„Jestli něco udělal, měli ho zavřít.“ Smrt v Teplicích budí v romské komunitě pochybnosti

V sobotu zemřel v Teplicích šestačtyřicetiletý Stanislav Tomáš. Verze policie se zásadně liší od toho, co si o jeho úmrtí myslí pozůstalí a svědci policejního zákroku, během něhož nebo po němž muž zkolaboval.

„Mamince to říct nemůžu, je nemocná, nepřežila by to,“ třese se zoufalstvím pětačtyřicetiletá žena na sídlišti v Bílině. Její o rok starší bratr Stanislav Tomáš v sobotu zemřel během policejního zásahu nebo krátce po něm. Simona Tomášová pláče. Vrátila se právě z policejního výslechu. Přála si vidět bratrovo tělo, které jí ale neukázali s tím, že je na pitvě. Chtěla na policii podat trestní oznámení, protože je přesvědčena, že policie smrt jejího bratra zavinila, ale policie ho s ní odmítla sepsat. „Ptali se mě, jestli byl agresivní, jestli s ním byly problémy. Oni to chtějí hodit na něj, že je to jeho vina, že zemřel,“ říká vyděšeně, pak ji ale přemáhá vztek. „Oni si myslí, že si to můžou dovolit, protože jsme Cikáni, ale já to tak nenechám, zabili člověka, vždyť mohl ještě žít! Měli mu nasadit pouta, odvézt ho na stanici, jestli něco udělal, nebo i zavřít do vězení, ale proč ho zabili?“

Dvě videa

Ze sobotních událostí, při kterých přišel Stanislav Tomáš o život, existují dva videozáznamy. První zveřejnil jeden z obyvatel domu v ulici U Hřiště, před kterým probíhal policejní zásah, a je dostupný na stránkách Romea.cz. Původní video zveřejněné na sociální síti Facebook jeho autor smazal. Na tomto záznamu je z nadhledu, zřejmě z prvního patra, vidět, jak policista zaklekává muže, který se snaží křičet, a klečí na něm několik minut. Posléze zakleknutý muž utichá a přestává se hýbat.

Policie skrze své mluvčí i sociální sítě komunikuje svou verzi příběhu a používá k tomu i argumenty, které vedou k očerňování zesnulého.

Později zveřejněné video natočil s největší pravděpodobností také někdo z okna domu nebo z balkonu, a to z Dubské ulice, která je za rohem. Na tomto videu leží jeden muž na zemi a druhý utíká kolem něj. Muž ležící na zemi se zdvihá a běží nejprve proti druhému muži a pak k bílému autu, které je na ulici zaparkované, a několikrát do něj udeří rukou. Toto druhé video zveřejnila policie poté, co se na ni snesla vlna kritiky za to, že během policejního zásahu zemřel člověk. Mělo sloužit jako vysvětlení, že zákrok byl nutný v podobě, ve které proběhl.

Policie veškerá nařčení z toho, že by zákrok nebyl adekvátní, anebo že by dokonce zasahující policista na místě zabil, odmítá. „V sobotu před 15. hodinou byli policisté na základě telefonického oznámení vysláni do ulice Dubská, kde se vzájemně měli napadat dva muži, kteří zároveň poškozovali cizí auta. Po příjezdu hlídky na místo našli policisté v ulici U Hřiště na zemi ležet muže bez trička, který měl zjevná zranění. Jakmile se k němu policisté přiblížili, začal být agresivní, napadl je a způsobil jim škrábance, jednoho kolegu pokousal,“ uvedl policejní mluvčí Daniel Vítek. Policisté pak podle mluvčího museli „proti agresivnímu muži použít donucovací prostředky a přivolali mu sanitku. Muž byl předán do péče záchranářů, v sanitce následně zkolaboval a i přes resuscitaci se nepodařilo obnovit jeho životní funkce. Lékař konstatoval jako předběžnou příčinu úmrtí předávkování drogami, k objasnění přesné příčiny smrti byla nařízena soudní pitva,“ zní další popis událostí z pohledu policie.

Okolnosti celého případu nyní prověřují kriminalisté a pracovníci odboru vnitřní kontroly. Mezitím má policie už i výsledky soudní pitvy, která podle vyjádření mluvčího vyloučila souvislost smrti se zákrokem, který předcházel zadržení podezřelého. „Podle předběžné pitevní zprávy bylo u muže zjištěno podezření z ovlivnění cizorodou látkou amfetaminové řady a při pitvě byly zjištěny chorobné změny věnčitých tepen srdce,“ uzavírá policejní mluvčí Vítek. Aby policie přesvědčila veřejnost o správnosti svého postupu, označuje zesnulého za recidivistu a zdůrazňuje, že byl pod vlivem drog.

Tohle nebyl on

Simonu Tomášovou jsme nejprve hledali. Nakonec nám pomohl asi patnáctiletý chlapec, který poznal našeho průvodce Jožku Mikera: „Vy jste vysílal, že jo?“ zeptal se překvapeně, když ho uviděl. Narážel tím na Jožkovo prohlášení, které zveřejnil na YouTube. Jožka se s ním dal do řeči a chlapec nás k sestře zemřelého dovedl.

Na sídliště v Bílině jsme se vydali z místa Tomášovy smrti, nyní pietně ozdobeného. Jeho sestřenice a další lidé, kteří ho znali, tvrdili, že na videu, jež zveřejnila policie, není ten samý člověk, kterého později zatkli. Zdál se jim větší a mladší než Stanislav Tomáš. Jeho sestra si při prohlížení videa nebyla jistá, ale byla v tu chvíli zjevně v šoku. Otřásla jí nejen zpráva o bratrově smrti a policejní výslech, ale i první video, které kolovalo na internetu: „V noci nespím, pořád se mi to přehrává v hlavě, pořád dokola vidím, jak tam leží a křičí o pomoc.“ Když jsme jí přehráli druhé video, které zveřejnila policie, nedokázala s jistotou říct, zda to je její bratr, nebo ne. Zoufale si je prohlížela a stále dokola se ptala: „Proč mu není vidět do obličeje?“ Jeho totožnost nepotvrdila, ale ani ji nevyvrátila. Při velmi pečlivém zkoumání obou videí se však zdá, že je na obou videozáznamech tatáž osoba.

Ulici, kde bylo natočeno video, na kterém jsou zřejmě dva muži v konfliktu a jeden z nich (podle všeho Stanislav Tomáš) pěstí mlátí do auta, jsme našli snadno. Je to ulice Dubská, kde na úrovni ulice Hornické stojí i ono auto. Je pořád na stejném místě, má ostatně stejnou poznávací značku. Zda zesnulý Stanislav Tomáš poškodil nějaká jiná auta, v tuto chvíli nevíme, ale bílé auto značky Hyundai, se zdá bez poškození.

Proč se tolik lidí z okolí Stanislava Tomáše domnívá, že není oním člověkem, který na videu vstává ze země a pak jde a několikrát udeří rukou do auta? „Ano, dřív dělal blbosti, seděl dokonce i ve vězení, ale poslední roky se snažil, drogy nebral, dokonce si sehnal práci a měl dostat nové místo a k tomu byt,“ říkají o něm jeho známí. Všichni se shodují, že žil v poslední době spořádaně, snažil se a tato představa je v rozporu s tím, co viděli na videu zveřejněném policií. Potkáváme se i s jeho kolegyní, která potvrzuje to, co o něm říkali další jeho kolegové: že do práce chodil pravidelně a plnil všechny své povinnosti. Díky své spolehlivosti měl dokonce dostat nové místo v Mladé Boleslavi, kde by měl i služební byt, což se shoduje s tím, co uvádějí (zřejmě ze stejných zdrojů) i jiná média. Obraz člověka, který měl sice v minulosti problémy s drogami i se zákonem, ale v současnosti měl snahu pracovat a k bývalému způsobu života se nevracet, je natolik silný, že jeho okolí odmítá uvěřit, že leží někde na zemi a pak vstává a mlátí do auta.

Na videu zveřejněném policií to sice na první pohled vypadá, jako by byl dotyčný pod silným vlivem alkoholu nebo drog, ale zároveň není vůbec jasné, co se stalo předtím a co následovalo. Je to velmi krátký výsek událostí a na zemi muž mohl ležet i proto, že ho na ni někdo povalil. Co se přesně odehrálo, není jasné. Verze přátel a vzdálených příbuzných je dokonce taková, že se pohádal s někým, kdo na parkovišti Albertu vykrádal auto, a snažil se mu v jeho konání zabránit a že si ho policie posléze spletla s pachatelem. Přátelé a příbuzní zesnulého také zmiňují, že bral tramal, lék proti bolesti, a měl problémy se srdcem.

Dvě verze

Stanislav Tomáš bydlel donedávna u svého kamaráda, kterému se však narodilo druhé dítě, a tak nechtěl dál zabírat místo v bytě. Odstěhoval se proto do blízkého lesíku, kde přespával ve stanu. I z tohoto důvodu pro něj byla nabídka nové práce, ke které se vázalo bydlení, tak důležitá. Také sestra Simona popisuje bratrovo chování z poslední doby jako dobré a stabilní. „Ani jsme nevěděly, že přespává v tom lese, chodil čistý, přinesl nám vždycky nákup jídla, když přišel navštívit mě a mámu, nebyly s ním problémy, chodil pravidelně,“ nechápavě kroutí hlavou nad tím, co se stalo, Simona.

Zatímco policie skrze své mluvčí i sociální sítě komunikuje svou verzi příběhu a používá k tomu i argumenty, které vedou k očerňování zesnulého, jako že se jedná o recidivistu a člověka závislého na drogách, obyvatelé domu, před kterým zásah proběhl, mluvit nechtějí. Bojí se. „Řekli nám, že můžeme jít až na tři roky do vězení, když o tom budeme s někým mluvit, museli jsme podepsat takový papír,“ vysvětlují. Obecná mlčenlivost měla být podepsaná na papíře, informaci o třech letech vězení měli prý policisté sdělit ústně. K tomu, zda jsou tato tvrzení pravdivá, se teplický policejní mluvčí Daniel Vítek odmítl vyjádřit s tím, že „policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení a v rámci prověřování postupují striktně podle trestního řádu“. I přes obavy z problémů s policií ale o něco později přeci jen mají někteří místní potřebu něco říct. „Lidi nám vyčítají, že jsme nezasáhli,“ říká pohnutě jeden z obyvatel domu. „Že jsme měli něco udělat, zastat se ho a nenechat toho policistu, aby mu klečel pořád dál na tom krku, ale já jsem se bál, já nechci zemřít. Kdybych se ho zastal, tak by mě taky mohli povalit na zem a zakleknout. Přijela pak i zásahová jednotka,“ vypráví očitý svědek a dodává, že do sanitky bezvládné tělo odnesli policista a záchranář. „A v té sanitce mu ten policista ta pouta sundal, to jsme ještě viděli, než ji zavřeli a odjeli. Proč by to dělal, kdyby byl živý?“ ptá se svědek, který je stejně jako ostatní sousedé kolem něj přesvědčený, že viděl muže zemřít už na ulici.

Otázky po tom, co se vlastně v sobotu přesně stalo a proč, tedy zůstávají. Zesnulý Stanislav Tomáš se podle svého okolí nepotýkal s drogovou závislostí, přesto v sobě tento den podle policie drogy měl, dokonce v takové míře, že byly příčinou jeho smrti. Závěry policie, která si už při předběžném ohledání byla naprosto jistá, že policejní zákrok nemohl být příčinou smrti, byly překvapivě rychlé. Nedůvěra v policii a její postupy je navíc mezi pozůstalými tak silná, že si lze jen obtížně představit, že vznikne verze příběhu, která by byla přijatelná pro všechny.

Autorka je redaktorka Alarmu.

Tento text byl aktualizován o vyjádření teplického policejního mluvčího Daniela Vítka k údajné hrozbě až tříletým vězením v případě porušení mlčenlivosti. Tato tvrzení v textu uvádíme, protože se s nimi naše redaktorka na místě setkala opakovaně od několika na sobě nezávislých lidí.

Čtěte dále