Mural v kalifornské Almedě. Foto Luisalvaz, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Měsíc po mezinárodní premiéře dlouho očekávaného snímku Chlapec a volavka, oznámilo japonské filmové studio Ghibli, že končí jeho éra nezávislosti. Nově se stává součástí televizní společnosti Nippon TV. Hlavním důvodem je skutečnost, že dvaaosmdesátiletý zakladatel studia Hajao Mijazaki nedokázal přesvědčit svého šestapadesátiletého syna Gora, aby převzal jeho roli.
„Dlouho jsme bojovali s otázkou: kdo bude následovník,“ píše se stručně ve společné tiskové zprávě Ghibli a Nippon TV a okolnosti naznačují, že Mijazakiho syn nabídku vést studio dostal, ale odmítl ji. Pro budoucnost studia tak nebyla jiná možnost než přejít pod větší společnost. Podle zprávy se Ghibli stane dceřinou společností Nippon TV a korporace bude mít 42,3 procent hlasovacích práv. Cena, za kterou se transakce udála, nebyla zveřejněna.
Studio Ghibli patří mezi nejvýznamnější filmové tvůrce na poli animované tvorby. V roce 2002 získalo Oscara pro nejlepší animovaný film za Mijazakiho Cestu do Fantazie, šestkrát je držitelem japonské filmové ceny Nippon Akademii-shou a nespočtu dalších cen. V desítce nejvýdělečnějších japonských filmů všech dob jsou tři počiny studia Ghibli.
Studio v roce 1985 založili režiséři Hajao Mijazaki, Isao Takahata a producent Tošio Suzuki. První jmenovaný se rozhodl nespoléhat na zavedené filmové společnosti po úspěchu svého filmu Naušika z větrného údolí z roku 1984 a vydělané peníze vložil do nového projektu. Mijazakiho filmy jako Můj soused Totoro nebo Princezna Mononoke byly největšími komerčními trháky, své filmy pod Ghibli ale natáčel i zmíněný Takahata (Hrob světlušek, Sousedé Jamadovi). Od roku 2001 provozuje v tokijské čtvrti Mitaka Ghibli Muzeum.
Mezi léty 1999 a 2005 fungovalo Ghibli jako dceřiná značka korporace Jokuma Šouten, ale pak se znovu osamostatnilo. Když v roce 2013 Hajao Mijazaki na festivalu v Benátkách ohlásil konec své kariéry, Tošio Suzuki přiznal, že studio si dává časově neomezenou pauzu. V ní jen spoluprodukovalo snímek Červená želva nizozemsko-britského režiséra Michaëla Dudok de Wita. V únoru 2017 se Mijazaki nečekaně vrátil a s ním se znovu obnovila i činnost jeho studia. V roce 2020 natočil Goró Mijazaki televizní film Earwig a čarodějnice, nový film jeho otce Chlapec a volavka (v Japonsku uváděný pod názvem Kimitači wa Do Ikiru ka) měl premiéru letos v polovině července. Do českých kin se dostane 9. prosince. Před rokem Ghibli otevřelo vlastní zábavní park v prefektuře Aiči.
V dokumentu 10 let s Hajao Mijazakim, který japonská stanice NHK odvysílala v roce 2019, je vidět scéna, v níž otec Mijazaki jde na neveřejnou premiéru filmového debutu svého syna Gora Příběhy ze Zeměmoří (2006) a kamera ho sleduje, jak zkroušeně opustí sál ještě před tím, než film vůbec skončí. Goró se snažil kráčet v jeho stopách, ale s perfekcionistickým otcem to nejspíš neměl vůbec lehké. Ten navíc strávil většinu jeho dětství v práci a sblížili se až díky práci na filmech.
Po nepovedené adaptaci slavné fantasy Ursuly Le Guin natočil Goró ještě pro Ghibli civilní snímek Kokurikozaka kara (2011) a také několik epizod seriálu Ronja, dcera loupežníka podle Astrid Lindgrenové. Ani zmíněný snímek Earwig a čarodějnice, který vznikl netradičně s pomocí počítačové animace, neslavil žádný závratný úspěch a místo do kin šel rovnou do televizní distribuce. Na internetu se objevily spekulace, že otec Mijazaki nemůže odejít do touženého důchodu, protože musí zalepit ztráty způsobené filmy svého syna. I o snímku Chlapec a volavka nejprve mluvil dvaaosmdesátiletý režisér jako o svém definitivně posledním – jako už to udělal několikrát předtím – ale pak to znovu popřel.