Podporovatelé Bedřišky předali starostovi model domečku a exkrementu

Hornická kolonie Bedřiška bojuje dlouhodobě o přežití s místní radnicí. Kromě happeningu se v pátek v Bedřišce konala diskuse o sociálně vyloučených lokalitách a budování hnutí za důstojné bydlení.

Hornická kolonie Bedřiška v Ostravě se stala příkladem dobře fungující komunity. Přesto místní lidé musí kromě chudoby čelit postoji radnice, která se je pokouší vystěhovat a část domů zdemolovat. Volí především strategii řetězení krátkodobých nájemních smluv, která vystavuje místní tlaku a nejistotě. Další útok na Bedřišku přišel ze strany místního Moravskoslezského deníku, který otiskl reportáž nazvanou Bedřiška, fekální exkurze do brlohu nejhorší spodiny.

Podobné texty nejenže útočí na důstojnost místních lidí, ale nahrávají do karet likvidační politice vedení radnice Obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Skupina lidí podporující Bedřišku se proto rozhodla vydat se na radnici s překvapením v podobě umělecky vyvedeného exkrementu.

„Na Bedřišce jsme objevili jen jeden výkal, po jeho důkladném prozkoumání musíme konstatovat, že jeho majitelem je samotná radnice Mariánské hory a Hulváky. Vysvětlujeme si to tak, že chtěli dát obyvatelům konečně najevo, co pro ně za celé ty roky, co se strachovali o své domovy, udělali,“ řekla starostovi jedna ze spojenkyň Bedřišky Eliška Černá. Zároveň však starosta dostal i malou imitaci domečku, která měla symbolizovat naději na lepší budoucí spolupráci.

Pro komunitu požadovali především prodloužení nájemních smluv, obsazení prázdných domů nebo svěření komunitního centra do správy místních lidí (Celé prohlášení zde). Starosta Patrik Hujdus na místě reagoval s úsměvem, na facebookovém profilu však zamlčel přijetí domečku a kritizoval jednání aktivistů jako nekonstruktivní. Za potřebou zdemolovat část domů si ovšem stojí. „My si opravdu myslíme, že udržovat všechny domy za každou cenu nemá smysl. Je to neekonomické a rádi bychom tu lokalitu proměnili,“ řekl Hujdus ČTK.

Problémy sociálně vyloučených lokalit se týkají nás všech

Happening na radnici ovšem nebyl jedinou akcí, která se kolem Bedřišky v uplynulých dnech konala. Už v polovině týdne navštívili kolonii studenti a studentky z Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, kteří vyzdobili místo instalacemi týkajícími se osudu vymístěných lidí. Od listopadu 2017 totiž pod vlivem tlaku radnice odešlo z Bedřišky 46 osob, které tak přišly o místní podpůrnou komunitní síť. Někteří z těchto lidí se pod vlivem nových finančních nároků propadli do dluhů. Jejich osudy mapují cedulky vyvedené ve stylu IKEA, které visí na prázdných domech.

V pátek večer se konala diskuse, ve které kromě zástupkyň Bedřišky zasedli i lidé z vyloučených lokalit v Ostravě a okolí. Přítomná byla nájemnice firmy Residomo (bývalé OKD byty) z Horní Suché. Ta žádala po majiteli opravu střechy, na což Residomo zareagovalo výpovědí a demoličním výměrem. Tomu se však nájemnice bránila právně a nakonec se jí podařilo majitele donutit k opravě. Podobné zkušenosti mají i obyvatelé ostravských Kunčiček, kteří bydlí také v bytech Residomo. Majitel zde do svého majetku neinvestuje, maximálně je ochotný dodat materiál, když místní lidé zvelebují Kunčičky svépomocí. Ti pak však znovu čelí krátkodobým smlouvám a strachu z vyhazovu.

Diskuse se však netočila jen kolem praktik poskytovatelů bydlení, ale i kolem možností, jak se bránit, a úspěších, které přinesla komunitní práce a sebeorganizace místních lidí. Tu vyzdvihl jako nezbytnou i antropolog Petr Kupka, který se na sociálně vyloučené lokality dlouhodobě odborně specializuje. Podle něj je to jediná možnost, jak posílit slabou pozici místní komunity a položit základ pro hnutí za dostupné bydlení, které v České republice stále zoufale chybí.

„Problémy sociálně vyloučených lokalit bychom se měli zabývat my všichni. A to nikoli jen z etického důvodu, protože se těm lidem děje zjevná nespravedlnost. Ale také proto, že jejich problémy jsou i naše problémy. Příběh Bedřišky, Kunčiček nebo Horní Suché jsou součástí stejného příběhu jako vylidněné centrum Prahy zasažené turismem, vyklizený squat Klinika nebo komunita, která padla za oběť rozšiřování britského letiště v Heathrow,“ řekl v diskuzi Kupka a vysvětlil, že všechny tyto příběhy spojuje snaha o vytváření zisku na úkor potřeb místních lidí ze strany soukromníků nebo veřejného sektoru, který vyměnil úkol hájit veřejné zájmy za byznysové praktiky.

Autor je spolupracovník redakce.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies