Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Kdo bude pánem vysílacího času?

Naštěstí to není jen Čmaňa s Jaromírem Hanzlíkem, kdo si bude na podzim na České televizi notovat „Můj čas je pouhopouhé prozatím“. Kromě Sanitky 2 se totiž v programové nabídce ocitly i pozoruhodnější tituly. Od září se začíná vysílat několik seriálů, které určitě upoutají pozornost fanoušků takzvané „kvalitní televize“. V programu se objeví celosvětově proslulé americké série Hra […]

Naštěstí to není jen Čmaňa s Jaromírem Hanzlíkem, kdo si bude na podzim na České televizi notovat „Můj čas je pouhopouhé prozatím“. Kromě Sanitky 2 se totiž v programové nabídce ocitly i pozoruhodnější tituly.

Od září se začíná vysílat několik seriálů, které určitě upoutají pozornost fanoušků takzvané „kvalitní televize“. V programu se objeví celosvětově proslulé americké série Hra o trůny a Impérium, které už vysílala česká HBO. Za pozornost rozhodně stojí i vysoce hodnocený thriller Ve jménu vlasti, česká premiéra jednoho z největších fenoménů britské televize, cyklu Pán času, a vynikající animovaný seriál Avatar na dětském kanále ČT :D.

Sopránovi ve Středozemi

Po internetu koluje vtip: „Jak poznáte fanoušky Hry o trůny, kteří četli původní knihy? – Nebojte. Oni vám to určitě řeknou.“ Takže předně: románový cyklus George R. R. Martina Píseň ledu a ohně, podle kterého je Hra o trůny natočená, je prostě skvělý a každý by si ho měl napřed přečíst a teprve pak se začít dívat na seriál. A teď to méně podstatné: Televizní Hra o trůny (Game of Thrones) se stala jedním z největších pop kultů současnosti zcela právem. Kromě toho, že má velmi dobrou sledovanost, se kolem ní utvořil fandom aktivních ctitelů hltajících každou zmínku o sérii a vytvářejících vlastní vtipy, grafiky, videa či coververze hudební znělky. Není divu, že k merchandisingu série patří například i kuchařka A Feast of Ice and Fire nebo černé pivo Take the Black Stout.

Scenáristé a producenti seriálu David Benioff a D. B. Weiss přitom sledují často slovo od slova knižní předlohu. Ta byla zamýšlena jako „fantasy pro ty, kdo nemají rádi fantasy“. Namísto líčení krvavých bitek nerudných barbarů nebo pohádkového vyprávění o hobitech, kteří zachraňují svět tím, že jdou vyhodit starý šperk do daleké sopky, představuje jakousi kroniku zasazenou do fiktivního středověkého kontinentu. Nadpřirozené prvky vstupují do příběhu jen pozvolna a opatrně.

Právě způsob vyprávění Martinových románů, kterým chybí ústřední hrdina a v nichž jde o tvrdé střety silných a mnohoznačných osobností, dokonale zapadnul do profilu seriálů kabelové televizní stanice HBO. Kromě napětí spojeného s nejistotou, zda se ta či ona postava dožije konce epizody, totiž epické líčení dává příležitost k vytvoření výpravných scén v mnoha různých atraktivních prostředích. Ne náhodou je série často charakterizována jako „Sopránovi ve Středozemi“.

Exterminate!

Současná fanouškovská popularita Hry o trůny ale ještě není nic proti tomu, jakým kultem je ve Velké Británii sci-fi seriál Pán času (Doctor Who). Ten je považovaný za nejdelší televizní sci-fi sérii vůbec – původní cyklus se vysílal od roku 1963 do roku 1989 a jeho „restart“, který nyní můžeme sledovat na České televizi, běží na BBC od roku 2005.

Na rozdíl od rozmáchlých vesmírných oper, jako jsou Star Trek, Babylon 5 nebo Battlestar Galactica, se Pán času staví ke sci-fi žánru mnohem hravěji a nonsensověji. Jeho hlavní postavou je mimozemšťan, kterému všichni říkají Doktor a který cestuje časoprostorem v kosmické lodi připomínající starou policejní budku. K překonávání obtíží používá taková zařízení jako „psychopapír“ nebo „sonický šroubovák“ a jeho největšími nepřáteli jsou kyborgové, kteří vypadají jako přerostlé pepřenky a ničí vše kolem sebe s extatickým křikem „Exterminate! Exterminate!“.

Za návratem Pána času v roce 2005 stál tým tvůrců, kteří vyrůstali na původní sérii. Nový scénář ale už není tak bezstarostný a bezelstný jako stará série určená především pro děti a mládež. Hlavně první sezóna ukazuje hlavního hrdinu jako otřeseného veterána časové války, ve které byla zničena celá jeho rasa, a na mnoha místech seriálu se zdůrazňuje, že jeho zdánlivě bezstarostné výpravy za dobrodružstvím ve vzdálených místech a časech mohou mít dramatické vedlejší efekty.

Podle měřítek paranoie

Ve jménu vlasti (Homeland) je dobrým příkladem toho, jak současné televizní seriály míchají s pravidly klasických žánrů. Zápletka vypadá jako klasický thriller – americký voják se poté, co ho osm let věznili teroristé v Afghánistánu, vrací do Ameriky, ale členka tajné služby má podezření, že během zajetí přešel na stranu nepřítele a pomáhá uskutečnit teroristický útok. Tvůrci nám zatajují, zda je podezření správné, pouze nás nechají sledovat vyšetřování, během kterého agentka a celá tajná služba překročí řadu legálních i morálních zásad. Na druhou stranu také propuštěný vězeň chová podezřele, přinejmenším podle měřítek současné západní paranoie z islámu.

Seriál stojí především na promyšleném scénáři, který elegantně pracuje s dávkováním informací. Divák vidí útržky vzpomínek navrátivšího se vojáka, takže ví, kdy lže svému okolí, ale zároveň netuší, do jaké míry lidi kolem sebe klame. Agentka, v které postupně odhalujeme nevyrovnanou fanatickou workoholičku, se zase chytá všeho, aby své podezření potvrdila… Stejně jako výborný psychologický seriál V odborné péči z produkce HBO je Ve jménu vlasti je remakem televizního seriálu z Izraele.

Špína Atlantic City

Spolu s Hrou o trůny se Impérium (Boardwalk Empire) řadí k nejhýčkanějším produkcím HBO. Úvodní část režírovaná Martinem Scorsesem patří k nejnákladnějším pilotům v dějinách televize a seriál jako celek sklízí obdiv kritiky za to, jak detailně se mu daří evokovat atmosféru Spojených států doby prohibice. Příběhu pochybného politika Nuckyho Thompsona, jehož hraje Steve Buscemi, je vytýkáno snad jen to, že se až příliš opájí nostalgickým okouzlením zlatou érou gangsterů, která je tu předvedena s co největší elegancí.

Rozjívený dalajláma

Animovaný Avatar: Legenda o Aangovi (Avatar: The Last Airbender) nemá nic společného se slavným Cameronovým filmem. Čeští diváci by ho mohli znát z jeho neuvěřitelně zpackané hrané filmové adaptace Poslední strážce větru, kterou natočil stále bezradnější M. Night Shyamalan. Původní Avatar je ale asi nejzdařilejší pokus zapracovat postupy japonských anime do západního seriálu pro děti.

Samotný příběh se sice odehrává ve fantastickém světě, ale už architektura a kostýmy jasně ukazují, že vítr inspirace sem zavanul z východu. Dětský hrdina Aang, který je novou inkarnací Avatara, vládce sjednocující čtyři národy rozdělené podle čtyř živlů, naprosto průhledně odkazuje k dalajlámovi, i když se chová spíš jako rozjívená titulní postava slavné mangy Naruto.

Aangův boj s ohnivým národem, který vede ničivou válku se všemi třemi ostatními královstvími, s přibývajícími díly a sezónami nabývá rozměrů rozmáchlého dobrodružného eposu s množstvím nečekaných zvratů a dynamických soubojů. Ze současné televizní tvorby pro děti patří určitě k tomu nejlepšímu.

Na konec dobrá zpráva: všechny zmiňované seriály jsou kupodivu nasazeny v poměrně rozumných vysílacích časech. Takže se rozhodně vyplatí dát jim svého času část a doktora Janderu odkázat do příslušných míst.

 

Autor je filmový publicista a redaktor A2.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image