┼ápan─Ťlsk├ę volby a nov├Ż populismus

Dubnov├ę volby ve ┼ápan─Ťlsku p┼Öinesly v├şt─Ťzstv├ş socialist┼», ale i zisky pro krajn─Ť pravicovou stranu Vox. O co jde stran─Ť, kterou podpo┼Öil i europoslanec Jan Zahradil?

Krajn─Ť pravicov├í strana Vox v dubnov├Żch volb├ích ve ┼ápan─Ťlsku z├şskala 10,26 procenta hlas┼» a┬ápoprv├ę se dostala do Kongresu poslanc┼», doln├ş komory tamn├şho parlamentu. Vox pou┼ż├şv├í siln─Ť nacionalistickou a islamofobn├ş r├ętoriku, ost┼Öe se vymezuje proti feminismu a na sv├ę kandid├ítky stav├ş b├Żval├ę ─Źleny neonacistick├Żch organizac├ş. (V kontextu ─Źesk├ę politiky je pozoruhodn├ę, ┼że stran─Ť Vox na Twitteru vyj├íd┼Öil podporu i europoslanec za ODS a prvn├ş m├şstop┼Öedseda Aliance evropsk├Żch konzervativc┼» a reformist┼» Jan Zahradil ÔÇô pozn. red.)

Pro─Ź buj├ş nov├Ż pravicov├Ż populismus i ve ┼ápan─Ťlsku? V diskus├şch o pravicov├ęm populismu, kter├Ż se v posledn├şch letech ┼í├ş┼Ö├ş Evropou, bylo ┼ápan─Ťlsko a┼ż doned├ívna pova┼żov├íno za v├Żjimku, kter├ę se ├║sp─Ť┼ín─Ť vyh├Żbal. Pro─Ź se pr├ív─Ť ve ┼ápan─Ťlsku ┼ż├ídn├í krajn─Ť pravicov├í strana tak dlouho nedostala do parlamentu? Do roku 2018 nem─Ťlo ┼ápan─Ťlsko ┼ż├ídn├Ż ekvivalent francouzsk├ę N├írodn├ş fronty, n─Ťmeck├ę AfD, nizozemsk├ę Strany pro svobodu, italsk├ę Ligy severu nebo britsk├ę UKIP. V lo┼łsk├Żch volb├ích v Andalusii, nejlidnat─Ťj┼í├şm ┼ípan─Ťlsk├ęm regionu, z├şskal Vox poprv├ę zastoupen├ş v region├íln├şm parlamentu. ─îty┼Öi desetilet├ş od p├ídu frankistick├ęho re┼żimu se nad ┼ípan─Ťlskou demokraci├ş za─Ź├şnaj├ş zvedat temn├í mra─Źna.

Konec jedn├ę politick├ę ├ęry

P┼Öedstavovalo ┼ápan─Ťlsko opravdu takovou v├Żjimku cel├Żch ─Źty┼Öicet let? Ano, ale trochu jin├Żm zp┼»sobem, ne┼ż by si v─Ťt┼íina Evropan┼» p┼Ö├íla. ┼Ż├ídn├í krajn─Ť pravicov├í strana se v tamn├şm parlamentu skute─Źn─Ť dlouho neobjevila, aspo┼ł krom─Ť ur─Źit├Żch proud┼» v┬ákonzervativn├ş Lidov├ę stran─Ť (Partido Popular). Historick├Ż rozd├şl mezi ┼ápan─Ťlskem a zbytkem Evropy byl zap┼Ö├ş─Źin─Ťn toleranc├ş ┼ápan─Ťl┼» k┬áultrapravici b─Ťhem p┼Öechodu k demokracii po smrti dikt├ítora Francisca Franca v roce 1975. ┼ápan─Ťlsko tehdy pro┼ílo ┼Ö├şzen├Żm p┼Öechodem od Frankovy diktatury k demokracii, ve kter├ę byly fa┼íistick├ę, nacionalistick├ę a katolick├ę prvky znovu za─Źlen─Ťny do struktur nov├ę konzervativn├ş pravice, a z┼»staly tak ned├şlnou sou─Ź├íst├ş ka┼żdodenn├şho fungov├ín├ş st├ítn├ş administrativy, soudn├şho syst├ęmu, policie i arm├ídy.

Vox klade d┼»raz na nacionalismus a islamofobii, ale v ekonomice se mnohem v├şc bl├ş┼ż├ş neoliberalismu brazilsk├ęho prezidenta Bolsonara a americk├Żm libertari├ín┼»m ne┼ż protekcionismu, kter├Ż prosazuje t┼Öeba Marine Le Pen.

Zat├şmco jin├ę demokratick├ę re┼żimy ÔÇô t┼Öeba italsk├Ż, kter├Ż vznikl z odboje proti nacismu a proti Mussoliniho re┼żimu ÔÇô stav─Ťly na antifa┼íistick├Żch principech, ve ┼ápan─Ťlsku byla situace jin├í. Politick├ę s├şly sympatizuj├şc├ş s fa┼íismem z┼»staly b─Ť┼żnou sou─Ź├íst├ş ┼ípan─Ťlsk├ę politiky a byly reprezentovan├ę hlavn─Ť stranou Alianza Popular. Tato p┼Öedch┼»dkyn─Ť sou─Źasn├ę Partido Popular byla zalo┼żena sedmi ministry b├Żval├ę Frankovy vl├ídy. Po cel├Żch ─Źty┼Öicet let se mohla krajn├ş pravice realizovat v prost┼Öed├ş konzervativn├ş politiky.

Druh├Żm kl├ş─Źov├Żm faktorem opo┼żd─Ťn├ş vzniku nacionalisticky populistick├Żch sil ve ┼ápan─Ťlsku byl v├Żvoj opa─Źn├ę strany politick├ęho spektra. Demonstrace ÔÇ×15MÔÇť proti ├║sporn├Żm opat┼Öen├şm z roku 2011 daly vzniknout hnut├ş Podemos, nov├ę levicov─Ť-populistick├ę progresivn├ş s├şle, kter├í sjednotila mnoho nespokojen├Żch hlas┼». Ur─Źitou roli m─Ťlo i zhroucen├ş tradi─Źn├şho st┼Ö├şd├ín├ş dvou nejsiln─Ťj┼í├şch stran ÔÇô konzervativn├ş Partido Popular a st┼Öedolev├ę PSOE. Toto obdob├ş u┼ż ale definitivn─Ť skon─Źilo, paradoxn─Ť pr├ív─Ť d├şky hnut├ş Podemos, z n─Ťho┼ż se stala standardn├ş parlamentn├ş strana, a hlavn─Ť kv┼»li neuznan├ęmu referendu o nez├ívislosti Katal├ínska z ┼Ö├şjna 2017. Vznik strany Vox je neodmysliteln─Ť spojen s t├şmto referendem a s n├ísleduj├şc├şmi nacionalistick├Żmi reakcemi nap┼Ö├ş─Ź ┼ípan─Ťlskou spole─Źnost├ş.

Odpor ke katal├ínsk├ęmu referendu

Strana Vox vznikla v roce 2013. Podn─Ťtem byly neshody jej├şho sou─Źasn├ęho l├şdra Santiago Abascala se stranou Partido Popular, kter├ę byl tehdy ─Źlenem. Vox sd├şl├ş hodnotovou orientaci s podobn├Żmi stranami v evropsk├Żch zem├şch: klade d┼»raz na nacionalismus a islamofobii. V ekonomice se ale mnohem v├şc bl├ş┼ż├ş neoliber├íln├şm doktr├şn├ím brazilsk├ęho prezidenta Jaira Bolsonara a americk├Żm libertari├ín┼»m ne┼ż protekcionismu, kter├Ż prosazuje t┼Öeba Marine Le Pen.

Vox prosazuje omezen├ş ve┼Öejn├Żch slu┼żeb a obhajuje fisk├íln├ş opat┼Öen├ş, kter├í prosp─Ťj├ş jen t─Ťm nejbohat┼í├şm. Na rozd├şl od Marine Le Pen se nesna┼ż├ş oslovit levicov├ę voli─Źe. ┼ápan─Ťlsk├Ż nacionalismus je toti┼ż ukotven├Ż v tradi─Źn├ş d─Ťlnick├ę t┼Ö├şd─Ť, hlavn─Ť ve vnitrozemsk├Żch a ji┼żn├şch regionech. A tak├ę u lid├ş, kte┼Ö├ş se c├şt├ş ohro┼żeni perifern├şmi nacionalismy v regionech, jako je Baskicko a Katal├ínsko. Vox za sv┼»j ├║sp─Ťch vd─Ť─Ź├ş pr├ív─Ť ┼ípan─Ťlsk├ę ultranacionalistick├ę reakci na katal├ínsk├ę referendum a vol├í po systematick├ę represi v┼íech stran a politik┼», kte┼Ö├ş se ├║─Źastn├ş boje za katal├ínskou nez├ívislost.

├Üsp─Ťch strany Vox v┼íak nepochop├şme, kdy┼ż budeme jen mechanicky p┼Öen├í┼íet form├ít evropsk├Żch populistick├Żch stran do ┼ípan─Ťlsk├ę reality. Strana se jist─Ť inspiruje i v zahrani─Ź├ş, ale kl├ş─Ź k jej├şmu ├║sp─Ťchu spo─Ź├şv├í pr├ív─Ť v neuznan├ęm referendu. ├Üsp─Ťch strany v andalusk├Żch region├íln├şch volb├ích dokonce p┼Öipoutal pozornost Steva Bannona a jeho think tanku The Movement (ÔÇ×Hnut├şÔÇť), kter├Ż se sna┼ż├ş vytvo┼Öit krajn─Ť pravicovou internacion├ílu, inspirovanou ─îtvrtou politickou teori├ş Alexandra Dugina.

Jestli se stran─Ť poda┼Ö├ş usp─Ťt v kv─Ťtnov├Żch volb├ích do europarlamentu, nebude u┼ż v┼»bec pot┼Öebovat Bannonovu strategii ani jeho kontakty. Odstup od Bannona tak├ę ukazuje na konzervativn├ş z├íklady Voxu a jeho slab├Ż euroskepticismus. V┼»dce Voxu Santiago Abascal trval v n─Ťkolika rozhovorech na tom, ┼że jeho kontakty s Bannonem byly omezen├ę a zam─Ť┼Öovaly se jen na diskutov├ín├ş strategi├ş, jak by bylo mo┼żn├ę p┼Öev├ęst na celoevropskou ├║rove┼ł odm├şt├ín├ş katal├ínsk├ęho separatismu. Vox se tak├ę nez├║─Źastnil ned├ívn├ęho summitu organizovan├ęho italsk├Żm ministrem vnitra Matteem Salvinim, na kter├ęm se se┼íli dal┼í├ş z├ístupci populistick├Żch stran, jako je AfD, D├ínsk├í lidov├í strana a Strana Fin┼».

D┼»raz na mu┼żskou nad┼Öazenost

Hlavn├ş probl├ęm sjednocen├ş nacionalisticky populistick├Żch stran toti┼ż spo─Ź├şv├í v ot├ízce, jak sjednotit po┼żadavky po suverenit─Ť n├írodn├şch st├ít┼». Je toti┼ż dost problematick├ę, kdy┼ż n─Ťkdo vyhl├ís├ş suverenitu jednoho n├íroda, nem├í-li t├şm utrp─Ťt n├írod druh├Ż. To p┼Öedstavuje z├ísadn├ş probl├ęm v souvislosti s napln─Ťn├şm kv├│t ohledn─Ť p┼Öerozd─Ťlov├ín├ş migrant┼». Jejich hlavn├ş p┼Ö├şjemci, It├ílie a ┼ápan─Ťlsko, toti┼ż zaveden├ş kv├│t prosazuj├ş. Pro mo┼żn├ę spojence Voxu v zem├şch, jako je t┼Öeba Francie, Polsko, ─îesko ─Źi Ma─Ćarsko, jsou v┼íak kv├│ty zcela nep┼Öijateln├ę, proto┼że ti necht─Ťj├ş p┼Öij├şmat v┼»bec ┼ż├ídn├ę migranty.

B─Ťhem sv├ę volebn├ş kampan─Ť strana Vox prosazovala v├Żstavbu zdi kolem ┼ípan─Ťlsk├Żch enkl├ív v┬ásevern├ş Africe ÔÇô Ceuty a Melilly. Ze─Ć m─Ťlo financovat Maroko nebo evropsk├í agentura Frontex. Dal┼í├şm siln├Żm t├ęmatem bylo vyho┼ít─Ťn├ş 52 tis├şc (z├ístupci Voxu ale nikdy nevysv─Ťtlili, kde toto ─Ź├şslo vzali) ÔÇ×ileg├íln├şch migrant┼»ÔÇť. Jeden z l├şdr┼» Voxu, Iv├ín Espinosa de los Monteros, dokonce po┼żadoval z├íkaz v┼íech stran, kter├ę explicitn─Ť neodm├ştaj├ş marxismus.

Zm├şn─Ťn├í programov├í orientace Voxu jde ruku v ruce s d┼»razem na mu┼żskou nad┼Öazenost. Z┬ákulturn├şho hlediska jde o kopii misogynn├şho antifeministick├ęho hnut├ş, kter├ę vede Donald Trump. Tato sexistick├í reakce, v├Żsti┼żn─Ť analyzovan├í spisovatelkou Susan Faludi v jej├ş knize Backlash, je kl├ş─Źov├Żm faktorem k pochopen├ş politick├ę p┼Öedstavivosti ┼ípan─Ťlsk├ę krajn├ş pravice. Vox neust├íle ├║to─Ź├ş na v┼íechna opat┼Öen├ş k pracovn─Ťpr├ívn├ş ochran─Ť ┼żen, kter├í pova┼żuje za ÔÇ×genderovou ideologiiÔÇť. Ost┼Öe ├║to─Ź├ş i na ┼ípan─Ťlsk├ę feministick├ę hnut├ş, kter├ę se po milionov├Żch demonstrac├şch k Mezin├írodn├şmu dni ┼żen v roce 2018 stalo nep┼Öehl├ędnutelnou politickou silou.

Zast┼Öe┼íuj├şc├ş s├şla ultrapravice

Vox na sv├ę kandid├ítky beze studu stav├ş b├Żval├ę ─Źleny fa┼íistick├Żch a neonacistick├Żch organizac├ş. N─Ťkte┼Ö├ş z nich skute─Źn─Ť maj├ş p┼Ö├şmou spojitost s teroristick├Żmi organizacemi bojuj├şc├şmi proti post-frankistick├ęmu p┼Öechodu k demokracii. Jeden z v┼»dc┼» Voxu, Jorge Arturo Cutillas, byl ─Źlenem ml├íde┼żnick├ę organizace Patria y Libertad (Ot─Źina a svoboda) spojen├ę s fa┼íizuj├şc├ş stranou Juntas Espa├▒olas. Cutillas byl tak├ę v ├║zk├ęm kontaktu s prominentn├şm neonacistou Le├│nem Degrelleem, zakladatelem belgick├ę strany Rexist a aktivn├şm ─Źlenem SS. Mezi ─Źleny Voxu pa┼Ö├ş i b├Żval├ş l├şd┼Öi neonacistick├ę organizace CEDADE, rozpu┼ít─Ťn├ę v roce 1993.

Vox zt─Ťles┼łuje dlouho nenapln─Ťnou touhu postfrankistick├ę krajn├ş pravice. Funguje toti┼ż jako sjednocuj├şc├ş prvek ÔÇô nav├şc pln─Ť akceptovateln├Ż v┼íemi tradi─Źn├şmi pravicov├Żmi stranami ÔÇô pro neonacistick├ę, falangistick├ę, frankistick├ę a tradicionalistick├ę organizace. Ty se sna┼żily p┼Öes ─Źty┼Öicet let z├şskat vliv na fungov├ín├ş ┼ípan─Ťlsk├ę demokracie.Vox je strana nacionalistick├í, katolick├í a┬átradicionalistick├í, ale z├írove┼ł se inspiruje Trumpovou strategi├ş a sv├Żmi aktivitami p┼Öiv├íd├ş v┼íechny pravicov├ę strany bl├ş┼że k nacionalistick├ęmu populismu.

Autor je publicista a dokumentarista.

Z anglick├ęho origin├ílu The Worrying Rise of SpainÔÇÖs Far Right, zve┼Öejn─Ťn├ęho v magaz├şnu Jacobin, p┼Öelo┼żil Jan S┼»sa. Redak─Źn─Ť upraveno.

 

─ît─Ťte d├íle