Foto Josef Podzimek, Wikimedia Commons (CC BY-SA 1.0)
Kanál Dunaj–Odra–Labe, který prezident Miloš Zeman už dávno označil za svůj „sen“, by si vyžádal vybudování vodní dálnice dlouhé několik set kilometrů, včetně sedmdesáti jezů, které mají pomoci překonat lodím výškový rozdíl 250 metrů. Postavit by se musely také dlouhé zvýšené vodní koridory na mostech. Zvažováno je i ražení tunelů pro vodní cestu.
Informaci o tom, že se vláda chystá v pondělí projednat studii o proveditelnosti a posvětit zahájení příprav stavby kanálu, přinesla na svém facebookovém účtu Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, která text usnesení získala údajně z informačního systému státní správy eKLEP. Navrhovaným usnesením, pokud bude schváleno, by měl být ministr dopravy pověřen k pokračování v přípravných pracích v úseku Odra–Dunaj. Ministryně pro místní rozvoj by pak údajně měla v rámci EU zahájit jednání o zařazení projektu do transevropské dopravní sítě TEN-T.
Ekologické organizace varují před dopady stavby
Podle ekologických organizací však projekt kanálu porušuje evropské zákony. Osmnáct ekologických organizací z Německa, Polska, Slovenska, České republiky a Rakouska varovalo eurokomisaře před dopady projektu a vyzvalo k jeho zastavení. „Mamutí kanál Dunaj–Odra–Labe přímo odporuje právním předpisům EU, jako je Rámcová směrnice o vodách nebo směrnice O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, podle které se vyhlašují lokality v soustavě Natura 2000,“ tvrdí Nikol Krejčová z organizace Arnika.
Proti kanálu Dunaj–Odra–Labe se loni postavilo také padesát šest starostů měst a obcí v Moravskoslezském kraji. Kanál může obce připravit o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy, mohl by způsobit výrazné zhoršení bilance vody v krajině a úbytek spodních vod. Stavba některá města, jako například Polom a Nový Jičín, rozdělí a částečně srovná se zemí. Některé obce se také už několik let nemohou rozvíjet, protože jsou jejich pozemky blokovány jako územní rezervy určené pro koridor.
Prostavěné peníze se nemusí nikdy vrátit
Panují také výrazné pochyby o ekonomické udržitelnosti projektu. Kritické hlasy uvádějí, že studie o proveditelnosti, kterou bude vláda projednávat, počítá s objemem nákladní lodní dopravy, jenž v současnosti neodpovídá realitě. Obavy panují také z toho, že by se kanál mohl v průběhu výstavby prodražit o další desítky miliard.
„Pokud by náklady na výstavbu stouply o pouhé tři procenta, byla by efektivita projektu ohrožena. Stejně tak pokud by poptávka po vodní dopravě na tomto kanálu klesla byť jen o pět procent,“ říká v pořadu ČT Nedej se tisková mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Gabrielová.
Na příkladu podobné stavby v Německu, kanálu Dunaj–Mohan–Rýn, se přitom ukazuje, že nákladní lodě už zdaleka netvoří většinu dopravy po kanálu a převažují lodě výletní, s čímž se při jeho výstavbě vůbec nepočítalo. Daleko rychlejší a efektivnější je totiž doprava železniční.