Fotogalerie: Protest proti artwashingu

Proti první umělecké akci nadace bývalého uhlobarona Pudila symbolicky protestovala skupina umělců.

Foto Denisa Langrová

Veřejnou akci Pudil Family Foundation, která se odehrála v podvečer 16. června na Nové scéně Národního divadla, nenásilně konfrontovala skupina asi třiceti umělců a umělkyň, kteří se shromáždili na náměstí Václava Havla. Pudil Family Foundation stojí za projektem české Kunsthalle, která by se měla otevřít v roce 2021 v objektu bývalé Zengerovy trafostanice na Malé Straně a do níž by měl podnikatel Petr Pudil nalít až půlmiliardy korun. Protestní akcí, kterou organizoval kolektiv Ateliér bez vedoucího, chtěli umělci upozornit na špinavé peníze, které zakladatel nadace Pudil podle nich nyní očišťuje přes umění. Petr Pudil v minulosti ovládl klíčový podíl ve společnosti Mostecká uhelná, který pak prodal za deset miliard Pavlu Tykačovi. O celé privatizaci Mostecké uhelné se často mluví jako o jednom z největších tunelů devadesátých let a v kauze padla řada žalob, které přicházely například i od švýcarské prokuratury.

Protestující umělci a umělkyně zpochybnili hlavně samotné financování umění z peněz pocházejících z fosilního průmyslu. Ve chvíli, kdy se klimatická krize stává žitou realitou a její dopady pociťují lidé na celém světě, by umění nemělo přijímat peníze z těchto zdrojů a tímto způsobem je ve společnosti legitimizovat, ale naopak spíš upozorňovat na důsledky ničení planety a souvislosti s korporátním kapitalismem. V zahraničí se už řada galerií a významných uměleckých institucí vzdala mecenášů, jejichž peníze jsou podle nich nepřijatelné právě tím, že pocházejí ze spalování a těžby fosilních paliv. Leták distribuovaný na akci Kolektivu bez vedoucího zmiňoval v tomto kontextu například londýnskou Serpentine Gallery.

Samotnému Pudilovi se podařilo demonstranty mírně zaskočit tím, že na akci umělců sám přišel promluvit. Byť se vydal ke shromáždění v doprovodu bodyguarda, působil uvolněně a nabídl dialog. Na bezprostřední otázky ale nepočkal a rychle zmizel. Přímo nezareagoval ani na poznámku, že přichází vyzývat k diskusi v doprovodu „gorily“, a jen utrousil, že ochranka je tu pro bezpečnost celé akce. Tím, že poměrně rychle odešel, se každopádně dokázal vyhnout delší konverzaci a nikdo ze shromážděných nestihl pohotově zareagovat.

Na protestu ve stylu devadesátých let se popíjelo levné šampaňské a punková skupinka tak tvořila u vchodu na akci protiváhu ke smetánce, která si přišla prohlédnout současné umění. V projevech nezaznělo jen vymezování vůči „fosilním penězům“, ale i kritika pojetí umění jakožto kratochvíle pro bohaté, kteří se nepodílí na solidaritě s neprivilegovaným zbytkem společnosti. „Podle pana Pudila nesrovnatelně větší množství majetku v rukou uzavřené elity znamená automaticky právo této elity nepodílet se na chodu státu. Větší schopnost těchto elit prosazovat svoje zájmy na úkor většiny vede i k ochromení demokracie samotné,“ uvedl ve svém prohlášení člen umělecké skupiny LH Family Foundation.

Na propojení umění s Pudilovými penězi a takzvaný artwashing upozornil nedávno hojně diskutovaný článek Václava Drozda zveřejněný na Artyčoku. Redakce média o umění jej však po komunikaci s Pudilovými právníky po nějakém čase raději stáhla. Článek se na server ale má brzy vrátit.

 

 

 

 

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image