Německé hnutí Querdenken otevírá svou činností cestu krajní pravici

Německem otřásají demonstrace odpůrců státních opatření proti šíření koronaviru. Těžko by však bylo možné najít ideologii spojující všechny účastníky těchto protestů.

Sílícímu hnutí Querdenken se v Německu daří do ulic dostávat čím dál více demonstrantů. Na podzim se konala série demonstrací v Lipsku, Frankfurtu a Řezně a poslední akce proti novému zákonu na ochranu obyvatelstva během pandemie se uskutečnila v Berlíně. Protestů se účastní neonacisté, konspirační teoretici, křesťanští fundamentalisté, esoterici, ale i lidé, kteří nejsou ideologicky vyhranění. Různé ideologie se v myslích účastníků mísí, a vznikají tak komplikované konspirace o pandemii řízené liberály. Výraz „querdenken“ lze volně přeložit jako „myslet napříč“ nebo „myslet za roh“. Společným jmenovatelem iniciativ tohoto hnutí jsou především sdílené konspirační teorie o koronaviru a protipandemických opatřeních, jejichž údajným cílem má být zničení německého hospodářství. Koronavirus označují za „globální spiknutí“, a proto usilují především o zrušení všech protipandemických omezení. Mimo to požadují svobodu a demokracii a bagatelizují závažnost covidu-19.

Esoterika a konspirace

Přestože se iniciativa spolku Querdenken 711 (číslo označuje telefonní předvolbu pro Stuttgart) distancuje od antisemitismu a všech forem extremismu, jeho demonstrací se účastní otevření neonacisté z německé III. Weg, bývalé NPD nebo Die Rechte. Jsou to právě neonacisté, kdo na protestech s železnou pravidelností vyvolává nepokoje. Jak je spojení této pestrobarevné koalice možné? Hlavní tváře hnutí šly již od začátku krajní pravici značně naproti. Nejznámější z lidí kolem Querdenken 711 je Michael Ballweg, podnikatel, který v současnosti kandiduje na starostu Stuttgartu. Podle listu Süddeutsche Zeitung se jedná o esoterika a konspiračního teoretika, který na jedné z demonstrací vyjádřil podporu současné populární konspiraci QAnon. V dalším z rozhovorů se pak odmítl distancovat od neonacistů na jím organizovaných demonstracích slovy: „Vždyť na naše demonstrace chodí i marxisti.“

Zvyšující se popularita hnutí Querdenken je bezesporu způsobena tím, že v Německu existuje již dlouho poptávka po hnutí odporu vůči spolkové vládě.

Jeho podobně bizarním kolegou je esoterik Stephan Bergmann. Ten je spoluvlastníkem firmy Hara meets Wombpower a označuje se za vynálezce údajně léčebné metody Motherdrum. Bergmann účast neonacistů a popíračů holokaustu na protivládních protestech přivítal. Tvrdí, že je nutné zapomenout na staré rozpory a soustředit se na nový cíl, čímž je podle něj boj za demokracii a svobodu. Kromě toho se jedná o spoluzakladatele spolku Primus inter Pares, který je Úřadem pro ochranu ústavy veden jako jeden ze spolků „říšských občanů“. Říšští občané představují poměrně zvláštní, ale nebezpečné krajně pravicové hnutí, podle něhož je Německo stále obsazeno spojeneckými vojsky. Z toho důvodu odmítají poválečné uspořádání a za legitimní právní řád považují buď nacistickou říši, anebo německé císařství. Na jedné z demonstrací označil Stephan Bergman současnou ústavu za okupační právo, což je v tomto hnutí sdílené přesvědčení. Přestože se oba hlavní představitelé Querdenken 711 od krajní pravice později distancovali, stálá účast neonacistů na jejich demonstracích a bohaté vztahy obou protagonistů s touto scénou vrhají na jejich vyjádření stín pochybností.

Querdenken jako QAnon

Jádrem ideologie iniciativ hnutí Querdenken jsou konspirační teorie, jež tvoří obrovské množství na první pohled spolu nesouvisejících tvrzení a přesvědčení. Jedním ze zdrojů pro jejich ideologii je také soubor konspirací označovaný jako QAnon. Ten se stal v Německu překvapivě populární během posledního půl roku v souvislosti s pandemií covidu-19. QAnon je původně americká konspirační teorie, ale v posledním roce se rozšířil do celého světa. Mimo USA má nejvíce příznivců právě v Německu, kde jeho hlavní informační kanál na Telegramu sleduje 135 tisíc lidí.

QAnon se začal v roce 2017 šířit z fóra 4chan (později 8chan a 8kun). Odtud se začaly objevovat tzv. Q drops, tedy sdělení tajemného „Q“. To je, jak věří jeho stoupenci, osoba s nejvyšší možnou bezpečnostní prověrkou a s přímým kontaktem k tzv. deep state, což je tajná státní struktura, která chce nastolit „nový světový řád“. Q je v čele boje proti spiknutí satanistického spolku pedofilů a kanibalů z Demokratické strany, kteří ovládají média. Mesiášem a hlavním bojovníkem proti tomuto spiknutí je Donald Trump. Odborníci označují QAnon spíše za sektu než ideologii. Příznivci a vůdčí postavy hnutí vyžadují od svých následovníků slepou poslušnost Plánu, který zná pouze Q a nikdo jiný. Jakákoli odchylka od Plánu však bývá považována za součást Plánu.

Je to právě nevyvratitelnost konspiračních teorií, co představuje hlavní příčinu jejich odolnosti. Každý jednotlivý důkaz o nepravdivosti konspirací převrátí jejich příznivci v doklad předpojatosti těch, kteří se snaží konspiraci vyvrátit. Přesto je nutné doplnit, že intenzita víry v QAnon se u příznivců liší. Každá konspirační teorie má velmi blízko k antisemitismu a v případě QAnonu tomu není jinak. V telegramových skupinách se sdílí tvrzení o tom, jak židé chtějí otrávit „naše“ děti nebo karikatury židů ovládajících světové dění. Příznivci QAnonu věří, že bez satanistických liberálů by všude na světě zavládl blahobyt. Z toho plyne oddanost Plánu, která dokáže legitimizovat jakékoli násilí.

Jak se však původně americká konspirační teorie týká německé společnosti? Podle některých komentátorů není „Q“ v názvu Querdenken náhoda, ale naopak označuje sympatie těchto iniciativ ke zmíněné konspirační teorii. Přestože nelze říct, že by Querdenken bylo přímou součástí QAnonu, v některých momentech se silně překrývají. Na demonstracích Querdenken se často objevují symboly související s QAnonem. Od začátku pandemie je totiž QAnon spojen i s odporem k protipandemickým opatřením, což vedlo k tomu, že se z něho stalo globální hnutí. V německojazyčné mutaci QAnonu se šíří konspirace o čipování lidí nebo o tom, že koronavirus je způsobený „5G zářením“. Jindy moderátoři zveřejňují „zaručené“ léky na covid, jako je například UV záření. Poměrně běžné jsou i esoterické příspěvky, týkající se vnitřního já či souladu těla, duše a ducha, který by měl přinést všemocnost, nesmrtelnost a moudrost.

QAnon je jedním z pojících prvků iniciativ Querdenken a neonacistů. Neonacisty však přitáhl i zvolený název první obří demonstrace, který zněl „Konec pandemie – Den svobody“. Přestože se může zdát, že „Den svobody“ je jedním z generických názvů, v německém kontextu tomu tak není. Jedná se totiž o název nacistického propagačního filmu z roku 1935. Je samozřejmě možné, že organizátoři akce nevěděli, co „Den svobody“ pro neonacisty znamená. Kvůli vztahům neonacistického hnutí a Querdenken o tom lze silně pochybovat.

Nedodržování opatření a eskalace násilí

Organizování demonstrací podléhá v Německu přísným opatřením, která jsou na shromážděních hnutí Querdenken pokaždé porušována. První akce s účastí nad deset tisíc se konaly v Berlíně. Na druhou z berlínských letních demonstraci vyzývali mimo jiné i politici krajně pravicové AfD a neonacisté z III. Weg a Die Rechte. Pozdvižení vyvolala zjevná nepřipravenost policie, která demonstraci rozpustila předčasně kvůli nedodržování protipandemických opatření (rozestupy a roušky), ale nebyla schopná zabránit útoku „říšských občanů“ na budovu Říšského sněmu.

Násilnostem a porušování protipandemických opatření policie nezvládla zamezit ani na listopadové demonstraci v Lipsku. Tu soud v Budyšíně povolil navzdory tomu, že řadu jiných hromadných akcí zakázal. Rozhořčení nad rozhodnutím soudu vyjádřily levicové organizace, kterým soud znemožnil například shromáždění k připomenutí obětí teroristického útoku v Hanau. Mnozí politici označili protesty během pandemie bez dodržování epidemických opatření za nezodpovědné.

Na povoleném shromáždění se sešla pestrá skupina obyvatel, kteří zpívali, meditovali a mávali říšskými i jinými vlajkami. Účastníci se však vydali na nepovolený pochod, který kopíroval trasu demonstrací z roku 1989. Podobně jako v Česku, kde se protestovalo proti pandemickým opatřením i 17. listopadu, je také v Německu připomínka pádu železné opony velmi symbolická. Současný režim je totiž konspiračními teoretiky označován za DDR 2.0.

Saská policie schytala kritiku za to, že uvolnila prostor pochodu, přestože ho soud zakázal. Podle vyjádření policejního mluvčího neměla policie dostatečný důvod k rozpuštění demonstrace. Policie nezabránila ani útokům na novináře. Jedné z napadených novinářek prý policisté sdělili, že „tady přece nemusí být“. Levicové organizace dlouhodobě upozorňují na sympatie (nejen) saské policie ke krajní pravici. Jedná se o dlouhodobý problém, jehož součástí je nejasnost rozsahu ultrapravicových názorů v policejních sborech, a to mimo jiné i z toho důvodu, že ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) dlouhodobě odmítá provedení výzkumu na toto téma. Podle experta na extremismus Tobiase Singelsteina existují pouze zastaralé studie, podle kterých má až dvacet procent příslušníků policie jednoznačně rasistické a krajně pravicové názory.

I mlčení pomáhá ultrapravici

Hnutí proti epidemickým opatřením je v Německu každopádně na vzestupu. Každý týden probíhají masové demonstrace minimálně v jednom z německých velkoměst. Poslední berlínskou demonstraci již policie pro nedodržování protipandemických opatření razantně rozehnala. Nejistota a úzkost, dlouhodobě přítomné v německé společnosti, v době pandemie ještě sílí. Zvyšující se popularita hnutí Querdenken je bezesporu způsobena tím, že v Německu existuje již dlouho poptávka po hnutí odporu vůči spolkové vládě.

Julia Ebner která se zabývá výzkumem extremismu, však varuje před házením všech účastníků demonstrací do jednoho pytle. Upozorňuje, že akce mají znaky občanského hnutí, i když se je různé ultrapravicové organizace i strany jako AfD snaží využít ke své vlastní propagandě. Jiní komentátoři připodobňují hnutí Querdenken k Pegidě, která také dokázala velmi účinně propojit neonacistickou scénu s lidovým rasismem v období uprchlické krize. Oproti Pegidě, která dřív sbírala příznivce zejména v bývalé východní části Německa, získává Querdenken příznivce po celém Německu. Děje se tak mimo jiné i proto, že nabízí možnost zapojení celému spektru příznivců od neonacistů přes konspirační teoretiky až po lidi, kteří ideologicky nezapadají do žádné ze škatulek.

Přestože podstatná část účastníků demonstrací ani zdaleka ke krajní pravici nepatří, svým mlčením a přehlížením tohoto problému legitimizují přítomnost neonacistů ve veřejném prostoru. Je nutné mít na paměti, že krajní pravice těží jak z otevřených příznivců, tak i z těch lidí, pro něž přestává být problematickou ideologií. Ačkoli hnutí Querdenken v Německu není ideologicky jednotné, není možné jeho aktivity bagatelizovat, neboť se mu daří stupňovat už tak vypjatou atmosféru. V tuto chvíli nelze odhadnout, jaké důsledky mohou protesty mít. Je však jisté, že jejich vedlejším produktem bude silnější neonacistická scéna.

Autor studuje historickou sociologii na FHS UK.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies