Foto Úřad vlády
Ještě než v neděli vyvrcholí každoroční týrání kaprů a festival nákupů zbytečných věcí, je tady letošní poslední díl Všichni tady umřeme. Bilancování je příliš silné slovo. Rok 2023 si na domácí scéně žádné velké bilance nezaslouží. V politické rovině to bylo nekonečné, zdlouhavé, stresující a především zbytečné hledání škrtů a úspor.
Zatímco se vláda zaobírala problémem, který si sama vymyslela, většina země zchudla a druhým rokem v řadě čelila rekordní inflaci. Tu ignorovala vláda i Česká národní banka, z níž se pod vedením bývalého Babišova poradce Aleše Michla stala nesrozumitelná instituce.
Po celý rok hledal Vlastimil Válek antibiotika, až málem ztratil lékaře pracující v nemocnicích. Ivan Bartoš v rámci svého tématu digitalizace přesunul do cloudu sám sebe a stal se tak prakticky neviditelným. Když už náhodou vyšel ven, prováděl ve straně personální čistky, aby byla česká pravice spokojená.
Pavel Blažek na ministerstvu spravedlnosti hlídal slepotu spravedlnosti především vůči svým přátelům z brněnské ODS a v druhé polovině roku vyhazoval z práce ty, kdo na jeho ministerstvu upozorňovali na korupci.
Zbyněk Stanjura skoro škrtl celé české školství, když se v rámci úspor rozhodl ušetřit na vzdělání dětí. Vládní priorita vzdělání se tak překlopila do podzimní největší stávky škol.
A možná největší výkon předvedl z počátku nenápadný ministr zemědělství Marek Výborný, jehož neformální tlak na producenty a prodejce potravin nás přivedl k dalšímu zdražování v příštím roce.
Ale i za této vlády se staly pěkné věci. V prosinci například napadl sníh a byla chvilku zima. Více v posledním díle Všichni tady umřeme.