Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Intelektuálové, váš čas právě nastal

Mají veřejní intelektuálové užívat propagandu?

Když kousavé, nesmlouvavé, brilantně stylizované filipiky proti xenofobii a rasismu čte pořád dokola těch stejných deset tisíc lidí, je to podobně hodnotné, jako když si Klaus s Gašparovičem vyměnili státní vyznamenání. Říká se tomu „honění do kříže“. Takové honění provozují levicoví intelektuálové, kteří místo aby prakticky řešili, jak dostat lidi na svou stranu, se navzájem předhánějí, kdo nalezne v příspěvcích a nejnovějších kulturních počinech těch druhých nekonzistenci, případně se snaží vypilovat argumentaci a kritiku čehokoli ještě o něco lépe, než to udělal předchůdce. Ve světle současného dění pak nezbývá než konstatovat, že na to nikdo nemá čas ani náladu. Masa je receptivní na propagandu a propaganda je nejrychlejším nástrojem k získání jejího kritického množství.

Jak je možné, že to, co věděl svatý Pavel, Goebbels i Masaryk, zůstává utajeno českému intelektuálovi? Asi proto, že český intelektuál je především Čechem a až posléze intelektuálem. Vyznačuje se nízkým sebevědomím, dopředu tuší neúspěch a nemá kuráž o něj ve společnosti bojovat. Nejenže ví, že ho „tupá masa“ neposlouchá, ale přímo svou identitu na tomto faktu zakládá. Dnešní český intelektuál by se cítil jako zrádce, pokud by na něj neintelektuální masa začala vůbec reagovat. A skutečně, každý intelektuál, kterému se podařilo překročit bludný kruh kavárna-kniha-kavárna, je mezi ostatními považován za zrádce. Kolik nenávisti ve své vlastní komunitě si vysloužil Tomáš Halík za to, že si dovolil mít dopad na veřejnost? Do jakých hlubin musel v očích ostatních klesnout, když jako jediný v Česku měl pravidelně plná kázání a dokonce získal Templetonovu cenu?

Pozor na hodné lidi

Většina lidí na světě je dobrých a hodných, pročež ještě lidstvo existuje. Aby mohl diktátor libovolné národnosti začít páchat svinstva ve velkém, musí získat na svou stranu hodné lidi. Propaganda je nástrojem, který jako jediný umí hodné lidi přesvědčit, že jejich empatie a soucit jsou omyl, přesněji řečeno, že empatie a soucit, které se v každém normálním člověku probudí při kontaktu s druhou lidskou bytostí, jsou irelevantní a falešné, protože ti druzí vůbec lidmi nejsou.

Každý intelektuál, kterému se podařilo překročit bludný kruh kavárna-kniha-kavárna, je mezi ostatními považován za zrádce.

Díky propagandě se už Okamurovi, Konvičkovi a dalším populistům, kteří doufají, že je současné světové turbulence vynesou k moci, podařilo přetáhnout na svou stranu nejen frustrované a přirozeně nenávistné chudáky, ale také citelný počet hodných lidí a ještě mnohem větší počet se jim podařilo rozkolísat. Ostatně nacistická zvěrstva byla možná nejen proto, že je určitý počet lidí vyloženě schvaloval, ale hlavně proto, že většina lidí si nebyla jistá, jestli to je dobře, nebo špatně, a tato morální paralýza jim vydržela, dokud plynování a popravy nezastavily tanky ostatních národů.

Intelektuálové, přestaňte od své úlohy odvracet zrak a přestaňte se podceňovat. Výsledky vaší práce jsou totiž velmi konkrétní. To, že v Praze-Holešovicích dostal mladík do hlavy pěstí (zezadu samozřejmě) za to, že je snědý a má plnovous, je společná vina nás všech. Dopustili jsme totiž, aby si někteří lidé začali myslet, že dozrála doba, že „už je to tady“, že „už můžem začít“.

Xenofobie v pěti bodech

Je však namístě srovnávat duo Okamura-Konvička s dvojicí Goebbels-Rosenberg? Přirovnávat rok 2015 v Česku k roku 1933 v Německu? Ano. A hlavně proto, že:

1. Lidem vedoucím xenofobní rétoriku jsou ukradená fakta. Vymýšlí si statistiky kriminality, porodnosti a podobně podle nálady a už zjistili, že jim to prochází.

2. Začíná se radikalizovat boj proti „vnitřnímu nepříteli“, protože, jak ví každý nácek, nejdřív je třeba odstranit ty, kteří ho omezují v násilí uvnitř hranic, zatímco nepřítele vnějšího naopak potřebuje jako symbol, proti kterému šikuje davy. Okamura tak vypsal na Facebooku seznam českých „zrádců“, kteří hlasovali pro kvóty, Konvička zase jmenuje konkrétní osoby, kterým by měly být „omezeny osobní svobody“.

3. Lídři xenofobního hnutí používají jazyk, který je určován nenávistí. Když ze sebe člověk vypustí větu „Islám je tisíckrát horší než komunismus a nacismus dohromady“, je to jasně přiznaná rezignace na racionalitu, jedná se o bojové hecování před útokem.

4. V propagandě se používají divoké montáže, kdy například video z nucené svatby v kmenových oblastech Afghánistánu má dokladovat, že syrští utečenci jsou pro nás nebezpeční.

5. Češi jsou přesvědčeni, že právě oni jsou ti na výši, kteří bojují proti barbarům. Stejnou věc si mysleli Němci, kteří volili Hitlera právě proto, že slíbil všechny barbary a příživníky zavřít do koncentráků. Je populární omyl, že Němci před válkou nevěděli, co se bude dít dál. Opak je pravdou – těšili se, až vůdce „s tou chátrou zatočí“.

Tato pětibodová propaganda působí na hodné a soucitné lidi ze všech stran, nalamuje je, znejišťuje a připravuje na věci příští. Takže například i tohle bezelstné pako, které má určitě rádo maminku a zvířátka, si pak myslí, že přijet na antiislámskou demonstraci organizovanou nacistou Kotlebou je v pořádku.

Násilníci a deprivanti jsou na koni, začínají si myslet, že „doba dozrála“. Sice ještě nevytahují na ulici muslimy za vousy, nerozbíjejí stánky s gyrosem, ale seznamy už existují. Postoj Okamury s Konvičkou je jasný: násilí otevřeně neschvalujeme, kdyby ovšem pár lidí dostalo na ulici nakládačku „nikdo by se nemohl divit“. Mimochodem stejnou kličku použil jeden pákistánský imám, když se ho média zeptala, zda schvaluje, že dav idiotů ukopal na zemi ženu obviněnou ze znesvěcení Koránu.

Antipropaganda je jediný nástroj, jak lidi přivést zpět do normálu. Intelektuálové mají z propagandy strach a chovají k ní pohrdání, protože z ní cítí lidovost. Ovšem za současné situace to znamená pohrdat lidmi jako takovými. Například propaganda proti Okamurovi s Konvičkou přitom není žádná velká věda. Stačí si dát jejich jména do Googlu. Když každý z nás přispěje svým dílem (napíše článek nebo aspoň dá post na Facebook o tom, jaký je Okamura bankrotář a oportunista a jaký je Konvička lítost vzbuzující drobný deprivant), uvolníme „prostého Čecha“ z kleští jednostranné, stresující masáže.

Intelektuálové, pět až dvacet let jste studovali proto, abyste se stali učiteli národa, ne posmívanými a ignorovanými podivíny. Jenže lidé vás zatím nechápou a jen se vám smějí, že si cosi melete pod vousy, s mokrými koly pod pažemi.

Autor vydává Prigl.cz, živí se politickým marketingem.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image