Všichni známe stolní fotbal. Málokdo však ví, že ho v roce 1937 v době španělské občanské války vynalezl básník, anarchista a pozdější exulant před Frankovou diktaturou Alejandro Finisterre. Alejandro se narodil 6. května 1919 na severozápadním cípu iberského poloostrova a jeho otec pracoval na majáku ve stejnojmenném galicijském městečku Finisterre (či galicijsky Fisterra). Alejandro odešel v patnácti letech studovat do Madridu, kde se příležitostně živil jako stavební dělník, tanečník stepu nebo tiskař. Když v roce 1936 vypukla občanská válka, Alejandro stál na straně republikánů a na podzim téhož roku byl těžce zraněn při bombardování, poté co ho zasypaly sutiny domu. Léčil se v Katalánsku, kde se setkal se spoustou zraněných nebo zmrzačených dětí, které nemohly sportovat a hrát fotbal. Dostal prý tehdy nápad: „Měl jsem rád stolní tenis, tak proč by nemohl existovat i stolní fotbal?“ vyprávěl později. Společně s jedním místním tesařem pak zhotovili konstrukci stolu, vyřezali figurky hráčů a vytvořili slavný stolní fotbálek.
Alejandro si nechal svůj vynález patentovat v Barceloně v roce 1937. Po vítězství frankistů v občanské válce však musel ze Španělska odejít a prožil poměrně dobrodružný život. Nějaký čas žil ve Francii, posléze v Ekvádoru a Guatemale. V poslední jmenované zemi si údajně na začátku padesátých let dokonce zahrál stolní fotbálek s mladým Che Guevarou, který tehdy v Guatemale rovněž pobýval. Alejandro Finisterre byl navíc v roce 1954 unesen Frankovými agenty, kteří ho naložili do letadla směřujícího do Madridu, ale zachránil se poté, co začal předstírat, že má u sebe bombu, a přinutil tak posádku letounu přistát v Panamě. V následujících letech se Finisterre usadil v Mexiku, kde vydával španělskou exilovou literaturu a propagoval především dílo básníka a republikána Leóna Felipeho (1884–1968). Po pádu Frankovy diktatury se vrátil zpátky do Španělska, kde psal poezii a pokračoval v publikační činnosti. Zemřel 9. února 2007 v osmdesáti sedmi letech.