Stojí za námi tisíc lidí odhodlaných jít do stávky


Rozhovor s předsedkyní Moderních odborů Ladou Spielbergovou, která vyjednává s vedením banky ČSOB o zvýšení platů zaměstnanců. 

Foto Václav Drozd

Lada Spielbergová pracovala od roku 1995 v ČSOB. Její poslední pracovní pozice byla bankéřka v pobočce ve Dvoře Králové a v současnosti působí jako předsedkyně Moderních odborů. Od počátku roku pokračují zatím neúspěšná vyjednávání s vedením banky o zvýšení platů. 23. května vyhlásily Moderní odbory stávkovou pohotovost a připravují další protestní akce.

Proč jste vyhlásili stávkovou pohotovost? Vedení ČSOB do médií prohlašuje, že byla nalezena shoda při jednání přes zprostředkovatele, vy s tím ale nesouhlasíte.

Ne, nesouhlasíme. Hlavní téma jsou od počátku mzdy, i když se to zaměstnavatel snaží prezentovat v médiích jinak. Původní požadavek na zvýšení platů o patnáct procent jsme snížili na 8,81 procenta s tím, že alespoň lidi s příjmy do třiceti tisíc by měli dostat přidáno patnáct procent. Zaměřili jsme se na zaměstnance v zázemí banky, ve zpracovatelských centrech a call centrech, kteří vydělávají dlouhodobě nejméně. Náš požadavek zaměstnavatel nepřijal a v prosinci nám představenstvo oznámilo, že přidá jen tři procenta. S tím jsme samozřejmě nesouhlasili a navrhli jsme jednání přes zprostředkovatele. Zaměstnavatel s jednáním souhlasil, ale zcela zde odmítl řešit navýšení mezd pro rok 2018. To pro nás bylo obrovské překvapení a vnímali jsme to jako zradu na zaměstnancích. Ještě ten den předložili návrh kolektivní smlouvy, ve kterém vedení stanovilo podmínky pro odbory, které nám nevyhovují a výrazně by omezily naše činnosti. Podle současné kolektivní smlouvy totiž nemáme jistotu, že můžeme jít do sporu o mzdy ani že nám Ministerstvo práce a sociálních věcí přidělí zprostředkovatele. Smlouva neřeší postup v případě sporu a umožňuje zaměstnavateli o výši mezd rozhodnout jednostranně, s čímž nesouhlasíme. Do smlouvy proto prosazujeme bod, který stanoví povinnost každoročního kolektivního vyjednávání o mzdách. Dále jsme navrhovali, abychom ve sporu využili další rozhodce, což vedení také odmítlo, takže jsme začali se zaměstnanci hovořit o stávce.

Do jaké míry má český management samostatnost ve vyjednávání s odbory a nakolik strategii určuje belgická banka KBC, která ČSOB vlastní?

Náš management tvrdí, že je zcela zodpovědný za čísla a že má plné pravomoci pro kolektivní vyjednávání. Na druhou stranu každý rok se nejspíš zavazuje k dosažení určitého zisku. Letos jsme navrhovali, aby český management žádal v Belgii o větší rozpočet financí na mzdy, ale nevíme, kde to ztroskotalo. Velmi pochybuji, že akcionáři ví o situaci v jednotlivých bankách a nespokojenosti zaměstnanců.

Banky jsou tahouni ekonomiky a měly by jít ostatním podnikům příkladem. Kromě péče o vlastní PR a podporu neziskovým organizacím by neměly zapomínat na vlastní zaměstnance.

Průměrná mzda v ČSOB je údajně 47 tisíc korun. Kolik lidí tedy bere mzdu nižší než 30 tisíc korun?

Těchto lidí pracuje v bance prý přibližně čtyřicet procent z celkových 7 200 zaměstnanců. Zaměstnavatel tvrdí, že se za dva roky výrazně navýšila průměrná mzda. Musíme ale vzít v úvahu, že se k ČSOB v roce 2016 přičlenila IT sekce a přišlo asi osm set zaměstnanců s výrazně vyššími příjmy, což znamenalo výrazné navýšení průměru. Například většina lidí na přepážkách na 30 tisíc nedosáhne.

Jakou má případná stávku podporu mezi zaměstnanci?

Mezi členy naší organizace Moderní odbory má stávka velkou podporu. Máme přes tisíc členů a jsme největší organizací v rámci Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví (OSPPP). V ČSOB funguje ještě druhá odborová organizace, která má kolem 400 až 450 aktivních členů. Podle zákona musíme o stávce hlasovat, více než polovina zaměstnanců se hlasování musí zúčastnit a více než dvě třetiny jich musí být pro. Není to jednoduchý úkol, protože banka má 250 poboček po celé republice a je složité lidi propojit a stmelit. Máme ale za sebou členy, kteří jsou odhodlaní jít do stávky. Nejdřív chceme ale do jednání vtáhnout vedení banky KBC a upozornit především na velmi nízkou úroveň sociálního dialogu. Vedení ČSOB nás nebere jako rovnocenného partnera. V současnosti se snaží ukázat zaměstnancům, že jim sami nechají benefity, výhody, sami jim zvýší mzdy o několik procent a dají jim bonusy, a že by tak odbory vůbec nemuseli potřebovat. Ale lidé si uvědomují, že bez odborů by k takovému navýšení mezd nedošlo a fandí nám nejen členové, ale i mnozí další zaměstnanci. Také máme podporu odborů z celé Evropy.

Proč jsou vlastně v bance dvě odborové organizace?

Já říkám, že už jsou jenom dvě. Dříve jsme měli dvacet šest organizací v různých městech, které se sloučily do organizace jediné. Pražská organizace se ale rozhodla, že vystoupí, protože se jí nelíbil náš styl práce. V této organizaci jsou především zaměstnanci z ústředí a z IT sekce a je pro ně velmi důležité být zadobře se zaměstnavatelem a mít zachovány odborové benefity. My se zaměřujeme na motivační systémy, pracovní podmínky a mzdy a oni stále organizují výlety na hrady a zámky pro své členy. Už v lednu nás přesvědčovali, abychom smlouvu se zaměstnavatelem podepsali. My ale nezradili zaměstnance pro pouhá tři procenta navýšení. Chtěli bychom, abychom se blížili k západoevropským profesionálním odborům, které nabízí zaměstnancům kvalitní služby, právní poradenství nebo zastupování před soudem.

Snaží se vedení ČSOB nějak potlačit fungování vaší organizace?

Ano – a výrazně. Podmínky nastavené od počátku roku jsou dle našeho názoru v rozporu se zákonem. Není kolektivní smlouva a já i moje kolegyně dostáváme jen polovinu náhrad, takže jsme byly nuceny podat žalobu. Zaměstnavatel totiž neakceptuje více činností, které pro zaměstnance, dle zákona i dle názoru našeho právníka, děláme. Zaměstnavatel dále prosazuje, aby měly Moderní odbory do budoucna stejný počet uvolněných funkcionářů a stejné náklady na činnost jako druhá odborová organizace. Vnímáme to jako diskriminaci a výrazné znevýhodnění naší organizace vzhledem k většímu počtu našich členů a větší aktivitě. Hodně jezdíme po pobočkách, řešíme problémy všech zaměstnanců a tomu by měly odpovídat naše podmínky. Vypadá to, jako by chtěli dát neposlušným odborům za vyučenou. Za námi naštěstí stojí více než tisíc členů, kteří si to nenechají líbit a chápou, že pokud by se zaměstnavateli podařilo zadupat aktivní odbory do země, tak bude dupat po samotných zaměstnancích. Musíme uhájit fungování svobodných odborů před nepřijatelným přístupem zaměstnavatele.

Jak represe ze strany zaměstnavatele dopadá přímo na vaši osobu?

Podepsalo se to na mých příjmech, které zaměstnavatel omezil, a cítím osobní nátlak. Moji kolegové to vnímají jako snahu zlikvidovat mě jako lídryni Moderních odborů. Osobní útoky nepřicházejí jen ze strany zaměstnavatele, ale i ze strany druhé odborové organizace.

Předpokládáte, že pokud se vloží do jednání belgické vedení KBC, kultura vyjednávání se zaměstnanci se zlepší?

Ano, věříme, že by se kultura zlepšit mohla, protože sociální dialog v Belgii je na jiné úrovni. Záleží však na lidech. Berou tam odbory vážně jako partnera a sociální vnímání je tam podstatně vyšší než u nás ve střední a východní Evropě. Už jsme jako zástupci evropské podnikové rady zaslali otevřený dopis nejvyššímu vedení KBC, že jsme znepokojení úrovní sociálního dialogu nejen u nás, ale i na Slovensku a v dalších zemích. Chceme stejné principy a pravidla, jaké má KBC, zavést i v těchto zemích. Myslím, že medializace situace v ČSOB není belgickému vedení lhostejná, a doufám, že by mohla přispět ke změně přístupu českého managementu. Příští týden se na jednání evropské podnikové rady setkáme s představiteli KBC a měli bychom si o situaci promluvit. Pokud změna v jednání nepřijde, budeme nuceni podniknout další protestní akce.

Máte představu, kolik berou zaměstnanci na přepážkách v sesterských bankách v Německu nebo v Belgii?

O tyto informace jsem kolegy z KBC žádala, ale bohužel jsem je nedostala. Poslali mi jen statistické údaje, podle kterých berou zaměstnanci ve službách a obchodě asi dva tisíce euro.

Výše mezd je klíčová, ale mají zaměstnanci ještě nějaké další obtíže v zaměstnání? Mají standardní smlouvy nebo se rozšiřují prekérní formy zaměstnávání jako v jiných sektorech?

V současné době preferujeme flexibilní formy zaměstnání, protože to zaměstnanci požadují. Chtějí zkrácené úvazky, práci z domu a podobně – a my to podporujeme, pokud je to dobrovolné. Je ale velký rozdíl mezi pražským ústředím, kde se progresivní formy práce testují a jsou pro zaměstnance poměrně dostupné. Jiná situace je v pobočkách, call centrech a podpůrných kancelářích, kde jsou zaměstnanci pod daleko větším tlakem plánů, cílů a objemu práce. Potýkají se také často s nedostatkem lidí, takže je to s flexibilitou práce horší. Manažeři se s tím učí pracovat, ale pro ně je jednodušší mít zaměstnance na plné úvazky. Pro maminky vracející se z mateřské je velmi obtížné pracovat do pěti hodin, když mají děti ve školce.

Mluví se o tom, že bankovní sektor může být výrazněji zasažen digitalizací a automatizací práce. Zaznamenala jste tento trend v ČSOB?

V posledních deseti letech se snížil počet zaměstnanců na pobočkách, ale rozhodně se nesnižuje počet klientů. Nároky na zaměstnance rostou a některé činnosti se centralizují do podpůrných pracovišť a call center, kde lidí naopak přibývá. Banka se inovuje, ale hromadné propouštění to v současnosti nevyvolává, práce se spíš přeskupuje. Dlouhodobě poukazujeme na to, že se každoročně zvyšují nároky na výkon. Za posledních pět let se objem práce zvedl o 100 až 120 procent. Částečně dochází k digitalizaci, ale zároveň je vidět, že klesají bankovní marže a s tím roste tlak na to, aby zaměstnanci prodávali víc. Často si dnes lidé vydělají na bonusech méně než dřív, a reálná mzda proto nestoupá. Přestože dostanou přidáno v základu, kvůli extrémním nárokům na plnění norem si nevydělají na bonusech.

V Německu se zaměstnanci podílí na rozhodování v podniku, firmy tím dosahují větší efektivity i sociálního smíru. Myslíte, že by se měli zaměstnanci více podílet na vedení banky?

V současnosti nemáme vliv na rozhodování podniku a rádi bychom se do tohoto procesu více zapojili. Tento německý model je založený na dobrých principech. Dříve jsme měli zástupce zaměstnanců v dozorčích radách, ale pak se to v ČSOB zrušilo. Letos ale proběhnou znovu volby a máme ambice mít v dozorčí radě i naše zástupce. Měli bychom tak lepší přístup k informacím a možnost rozhodování ovlivnit. Teď nemáme vliv ani na zvyšování mezd.

Dividendy ze sektoru finančnictví a pojišťovnictví byly v roce 2016 víc než 68 miliard korun. V loňském roce měla ČSOB největší čistý zisk mezi českými bankami – 17,5 miliardy korun a meziročně vzrostl o šestnáct procent. Co na tyto výsledky říkáte?

Dividendy jsou jen oficiální číslo viditelné v účetnictví, ale skutečný, nepřiznaný zisk může být ještě větší. Při takových hospodářských výsledcích by ocenění zaměstnanců mělo být podstatně vyšší. Banky jsou tahouni ekonomiky a měly by jít ostatním podnikům příkladem. Kromě péče o vlastní PR a podporu neziskovým organizacím by neměly zapomínat na vlastní zaměstnance. Průměrné mzdy, které prezentuje vedení, sice vypadají hezky, ale neodpovídají realitě drtivé většiny zaměstnanců v pobočkové síti, call centrech ani podpůrných útvarech banky. A jsou to ti, kteří jsou mnohdy prvním kontaktem pro naše klienty. O nespokojenosti zaměstnanců svědčí i to, že od roku 2015 každoročně z banky dobrovolně odchází asi tisíc lidí.

 

A2LARM