Teolog Ondrej Prostredník byl potrestán za projev tolerance


Teolog Ondrej Prostredník je dalším z akademiků, kterým bylo znemožněno veřejně vyučovat kvůli jejich toleranci ke komunitě LGBT.

Dopisem z 30. srpna odebral sbor biskupů Ondreji Prostredníkovi předmět na Evangelické bohoslovecké fakultě na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V oficiálním dopise je teologova činnost popsána jako „plazivé implantování názorů“ a „zneužívání akademické svobody“. V případě Ondreje Prostredníka se opakuje velmi podobný scénář jako u jeho katolického kolegy Jaroslava Lormana, který byl zbaven kanonické mise, a tím i možnosti vyučovat na Katolické fakultě Univerzity Karlovy přibližně před rokem.

Vyhazov za toleranci

Ondrej Prostredník ve svých textech pro slovenský komentátorský deník SME  upozornil na historické případy, kdy církve dlouhodobě zastávaly zpátečnické názory. Církevní hodnostáři měli problém přijmout stanovisko, že se celý vesmír netočí okolo Země, podobně jako nyní neakceptují, že láska neprobíhá jen mezi mužem a ženou.

Pomalu se šířící tolerance k lidem s menšinovou sexuální orientací se na Slovensku zastavila u možnosti církevního požehnání stejnopohlavnímu vztahu.

Teolog představoval tolerantní a svobodnou tvář církve podléhající konzervativnímu populismu. Organizoval dopis na podporu kaplana Jakuba Pavlusa. Pavlus přišel o místo v Evangelické církvi Augsburského vyznání (ECAV) poté, co se nehomofobně vyjádřil k referendu za rodinu, které proběhlo na Slovensku v roce 2015. Vystoupil také na slovenském Duhovém pochodu, kde ve svém projevu požádal o to, aby ze strany církve přestalo směrem k LGBT komunitě docházet k argumentaci „ohrožením tradiční rodiny“. Vyzval také církev, aby nevytvářela prostředí, ve kterém se někteří lidé nebudou cítit bezpečně.

Případ Pavlusa i Prostredníka odhaluje také podivnou zaměstnaneckou politiku uvedené církve. Oba tito muži byli vyhozeni pouze na základě tolerantních výroků, nikoli kvůli své vlastní orientaci. Těžko si lze představit, jakou diskriminací by si mohl projít zaměstnanec této organizace, který by byl navíc sám gay nebo bisexuál. Tato církev navíc klade nečekaně vysoké nároky i na své heterosexuální zaměstnance. Faráři, kaplani a biskupové mají sloužit jako ukázkové příklady potvrzující přísnou normativní sexuální morálku církve. Na farách není povolováno nesezdané soužití párů, předmanželský sex je tabuizován a genderové role přísně vymezené. Mnoho slovenských studentů teologie kvůli této strnuté morálce odchází studovat raději do Čech.

Pomalu se šířící tolerance

Bible přitom nezná koncept sexuální orientace, vymezuje se pouze proti pederastii (milostným vztahům mezi učitelem a žákem typickým pro antické Řecko) a proti sexu mezi dvěma muži, který probíhá „jako se ženou“. Pomalu se šířící tolerance k lidem s menšinovou sexuální orientací se na Slovensku zastavila u možnosti církevního požehnání stejnopohlavnímu vztahu. ECAV stále vykazuje ze svých kostelů milující se páry tvořené dvěma muži či dvěma ženami. Tento typ svazků je považován za „nepožehnatelný“.

Na případ Ondreje Prostredníka reagoval spisovatel a veřejný intelektuál zabývající se náboženstvím Michal Havran. Připomíná, že evangelická církev může homofobii obhájit ještě daleko hůře než církev katolická. Jednání sboru biskupů podle něj jde přímo proti duchu reformace. Není to však jen duch reformace, co je tímto jednáním poškozeno, ale také akademické svobody země a životy lidí ze slovenské LGBT komunity.

Autorka je básnířka a teoložka.

 

A2LARM