Foto Andre Mouton, Pixabay CC0 1.0
Server NBC News přinesl reportáž o záchraně zvířat ve volné přírodě i v zoologických zahradách během aktuální vlny veder a sucha v Mexiku. Ve státní zoo v hlavním městě krmí lvi nanuky ze zmrazené krve, kostí a vody, jinde se sovám dovážejí zamrazené krysy.
Nad Mexickým zálivem a severní částí Střední Ameriky se nachází kupole vysokého tlaku, který brání vzniku oblačnosti – území je tak včetně části USA sužováno silným slunečním zářením, extrémními teplotami i suchem. Vedro dopadá především na volně žijící zvířata ve střední a jižní části Mexika, jakkoliv jsou teploty rekordní i na severu, převládá zde poušť, jejíž živočichové si s extrémními podmínkami dovedou lépe poradit.
Zoo park na dusném pobřeží Mexického zálivu zřídil klimatizované ubikace pro orly, sovy a další dravce. Na jihu země ze stromů padají přehřátí vřešťani. Počet uhynulých zvířat nyní pravděpodobně převyšuje 250. Ve státě Tabasco bylo několik opic zachráněno před dehydratací a úpalem díky nevládní organizaci Biodiversity Conservation of The Usumacinta group, známou pod zkratkou COBIUS – skupina zachránila a stabilizovala 18 opic.
Kromě toho byly nalezeny desítky dalších ptáků a také několik netopýrů, rysů a kojotů. Do parku se dostali v zuboženém stavu, ale živí.
Záchrannou skupinu biologů a veterinářů vede Gilberto Pozo a společně v džungli pátrají po postižených opicích. Častokrát je bohužel najdou pozdě. „Včera jsme přišli o tři zvířata,“ vypráví v náklaďáku poskakujícím po venkovské silničce ve státě Tabasco na jižním pobřeží zálivu, v nejhůře postižené oblasti. „Vyjeli jsme je zachránit, ale už jsme je nedokázali stabilizovat. Tyto opice, středně velcí primáti typičtí svým ryčným projevem, už byly příliš vyčerpané a ztratily mnoho tekutin. Vedro totiž provázejí extrémní sucha.
Ministerstvo životního prostředí ke konci května oznámilo, že dosud uhynulo 204 vřešťanů, 157 z nich přímo v Tabascu. Pozo uvedl, že jen v Tabascu se počet zvýšil na 198, přičemž celkový úhyn se tak blíží 250.
„Jediný záchranný program je ten, který dělá naše organizace,“ vysvětluje Pozo. Právě na neziskové organizace se vláda, která seškrtala rozpočty mnoha agenturám zabývajícím se ochranou přírody, musí nyní spoléhat.
Ministerstvo ve svém prohlášení uvedlo: „Federální orgány pro životní prostředí se v rámci koordinovaného postupu s občanskými aktivisty i akademiky zabývaly jejich hlášeními o situaci.“ Ministerstvo také poskytlo potraviny, vodu a ubytování pro týmy lidí z neziskovek i pro nemocná zvířata. Podle ministerstva primáti umírají na úpal, k čemuž kromě horka přispívá i fakt, že vyschly prameny a potůčky v oblastech, kde vřešťani žijí. Některé neziskovky mají přesto s rozpočtem potíže dále a prosí o finanční dary, například nezisková přírodní rezervace Selva Teenek v oblasti La Huasteca.
Dne 9. května se zde přitom teploty vyšplhaly na 50 stupňů Celsia a záchranáři posbírali 15 ptáků různých druhů, kteří leželi na zemi. „Nikdy dříve se nic takového nestalo,“ uvedla Laura Rodrígez, veterinářka parku. „Sto procent zvířat potřebuje hydrataci. Některá byla dokonce v takovém stavu, že už nedokázala přijmout vodu perorálně.“
Ena Mildred Buenfil, vedoucí skupiny Selva Teenek dodala, že ptáci stejně jako opice prostě padají mrtví k zemi. „Padají doslova za letu, přičemž nejvíce se to týká mláďat. Lidé nám posílali fotografie desítek mrtvých papoušků ležících na zemi.“
Mnozí ptáci také trpí stresem z vysokých teplot, dehydratací a podvýživou zároveň. Záchranáři je sbírají z rozpálených míst, napájí je a krmí. K tomu jsou potřeba například dodávky mrazených krys z Mexico city. „Dospělé sovy potřebují krysy. Krys je naštěstí dost, je akorát potřeba je nechat trochu povolit, aby je šlo stáhnout z kůže a vykuchat, aby bylo možné je dát ptákům,“ vysvětluje Buenfil.
Kromě toho byly nalezeny desítky dalších ptáků a také několik netopýrů, rysů a kojotů. Do parku se dostali v zuboženém stavu, ale živí. Ve třech prostorách parku, kde je klimatizace, je ale už tak těsno, že je třeba závěsy oddělovat dravce a jejich potenciální kořisti.
Zatímco někteří ptáci i poté uhynuli, naopak jiné druhy, například kynžaku, malé medvídkovité šelmičky, potřebují klimatizaci jen přes den, zatímco v noci se potulují po parku. Mravenečníkům pak stačí ventilátor.
Pro změnu v zoo Chapultepec v Mexcico city dostávají lvi mrazenou pochoutku z kostí, krve a vody. „Tu olizují a hrají si s ní a jak se rozpouští, tak ji pijí,“ popisuje ředitel zoologické zahrady v hlavním městě Alberto Olascoaga, jak hydratují velké kočkovité šelmy speciálními nanuky.
Čerstvě zvolená mexická prezidentka Claudia Sheinbaum, která je původní profesí environmentální vědkyně, vyjádřila naději, že by se po 1. říjnu, kdy nastoupí do funkce, mohla změnit vyhrocená situace kolem fungování ochrany divoké přírody.