Wikimedia Commons (CC-BY-SA-4.0)
Někteří zahraniční studenti uvízli na Ukrajině a čelí nebezpečím spojeným s válečným konfliktem, nedostatku jídla a komplikacím v dopravě. Často postrádají i přístřeší. Jiní strávili dlouhé dny na cestách, aby se dostali na hraniční přechody s Polskem, Rumunskem nebo Maďarskem. Na hranicích se pak museli vypořádat s další překážkou – s odlišným zacházením kvůli barvě pleti. Na Ukrajině studovalo více než 70 tisíc zahraničních studentů. Skoro čtvrtina z nich pochází z Afriky – ze zemí jako je Nigérie, Maroko a Egypt. Další početnou část tvoří indičtí studenti, kterých je okolo 20 tisíc.
Záběry na sociálních sítích ukazují, že ukrajinští úředníci některým studentům brání v přechodu. Zdá se, že někteří pohraničníci upřednostňují evakuované osoby evropského původu. Afričtí studenti používají hashtag #AfricansinUkraine k popisu nesnesitelného zacházení, kterému čelí.
Ghana byla první africká země, která přivítala své studenty doma. Nigérie nabídne lety studentům, kteří se chtějí vrátit přes sousední země.
Hraničáři vytvořili dvě fronty. Jednu pro bílé a jednu pro lidi s jinou barvou pleti. Pouze Ukrajincům bylo povoleno, aby přešli hranice. Tisíce lidí muselo spát venku v zimě. Pro studentku ze Sierry Leone dokonce musela přijet ambulance a odvézt ji do nemocnice. Nigerijský student Alexander Somto Orah popsal útěk z Ukrajiny: „Překročení ukrajinské hranice do Polska bylo zničující kvůli diskriminaci na cestě.“ Pohraniční strážníci ženám černé pleti nedovolili nastoupit do vlaku. Někteří studenti mají i ukrajinské pasy. „Protestovali jsme tři dny, aby nám dovolili odejít z Ukrajiny. Nebyli jsme v zemi jako uprchlíci, ale žili jsme tam a platili školné,“ řekl Alexander v reportáži pro MSNBC.
Studentka medicíny Korrine Sky ze Zimbabwe je jednou z mnoha mimoevropských studentů, kteří se museli evakuovat. „Hned jak jsem viděla zprávy o invazi, tak jsem věděla, že musím odejít,“ řekla pro BBC. Na hranice jí to trvalo čtyři dny, než se dostala k přechodu do Rumunska. Ze začátku se snažila podpořit ostatní studenty a propojit je na sociálních sítích. Založila několik kanálů na Telegramu, kde si mohou prchající studenti pomáhat a sdílet informace. „S některými studenty nejsme vůbec v kontaktu. Studenti, kteří zůstali v ukrajinském městě Sumy u ruských hranic, jsou uvězněni ve městě. Dochází jim potraviny i voda,“ řekla.
K těmto zprávám se vyslovila také Africká unie. Připomněla evropským vládám, že „všichni lidé mají právo překračovat hranice během mezinárodního konfliktu (…) Bez ohledu na jejich národnost nebo rasovou identitu.“ Kancelář polského premiéra se k obviněním o diskriminaci nejen ze strany Africké unie bránila tím, že se jedná o „dezinformace“. Dodala, že uprchlíci z Ukrajiny jsou do Polska přijímáni bez ohledu na jejich národnost.
K šokujícím zprávám z ukrajinských hranic o diskriminaci se vyslovil rovněž vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Vyjádřil své znepokojení ohledně diskriminace a rasismu a zdůraznil nutnost chránit všechny lidi bez rozdílu pleti. Dotčené úřady souhlasily a zaručily se, že nebudou diskriminovat nebo odmítat žádné lidi prchající z Ukrajiny.
Ukrajina byla u zahraničních studentů populární
Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu hodně investovala do vysokoškolského vzdělávání, aby oslovila zahraniční studenty, a to se jí i povedlo. Pro mnoho asijských a afrických studentů představuje výhodnou kombinaci levného života v Evropě s dobrým standardem vzdělání, které je široce uznáváno. Pro mimoevropské studenty je to často první krok k začátku kariéry a života v Evropě.
Zahraniční studenti přispívají významně k ukrajinskému HDP. Výzkum ukrajinského Ministerstva školství a vědy z roku 2020 ukázal, že každý z nich utratí v průměru více než sedm tisíc dolarů ročně. Aktuálně je na vysokých školách zapsáno přes 76 tisíc studentů ze 155 zemí a podle odhadů přinášeli zemi příjmy ve výši 12 miliard českých korun.
Ghana byla první africká země, která přivítala své studenty doma. Nigérie nabídne lety studentům, kteří se chtějí vrátit přes sousední země. Indie vyslala tým na maďarský přechod Záhony, aby pomohl s koordinací a asistoval u odchodu Indů z Ukrajiny. Marocké Ministerstvo zahraničí uvedlo, že „vyslalo dvacet konzulárních pracovníků včetně čtyř bývalých generálních konzulů, aby podporovali a pomáhali marockým ambasádám na Ukrajině a v sousedních zemích.“ Podle dat z 28. února bylo evakuováno 1,5 tisíce Maročanů, přičemž většina se dostala do Polska. Studenti prchající z Ukrajiny i ti, kteří se rozhodli zůstat, čelili nejistotě ohledně své budoucnosti. Jedna z univerzit v Nigérii už nabídla místa evakuovaným studentům, aby mohli pokračovat ve vzdělání či výzkumu v rodné zemi.