Separátně do školy – fakta o školství mluví jasně

Pod tlakem Evropské unie Česká vláda opakovaně slibuje řešení diskriminace romských dětí v českém školství. Situace se ale spíše zhoršuje.

Evropská komise trvá na dalším prošetřování českého vzdělávacího systému v souvislosti s diskriminací romských dětí. Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová o tom jednala s českým ministrem Jiřím Dienstbierem (ČSSD) v Bruselu. Pokrok vidí ve snaze přijmout novelu školského zákona, chce ale vidět konkrétní výsledky. „Pro mě je reálným výsledkem snížení procenta romských dětí, které jsou dávány do speciální školy.“ Podle ní není reálné, že by tolik romských dětí mělo lehkou mentální dysfunkci anebo retardaci. „Je to spíše špatnou diagnostikou nebo nevůlí dávat tyto děti do normálních škol,“ dodala. Evropská komise chce, aby děti „se složitými sociálně-kulturními základy“ měly přístup k běžnému vzdělávání v běžných školách ve stejné míře jako ostatní děti.

Žaloby u Evropského soudu

To ale nechce jen komise, žádají to už mnoho let mezinárodní i tuzemské organizace – prozatím marně. Vždy je české vlády odbyly tím, že už přijaly různé strategie, akční plány, koncepce integrace Romů a bůhvíco ještě. Proč se nyní vláda najednou tak horlivě snaží udělat dobrý dojem, nesouvisí zdaleka jen s činností nové eurokomisařky. České úřady poznaly, že už jim nezbývá příliš času na to, aby odvrátily hrozbu žaloby ze strany komise u Evropského soudního dvora.

Zoufalá úroveň vzdělanosti velkého množství Romů je celospolečenským problémem, který stát možná ještě dále prohlubuje – místo aby ho řešil.

Romská politoložka Edita Stejskalová pro internetový server Romea uvedla, že právě díky zahájení tzv. infringement procedure – tedy řízení Evropské komise proti České republice kvůli diskriminaci romských dětí ve vzdělávání – se v Česku otevřela debata, jaká do té doby neprobíhala. Díky tomu byl odstraněn paragraf 16 školského zákona o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, který by jim znovu znemožnil navštěvovat „normální“ školy. „Tlak Evropské unie byl účinný a má význam,“ řekla Stejskalová.

Takové vášnivé debaty o šancích dětí uspět ve společnosti tady probíhají vždy, když státu něco vážného hrozí zvenku. První se odehrála v roce 2000, když osmnáct romských dětí za pomoci Evropského centra pro práva Romů podalo u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) stížnost na jejich protiprávní zařazení do zvláštních škol pro mentálně retardované děti. Tehdy veřejnost poprvé pochopila, že zoufalá úroveň vzdělanosti velkého množství Romů je celospolečenským problémem, který stát možná ještě dále prohlubuje – místo aby ho řešil. Znovu se rozjela diskuse, když zmíněné děti v roce 2007 se svou stížností u štrasburského ESLP uspěly. Pak zase téma upadlo do zapomnění.

Sliby, ale žádné výsledky

Dnes Jiří Dienstbier připomíná, že vláda nedávno přijala další strategii romské integrace, kterých je už více než deset. Dalším významným opatřením je podle něj i návrh zavedení povinného ročního předškolního vzdělávání. „Když určitá část dětí nedostane vzdělání, tak jsou pak handicapovány pro celý život, na trhu práce, ve všech sociálních aspektech. Není naším zájmem přenášet sociální vyloučení na další generace, děti za nic nemohou. Nebylo to jejich rozhodnutí, do jakého prostředí se narodily,“ uvedl Dienstbier.

Zní to krásně, ale možná už je pozdě. Rozhodující jsou totiž fakta. Kancelář veřejné ochránkyně práv uvádí vlastní průzkum, podle kterého zvláštní typ škol navštěvuje až třicet pět procent Romů. Ministerstvo školství pak na základě šetření České školní inspekce tvrdí, že jich je zhruba dvacet šest procent. Podle Martina Šimáčka z Agentury pro sociální začleňování přitom existují v populaci zhruba dvě až tři procenta dětí s lehkým mentálním postižením.

Evropská komise tedy vychází z čísel, která dodaly samotné české úřady. Ptá se, proč se situace přes četné sliby české vlády z posledních let nemění. Proto v září loňského roku se obrátila na českou vládu s žádostí o informace, což bylo možná poslední varování. Odpověď vlády komisi neuspokojila.

V polovině března zástupce generálního tajemníka Rady Evropy pro romské záležitosti Ulrich Bunjes podle zprávy ČTK představil roční zprávu o pokrocích prosazovaných změn v českém školství: Počet žáků (romských i „neromských“) ve speciálních školách a třídách v posledních letech neustále klesá – ze 17 755 v roce 2008 na 10 695 v roce 2014. „Ale chtěli bychom vidět větší pokrok, pokud jde o romské děti,“ pokračoval. „Podíl romských dětí ve speciálních školách a třídách se totiž za poslední školní rok zvýšil ze 28,2 % na 32,4 %. A zároveň klesl podíl romských dětí ve školách hlavního vzdělávacího proudu – z 10,3 % na 9,5 %.“

Zatím se nedá přesně odhadnout, zda se případem bude zabývat Evropský soudní dvůr. Pokud k tomu dojde, pro současnou českou vládu definitivně skonči dlouholetá doba kecání. Ta pro romské občany tohoto státu byla a je velmi bolestná. Nový vývoj představuje alespoň další jiskru naděje.

Autor je novinář a překladatel.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies