Co přináší pomalý sex?

Jak zlepšit náš život a pečovat o lidi traumatizované konzumerismem, vyhořením a neustálým důrazem na výkon?

Foto Eric Koch / Anefo, Wikimedia Commons (C0 1.0)

Tváří v tvář hrozící ekologické krizi je stále jasnější, že budeme muset radikálně změnit svůj způsob života. Nebude stačit jen vyměnit kelímek na kávu za termosku nebo si začít připlácet za biojídlo. Nutnou proměnou bude muset projít i způsob, jakým uvažujeme o svém úspěchu, i to, jak si klademe krátkodobé a dlouhodobé cíle. Logika nekonečné produkce opravdu nevede k jasnějším zítřkům. Pokud stále ještě věříme, že má cenu něco dělat před koncem světa, můžeme se kromě aktivismu pokoušet pomalu transformovat jednotlivé, na výkon zaměřené kousky našeho života. Zkoušet nalézat ztracenou harmonii, která třeba přispěje k záchraně planety jen malým dílem, ale přesto může udělat náš svět lepším a život mnohem snesitelnějším.

Směry s důrazem na pomalost obecně vedou k větší pozornosti vůči světu kolem nás i nám samotným. Zpochybňují důraz na rychlost, výkon a zkouší pečovat o lidi zničené kapitalistickým konzumerismem.

Opomíjena často bývá oblast lidské sexuality. Jednou z možných inspiraci, jak k ní změnit přístup, může být kniha Vědomé milování od Diany Richardson, která nabízí způsob pomalejšího, procítěnějšího sexu. Právě v posteli, kde vládne vědomé milování, se dysfunkce léčí dostatkem něhy a času, nikoli zběsilou medikací. Uvolnění druhého a vcítění se do něj je základním předpokladem sexuálního spojení, ne jeho náhodným produktem. Rady Diany Richardson mohou pomoci našemu sexuálnímu světu, který může být také ohrožený okolním tlakem na výkon, produktivitu a neoliberální neschopností střízlivého, vědomého pohledu. Pokud se začneme vědoměji a radostněji milovat, může nám to pomoci i vědoměji a solidárněji žít. Tlak na vysoký pracovní výkon a nasazení mnoho z nás cítí na svém těle. Ať už jde o fyzickou únavu nebo o psychické potíže vyvolané stresem a vyhořením. Jsou oblasti lidského života, v nichž může být tlak na výkon ještě absurdnější a škodlivější než v těch ostatních.

Zvýšená citlivost a pomalý životní styl

Základním předpokladem pro vědomé milování je podle Diany Richardson dostatek času. Richardson pro něj na svých tantrických kurzech pro páry vyhrazuje ze začátku tři hodiny, ale píše, že sama zažila dokonce i několikadenní sex. Klíč k prodloužení milostného aktu spočívá v oproštění se od tlaku na rychlý orgasmus a zpomalení všech pohybů vedoucích k vyvrcholení. Richardson k tomu dodává: „Pokud se zcela stáhnete a touhu zcela opustíte, může se stát něco zázračného. Energie, která se chtěla projevit směrem ven, se přemění a imploduje dovnitř, aby následně znovu vzrostla ve vašem jádru jako vlna životní síly, která vás posiluje.“

Milování je stavem, při kterém jsou propojené pohlavní orgány. V knize jsou popsány ideální polohy pro začátek sexu a také postup, jakým jde bez přerušení postupně přecházet z jedné polohy do druhé. Pro pomalý sex je důležitý klid, uvolnění celého těla, dech, vzájemné naladění partnerů a přítomné vědomí. Akt se tak stává určitým druhem meditace, uvolňujícího cvičení, intimního rozhovoru s partnerem. Sex se mění v relaxaci, která nepřináší jen hluboký pocit uspokojení, ale také odpočinek a spojení s milovaným.

Richardson radí postupovat opatrně a při milování netolerovat žádnou míru bolesti. Když se bolest objeví, je podle této tantrické učitelky nutné pohyb zastavit a počkat, dokud nedojde k uvolnění a bolest neustoupí. Praktikování pomalého sexu zvyšuje citlivost, umožňuje mužům vycítit, kdy není jejich partnerka dostatečně uvolněná, a díky větší citlivosti také zlepšuje například problémy s erekcí.

Popíráním problémů se nic nevyřeší

Čeho vlastně technikou vědomého milování dosáhneme? Autorka slibuje hlavně upevnění vztahu – stanete se bytostmi, které se více milují, píše. Pocit naplnění a harmonie se přelévá i do okolního života a dalších vztahů (mluví například o uklidnění dětí). Zmenšení tlaku a napětí v sexu může mít pozitivní účinky na imunitní systém a zdraví. Jako další pozitivní účinky uvádí nárůst kreativity. Richardson popisuje důsledky, jaké má na náš život přítomnost kvalitního odpočinku, kterým vědomé milování zcela jistě být může.

Teorie vědomého milování má blízko k celkově pomalému životnímu stylu. Autorka opakovaně odkazuje na knihu o pomalém stravování Pomalá dieta. V tomto druhu diety je kladem důraz nejen na pomalé jedení, ale i na vnímání příběhu a kvality jídla. Směry s důrazem na pomalost obecně vedou k větší pozornosti vůči světu kolem nás i nám samotným. Zpochybňují důraz na rychlost, výkon a zkouší pečovat o lidi zničené kapitalistickým konzumerismem. Základem je právě pozornost upřená na člověka a nejobyčejnější věci, které dělá. Součástí pomalého životního stylu je třeba i pomalá móda. Pomalá móda se snaží zklidnit vlny měnících se trendů, které by nás nejraději přiměly k tomu, měnit každou chvíli půlku šatníku. Jde proti snaze sledovat nejnovější módní proudy a spíše dbá na dobrou kombinovatelnost oblečení. Součástí pomalé módy je tendence věci spíš opravovat než vyhazovat, nabízet je známým a přátelům a neživit módní průmysl, který je založený na vykořisťování.

Ideál sexu asi není možné naplnit pokaždé. Kampaň MeToo navíc přinesla do veřejného prostoru spoustu příkladů zraňujícího jednání spojeného právě se sexuálními aktivitami. V českém prostředí přitom často dochází k ignoranci a zlehčování těchto výpovědí. Tematizace sexu tak může oscilovat mezi výpověďmi o nepříjemných zážitcích, tvrdohlavým popíráním, že by se v sexuální oblasti vůbec něco nepříjemného mohlo dít, a obviňováním feministek ze lží. Diana Richardson naproti tomu představuje hlas, který doplňuje kampaň MeToo o důraz na pozitivní přístup k sexualitě, který stojí na citlivosti a přítomnosti. Právě tyto dva předpoklady jsou důležité pro minimalizaci traumatizujících zážitků vázaných na sex a svádění. Součástí tantrické tradice jsou nepochybně také některá šovinistická a genderově stereotypní zákoutí, ale v její současné podobě, třeba právě v podání knihy Vědomé milování, rozhodně nemusí být pro ženy ponižující a vychází z přesvědčení o rovnosti obou partnerů.

Autorka je teoložka a feministka.

 

Čtěte dále