljochiny a Tolokonnikovy, si někteří (i zdejší) aktivisté kladli otázku, zda ti, kteří je podporují, skutečně vědí, za jaké politické principy tyto ženy bojují – tj. antiautoritářské a antikapitalistické. Dnes jako by na tom už nesešlo. Aljochina a Tolokonnikova v zájmu své kauzy vystoupily v Singapuru na zahájení Prudential Eye Awards, soutěži pro současné mladé umělce v Asii, kterou sponzorují Rolls-Royce, Singapore Airlines nebo londýnská Saatchi Gallery. Ať už to chtěly nebo ne, jsou jedněmi z mnoha mezinárodně známých celebrit, které se angažují ve chvályhodné a potřebné věci (nutno podotknout, že na rozdíl od dotyčných celebrit prokázaly, že za svými postoji si skutečně stojí). Punková performance dokázala připoutat pozornost k putinovskému Rusku a poukázat na nebezpečné manželství oligarchie a církve. Co mohou dokázat tyto osvětové mise? I bez návštěv bývalých Pussy Riot není západní svět Putinovi nijak nakloněn a těžko říct, zda má moc změnit tamní poměry, když se sám potýká s vlastními.
Souboj s médii
Ve čtvrtek se Maria svěřila na svém facebookovém profilu se svou frustrací: „Každé interview v zahraničí začínáme o politických vězních v Rusku, uvězněných v souvislosti s protiputinovskými protesty z 6. května 2012. Bude jich tento týden už více než padesát. Ale pak vidíme, jak jsou dotyčné pasáže v rozhovorech systematicky vypouštěny. A tak už mluvíme jenom o tom… Ale stejně nás neslyší. Není to jejich chyba, vnímají to prostě jako zkrátka náš, vnitropolitický problém.“
Pussy Riot vždy trvaly na své anonymitě, nechtěly, abych jejich obličeje a identita nějak souvisela s tím, co chtějí říci. Teď o to Naděžda Tolokonnikova a Maria Aljochina přišly. Těžko rozhodnout, zda je jejich půvab a charisma spojencem či nepřítelem. Kdo ovládne koho? Ovlivní dvě nebojácné mladé ženy světové veřejné mínění a opresivní režim v Rusku, nebo jejich poslání bude pohlceno statusem celebrit? Sofistikovaný mediální moloch se v lecčems jeví být větším soustem než otevřeně autoritativní Putinův režim.
Autor studuje dějiny umění.