Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Komise k privatizaci OKD může pomoct spravedlnosti

Piráti sehnali podpisy pro vznik sněmovní komise, která prošetří kauzu OKD. Potřebujeme ji?

Vyrůstal jsem v jednom hornickém městě na Ostravsku. Vedle nás bydlela paní Wieczorková. Celý život tvrdě a poctivě pracovala – nejprve pro OKD, od které dostala byt, a pak dělala uklízečku v obchodním domě. Vzorně se starala o lehce mentálně postiženou dceru a poté, co onemocněl její přítel, bývalý důlní pracovník, starala se i o něj. Když zemřel a dcera odešla, zůstala na všechno sama. Nejhorší pro ni však nebyla samota, ale chudoba, v níž se ocitla. Byt, ve kterém bydlela, jí totiž nepatřil. Náležel kapitálové skupině reprezentované Zdeňkem Bakalou, která byty OKD nakonec získala v důsledku privatizačních kroků učiněných v roce 2004.

Kvůli deregulaci nájemného jí jednoho dne přišel dopis. V něm jí diktovali podmínky nového nájemního vztahu, včetně vysokého nájemného. V případě, že by nesouhlasila, jí vyhrožovali nákladným soudem. Většina jejích příjmů tak padla na nájemné. Paní Wieczorková byla příliš hrdá na to, aby šla hned žádat o sociální příspěvky. Byla tak chudá, že neměla ani telefonní linku a chodila si občas zavolat k nám. Za to nám pak vnucovala peníze. Když jí nakonec úspory došly, o příspěvek na bydlení si požádala. Její příjem byl ale pořád tak nízký, že jí po zaplacení nájemného sotva stačil na jídlo a léky. Místo aby byt byl její a mohla ho případně na stará kolena prodat a zlepšit svou životní situaci, zemřela paní Wieczorková v chudobě jako zdroj cash-flow velkého kapitálu.

Dopady privatizace polopatě

Úvod jako vystřižený z Respektu (a pro někoho možná trapně patetický) má poukázat na reálné důsledky dokončení privatizace OKD, protože to z pražské perspektivy možná není zřetelné. Stát v roce 2004 prodal svůj podíl na společnosti OKD, která vlastnila 45 000 bytů. Ty byly v rámci prodeje oceněny na směšných 40 000 korun za byt. V tom se ostatně lišil prodej OKD od jiných privatizací – v žádném jiném případě nebylo dotčeno tolik lidí takovým zhoršením podmínek svého bydlení. Nejhůře bytová privatizace pochopitelně dopadla na ty nejzranitelnější: chudé a staré lidi. Proto je na Ostravsku téma bytů OKD/RPG/Residomo i po třinácti letech stále živé a dosud ovlivňuje volební výsledky v kraji. V Karviné, Havířově či Orlové, kdysi sociálnědemokratických baštách republiky, teď slaví vítězství Babiš s Okamurou.

Vítězství protestních stran jako Piráti, ANO a fašizující SPD na okamžik rozbilo dosavadní byznysově-politický komplex (aby ho samozřejmě nahradilo jiným) a vytvořilo příležitost pro vyšetření věcí, které orgány činné v trestním řízení nepokryjí.

Mizérie, ve které se kdysi nejsilnější levicová strana nachází, je mimo jiné také důsledkem této kauzy. Jako bývalý volič ČSSD jsem naprosto nechápal sebevražedný přístup špiček sociální demokracie k celému případu. V podstatě svou chybou, ať už úmyslnou či neúmyslnou, udělala ze stovky tisíc svých voličů Bakalovy kolóny. Ano, chyby se stávají a prvním krokem k nápravě je jejich přiznání. Toho však za uplynulých třináct let nebyla ČSSD schopna, naopak prostřednictvím své elity neustále opakovala, že bylo vše v pořádku a že to potvrdila Evropská komise. Každý dospělý člověk i běžný člen ČSSD si může udělat úsudek o tom, zda prodat byty v průměru za 40 000 Kč bylo v pořádku. Přitom by nebyl problém říci: ano, byli jsme Koláčkem a Bakalou podvedeni, domnívali jsme se, že byty budou převedeny na nájemníky za 40 000 korun, proto jsme to prodávali tak levně. Takový přístup by byl i z právního hlediska významný a mohl by vést k revizi celého privatizačního procesu. Proč toho nejsou odpovědné osoby schopny, vědí jen ony samy.

Proč potřebujeme vyšetřovací komisi

V úterý byla i díky iniciativě Pirátů zřízena sněmovní vyšetřovací komise, která by měla zjistit, jak to ve skutečnosti s privatizací OKD bylo. Všechna čest poslancům za ČSSD, kteří se zřízením souhlasili. Už během projednávání se ozval Miroslav Kalousek, který byl proti s tím, že se privatizaci věnují orgány činné v trestním řízení, a je tedy zbytečné zřizovat vyšetřovací komisi. Pomiňme fakt, že bývalý předseda TOP 09 přijal mnohamilionový dar od Zdeňka Bakaly pro svou stranu, a je tak z jeho pohledu pochopitelné, že nemá na zřizování komise zájem. Otázka má ale svou relevanci – co vlastně komise zmůže?

Odpověď je jednoduchá – zásadní úlohu může hrát v rozklíčování odpovědnosti jednotlivců v celém privatizačním procesu. Orgány činné v trestním řízení se totiž zabývají převážně tím, co se dělo před privatizací, respektive v rámci její přípravy. Stejně důležité ale je zjistit, co se dělo po ní.

Právní řád i privatizační smlouva umožňují státu od privatizace odstoupit. Komise tak například může hledat odpověď na otázku, proč stát od smlouvy neodstoupil, a ukázat na odpovědné osoby. Existují indicie, že odpovědní činitelé byli varování před prodejem zbytkového státního podílu v tom smyslu, že je nevýhodný, a přesto pro zastavení privatizace nic neučinily. Takové zjištění by samozřejmě postavilo prodej do zcela jiného světla.

Dalším zásadním okamžikem v privatizačním procesu bylo vyšetřování poskytnutí nedovolené veřejné podpory, které zahájila Evropská komise – nevýhodný prodej státního majetku je podle práva EU nedovolenou veřejnou podporou. Evropská komise nemá v oblasti veřejné podpory vyšetřovací pravomoci a spoléhá se na informace členských států. Proto je součástí předběžného šetření dialog s členským státem, který musí Evropské komisi poskytnout korektní a pravdivé informace o privatizaci. Jak víme z médií, to se nestalo; naopak z Ministerstva financí odešla k Evropské komisi lživá data. Evropská komise tak rozhodovala na základě nesprávných údajů. Úředník či advokát zastupující ministerstvo, který tyto nepravdivé informace poskytl, by mohl být trestně odpovědný, a právě vyšetřovací komise může díky konkrétním zjištěním podat trestní oznámení a přičinit se o to, aby někdo za toto jednání státu nesl odpovědnost. Je třeba si také uvědomit, že privatizační trestné činy mají velice dlouhou promlčecí lhůtu, a proto i po uplynutí třinácti let od privatizace lze stále pohnat k odpovědnosti všechny aktéry.

Česká komise může pomoci té evropské

Komise je důležitá také proto, že předmětem jejího šetření je věc veřejného zájmu, a nikoliv jednotlivé osoby, ačkoliv i ty jsou dotčeny. To je rozdíl oproti trestnímu řízení, které je vedeno vždy proti konkrétní osobě. V soudním řízení tak může nastat problém, pokud například v soudním procesu obžalovaní vážně onemocní či dokonce zemřou. V takovém případě je řízení zastaveno a výrok soudu nepřijde. V právě probíhajícím trestním řízení se zaměstnanci Fondu národního majetku a znalcem, který OKD ocenil, taková eventualita může nastat, protože obžalovaní jsou pokročilého věku. To by samozřejmě bylo pro privatizátory naprosto ideální, neboť by už neexistoval způsob, jak privatizaci zpochybnit. Může se ale také stát, že soud rozhodne, že nikdo z obžalovaných nespáchal trestný čin, například proto, že jednali v nedbalosti a neúmyslně.

To může být podstatné pro řízení před Evropskou komisí, která se nechala slyšet, že je ochotna případ privatizace znovu otevřít, pokud bude existovat autoritativní výrok o tom, že privatizace byla provedena v rozporu se zákonem. Pokud by soud nebyl uzavřen pravomocným rozsudkem, že byl spáchán trestný čin a spáchala ho určitá osoba, zůstala by vyšetřovací komise jediným orgánem, na základě jehož závěrů by mohlo být znovu zahájeno šetření o nedovolené veřejné podpoře.

Dopady nemusí být jen právní

Kroků, jež vyšetřovací komise může učinit, je celá řada a ne všechny musí nutně vést k trestnímu oznámení a k vyvozování trestní odpovědnosti. Zjištění ale mohou mít vliv na soukromoprávní, politickou a morální odpovědnost jedinců, kteří jsou do případu zapleteni. Privatizace totiž neumožnila zbohatnutí jen několika málo jedinců – profitovali na ní také vlivné advokátní kanceláře, poradci i politici. Z výsledků voleb nemusíme být nadšení, ale vítězství protestních stran, jako jsou Piráti, ANO či fašizující SPD, na okamžik rozbilo dosavadní byznysově-politický komplex (aby ho samozřejmě nahradilo jiným) a vytvořilo okénko příležitosti pro vyšetření věcí, které z mnoha důvodů orgány činné v trestním řízení nepokryjí. Úspěšná vyšetřovací komise může zvýšit prestiž parlamentu a ukázat občanům, kteří jsou zklamaní liberální demokracií, že není pouhou žvanírnou, ale institucí, která dokáže svých ústavních kompetencí využívat v jejich prospěch.

Tím hlavním raison d‘être neboli důvodem existence vyšetřovací komise by ale mělo být něco, čemu se říká zadostiučinění či pocit spravedlnosti a který by měli mít nejen nájemníci a horníci, ale všichni občané, jimž akcie OKD v podstatě patřily. Paní Wieczorková se spravedlnosti nedočkala. Přejme si, aby vyšetřovací komise pracovala tak, aby se tisícům jiných Wieczorkových a Wieczorků spravedlnosti dostalo.

Autor je právník.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image