Foto Pixabay, CC0 1.0
Islandská ministryně pro rybolov Svandís Svavarsdóttir oznámila, že by se v zemi mohl do dvou let lov velryb pro komerční i výzkumné účely stát nezákonným. Aktuálně vláda vyhodnocuje sociální a ekonomické dopady tohoto rozhodnutí. Svavarsdóttir zdůraznila, že v rozhodnutí nevydávat vládní licence pro lov velryb hraje roli i nedostatek ekonomických výhod. V příštím roce vyprší platnost stávajících kvót, a velryby by tak mohly být po dlouhé době v islandských vodách v bezpečí.
„Je pravděpodobné, že islandská vláda přestane udělovat kvóty na lov velryb čistě na základě ekonomických faktorů. Lov velryb zde má velmi malý ekonomický smysl a ve skutečnosti z něho těží jen omezený počet lidí,“ řekla Deníku Alarm odbornice na kytovce Charla Jean Basran z výzkumného centra Islandské univerzity v Húsavíku. Dodala, že lov kytovců poškozuje pověst Islandu.
Největšími spotřebiteli velrybího masa na Islandu jsou zhruba dva miliony turistů, kteří tento ostrov každý rok navštíví.
O možné ukončení lovu velryb se zasloužila také patnáct let trvající kampaň mnoha neziskových organizací. Z velké části se na ni podíleli Islanďané a místní společnosti zabývající se pozorováním velryb. „Ministryně naznačuje, že její vláda se podívala na velrybářskou politiku novým pohledem a dospěla ke stejným závěrům jako zbytek světa. Je to neudržitelný, neopodstatněný a nevýslovně krutý průmysl, který nemá v moderní společnosti místo,“ řekla Sharon Livermore, ředitelka ochrany mořského prostředí Mezinárodního fondu pro dobré životní podmínky zvířat (IFAW). „Pro Island je to skvělá zpráva,“ dodala. V reakci na možné ukončení lovu kytovců se ovšem velrybářská společnost Hvalur hf rozhodla poprvé lovit i v létě.
Bez velrybího trhu
Velká část velryb ulovených v islandských vodách je vyvážena do Japonska. „V Japonsku se velryby používají nejen na maso, ale také při výrobě kosmetiky, přírodní medicíny a dokonce i krmiv pro zvířata,“ uvádí výzkumnice Basran. „Naprostá většina mořských plodů se vyváží,“ potvrzuje pro Alarm Kristján Loftsson, majitel velrybářské firmy Hvalur hf, který je však proti ukončení lovu velryb. Skoro 95 procent mražených velrybích produktů vyváží do Japonska.
„V Japonsku je velký trh s plejtvákem myšokem, kdežto na Islandu prakticky žádný takový trh neexistuje,“ upozorňuje výzkumnice z univerzity z Húsavíku. Na změnu poptávky tedy mělo vliv obnovení komerčního lovu velryb v Japonsku v roce 2019 a následná změna trhu s velrybím masem. Rozhodnutí islandské vlády ovlivnila klesající zahraniční poptávka po velrybím mase. Podle IFAW jí pravidelně maso pouze každý padesátý Islanďan a 84 procent místních obyvatel velrybí maso nikdy neochutnalo. Největšími spotřebiteli velrybího masa na Islandu jsou tak zhruba dva miliony turistů, kteří tento ostrov každý rok navštíví. Většina z nich se domnívá, že se jedná o islandskou specialitu.
Žádné velrybí speciality
Islandská tradice lovu velryb začala v 16. století, ale s nástupem industrializace se lov plejtváků zkomercionalizoval. V roce 1986 Island zastavil komerční a o tři roky později i vědecký lov velryb v rámci Mezinárodního moratoria na komerční lov. Před šestnácti lety byl ovšem komerční lov velryb obnoven. Přidělené kvóty se postupně navyšovaly a v současnosti kvóty umožňují zabití 209 plejtváků myšoků, kteří jsou vyváženi do Japonska, a 217 plejtváků malých, kteří se konzumují na ostrově.
V čele kampaně „Poznejte nás, nejezte nás“ („Meet us, don’t eat us“) usilující dlouhodobě o zastavení lovu velryb na Islandu stojí neziskové organizace IFAW a IceWhale. Obě organizace společně iniciovaly petici s téměř 175 tisíci signatářů. Žádají v ní lidi, aby podepsali prohlášení, že nebudou jíst velrybí maso. Mimo to IFAW vedla v ulicích Reykjavíku velmi úspěšnou kampaň, která poučila turisty o realitě lovu velryb. Tato kampaň výrazně omezila spotřebu velrybího masa návštěvníky Islandu. Neziskové organizace také aktivně přesvědčují majitele restaurací, aby přestali „islandské speciality“ podávat. Současně 62 restaurací získalo označení „přátelské k velrybám“. Kampaň podle IFAW snížila spotřebu velrybího masa turisty na Islandu o tři čtvrtiny.
Poslední sezóna před zákazem lovu
Stále ale existují lidé, kteří proti plánu ukončit lov velryb protestují. Jedním z nich je i zmiňovaný Kristján Loftsson, který hodlá pokračovat s lovem, dokud to bude legální. Pro Guardian řekl, že poprvé po čtyřech letech zahájí lov velryb i v létě, a to na čtyři měsíce. Očekává, že najme až 150 lidí, kteří budou pracovat na velrybářských lodích. V létě tak nebudou plejtváci v islandských vodách v bezpečí. Lodě firmy Hvalur hf budou kotvit ve velrybářské stanici ve fjordu Hvalfjörður na jihozápadě Islandu, kde se část úlovku zpracovává a zmrazuje.
„Nyní zůstává pouze Kristjan Loftsson a jeho společnost Hvalur hf. Podle nařízení o kvótách má Loftsson stále povoleno zabíjet velryby, přestože tohoto práva od roku 2018 nevyužil. Bohužel to znamená, že může lovit i příští rok, aby si zajistil novou pětiletou kvótu,“ řekla ředitelka Livermore na Instagramu neziskové organizace IFAW. Livermore dále ujistila, že IFAW bude pokračovat v práci na ochraně moří v islandských vodách a na rozvoji odvětví zodpovědného pozorování velryb.
Pozorování velryb se pomalu stává poměrně prosperujícím byznysem. Každý pátý turista na Islandu se vydá na výlet za velrybami a do islandské ekonomiky tímto způsobem podle Animal Fund ročně přiteče přibližně 12 milionů dolarů (264 milionů korun). Cestovní kanceláře ostatně sehrály v kampani za ukončení lovu velryb velkou roli. „Všechny společnosti nabízející sledování velryb působily jako propaganda,“ řekl pro Guardian Gísli Ólafsson, majitel společnosti Laki Tours, která působí ve fjordech na západě ostrova. Cestovní kanceláře také bojovaly za vyhoštění lovců velryb ze zátoky Faxaflói, která byla jednou z hlavních loveckých oblastí. „Často jsme viděli velrybářské lodě,“ řekla Megan Whittaker, hlavní přírodovědkyně v organizaci pro pozorování velryb Elding. „Viděli jsme, jak vláčejí mrtvé velryby a jak je přivazují k boku lodi. A tak jsme o tom řekli turistům.“
Lov velryb byl z velké části omezen kvůli pandemii koronaviru. Protipandemická pravidla neumožňovala závodům na zpracování velryb normální chod. V roce 2018 bylo zabito 146 plejtváků a šest plejtváků malých. Menší úlovky hlásí i Norsko. V roce 2021 norské lodě harpunovaly 575 velryb, což je méně než polovina přidělené kvóty.
Autorka studuje žurnalistiku.