Foto Vladimir Rožánek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Autodrom Most je závodním okruhem, který byl v rámci rekultivace výsypky Vrbenský na okraji města dostavěn v roce 1983. Závody se v Mostě ale pořádaly už dlouho předtím – první závod motocyklů se v Mostě uskutečnil po druhé světové válce v roce 1947. Rozhodnutí o vybudování závodního okruhu v osmdesátých letech na bývalé výsypce mělo vést k odklonu závodů aut a motorek z ulic města. V současnosti ale provozem závodního okruhu trpí obyvatelé bydlící v blízkých čtvrtích Souš a Široký vrch.
On sám přiznává, že nízká akceschopnost orgánů, jako je krajská hygienická stanice nebo okresní a krajský soud, navíc začíná silně narušovat jeho vlastní důvěru ve státní instituce.
Zástupce spolku Zdraví pro Most, který dlouhodobě vystupuje proti nadlimitnímu hluku z mosteckého autodromu, a mostecký rodák Martin Martinovský upozorňuje, že při vzniku autodromu byla míra závodního provozu radikálně odlišná od současnosti. „Předtím, než byl postaven autodrom, se závody v Mostě jezdily asi čtyřikrát do roka. Ulice, ve kterých se závodilo – například Brněnskou nebo čtyřproudovku u nádraží – zavřeli a závod trval od pátku do neděle. Pak je zase otevřeli.“ I proto z pohledu Martinovského garnitura minulého režimu nijak neproblematizovala rozhodnutí postavit závodní dráhu tak blízko obytných čtvrtí: „Řekli si, proč to nepostavit tady – bydlí zde méně lidí než v panelácích v Brněnské a Moskevské. A mělo to zde probíhat jen čtyřikrát do roka. Nikdo nečekal, že zde bude téměř denně provoz.“
Provoz na autodromu se zvýšil kolem roku 2000, kdy se soukromým vlastníkem akciové společnosti Autodrom Most stal podnikatel Jiří Kroužek. Pro obyvatele částí města, které jsou autodromu nejblíže – Souši a Širokému vrchu – ale skutečný zlom nastal v roce 2014, kdy společnost opět změnila vlastníka a majitelem se stal multimilionář Josef Zajíček. Spolek Zdraví pro Most se vůči zvýšenému provozu nejdříve vymezil v petici – na jejím základě pak proběhlo několik jednání s majitelem, ta ale žádnou dohodu mezi obyvateli a autodromem nepřinesla. V roce 2018 kvůli setrvalému nadlimitnímu hluku Autodrom Most zažalovali místní obyvatelé, Naďa a Jiří Huličkovi.
Zvýšený provoz na mosteckém Autodromu je zapříčiněn především pronajímáním areálu pro tzv. soukromé jízdy – ty mohou zahrnovat kurzy pro širokou veřejnost, ale také tréninky profesionálních týmů nebo amatérských řidičů. Martinovský uvádí: „Závody – například Czech Truck Prix nebo Mistrovství světa superbiků – mají svůj harmonogram. Tam vám nikdo nenajede v devět hodin ráno na trať, aby končil až v šest hodin večer. Navíc se jedná o víkendy, na které byli místní obyvatelé z minulosti zvyklí. Pochopitelně se jejich počet zvýšil, ale pořád se jednalo jen o víkendy. Ale nyní se to děje dennodenně.“ Tiskový mluvčí Autodromu Most Radek Laube ale Deník Alarm upozornil, že soukromé jízdy znamenají klíčový finanční zdroj celého areálu a při jejich zrušení nebo omezení by muselo dojít ke zrušení celého autodromu: „Soukromé jízdy primárně zajišťují fungování celého areálu a jsou nezbytné k jeho provozu. Omezení soukromých jízd v měřítku, v jakém to požadují někteří obyvatelé z okolí, by znamenalo konec provozu celého areálu včetně polygonu, propuštění všech zaměstnanců a samozřejmě i konec akcí, které každoročně do Mostu přilákají statisíce návštěvníků a mají přínos pro celý region.“
V provozním řádu Autodromu Most jsou stanoveny maximální limity možných vozidel – pro některé typy vozidel jsou limity přísnější (např. 99 decibelů), pro všechna vozidla je nicméně maximální limit hluku 108 decibelů. Nejbližší obydlené domy jsou přitom od mosteckého autodromu vzdáleny asi 200 metrů. Podle městského měřícího přístroje za období minulého roku (od března do října) byl hygienický limit v chráněných venkovních prostorech staveb překročen minimálně v 217 dnech – překročení limitu je vnímáno jako venkovní hluk vyšší než 50 decibelů za denní průměr osmi měřených hodin, překročení v některých případech nicméně přesahovalo i 70 decibelů. Přitom 80 decibelů je již hlukem, který může při dlouhodobé expozici několik hodin denně představovat riziko poškození sluchu. Tiskový mluvčí Autodromu Most Radek Laube Deníku Alarm sdělil, že v rámci protihlukových opatření byly vysázeny stromy a vybudována protihluková stěna. Došlo také k zákazu driftování a s ním spojenými závody a je také zavedeno povinné používání tlumivek výfuků. Martinovský nicméně upozorňuje, že navzdory opatřením je útlum hluku tak minimální, že se to na situaci místních obyvatel nijak neprojevilo.
V rámci vyřešení nadlimitního hluku v oblasti Souše a Širokého vrchu vnímají místní jako klíčové dokončení šetření krajské hygienické stanice o překračování limitů hluku a vydání meritorního rozhodnutí. Šetření, které vede krajská hygienická stanice s Autodromem Most v souvislosti s překročením limitů hluku, probíhá již tři roky. Od roku 2015 bylo na krajskou hygienickou stanici zasláno 15 podnětů na hluk z autodromu a pravomocně byla ukončena pouze dvě řízení – v jednom případě byla uložena pokuta 50 000 korun, v případě druhém bylo řízení z důvodu změny zákona zastaveno.
Manželé Huličkovi dlouhodobý nadlimitní hluk způsobovaný mosteckým autodromem začali v roce 2018 řešit žalobou – nicméně Okresní soud v Mostě v roce 2020 žalobu manželů zamítl, protože Autodrom Most byl dle soudu úředně schváleným provozem a žalobci podle rozhodnutí soudu nadměrné obtěžování hlukem neprokázali. Manželé Huličkovi nicméně upozorňují, že v roce 1984 byla kvůli kolaudaci vypracována studie vlivu hluku na okolní výstavbu, v níž se uvažovalo o pouhých 218 hodinách ročního provozu. Provoz byl navíc zkolaudován za podmínky, že nebude porušovat hygienické normy a předpisy. Současný provoz závodního okruhu ale míru provozu při zřízení radikálně převyšuje. Huličkovi rozhodnutí soudu rozporovali i z dalších důvodů – upozorňovali, že soudkyně si nepředvolala svědky, nenařídila podrobení lokality místnímu mapování a zpochybnila i měření poskytnutá krajskou hygienickou stanicí.
Manželé se proti rozsudku odvolali a případ je nyní v rukou Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ten nařídil manželům a Autodromu Most povinnou mediaci – ta proběhne 30. března. Pokud se subjekty nedohodnou, vydá rozsudek. Manželé Huličkovi jsou k vyřešení sporu pomocí mediace skeptičtí. Podobný postoj zastává i Martinovský ze spolku Zdraví pro Most, když upozorňuje, že jednání s autodromem v minulosti byla neúspěšná: „Dávalo by mi smysl, kdyby se soud v průběhu řízení zeptal, zda jsme se někdy jako místní obyvatelé snažili s autodromem dohodnout. Pokud by se zeptal, zjistil by, že takové jednání proběhlo a autodrom nám tehdy nabídl jako kompenzaci mytí aut zdarma. My jsme naopak chtěli, aby se čas užívání autodromu rozdělil – některé časové úseky by byly domkařů, kteří by mohli jít na zahrady, do pergol a k bazénům, a část úseků by byla autodromu. V rámci nich by se mohlo na autodromu jezdit a domkaři by se podle toho zařídili. Tudy ale cesta nevedla. Nyní je soudem nařízena mediace, což jsou pro Huličkovy další náklady řízení. A jestli autodrom už jednou řekl ‚ne‘, tak nebude souhlasit ani podruhé.“
Magistrát se sporem také zabývá – na podnět místních byl nainstalován městský hlukoměr, který dokazuje, že hluk z okruhu pravidelně překračuje hranici 50 decibelů. Byla také vydána protihluková vyhláška, za jejíž porušování byl autodrom už pokutován. Město Most je ale také dlouhodobým partnerem akciové společnosti Autodrom Most a naposledy v září magistrát autodromu přiřkl 100 000 korun, které městu původně darovala Vršanská uhelná. Martinovský ambivalentní postoj města vnímá: „Město sedí na dvou židlích. Oni ví, že situace je hrozná, jsou to Mostečáci. Ale také ví, že autodrom městu přináší nemalý věhlas. Dělají si totiž PR tím, že říkají, že je v Mostě autodrom, aquadrom nebo hippodrom. A tak si s námi hrají způsobem ‚vlk se nažral a koza zůstala celá.‘“
Frustrace mezi obyvateli Širokého vrchu a Souše z dlouhodobého a setrvalého každodenního hluku z mosteckého autodromu roste. Jak upozorňuje Martinovský, někteří místní se již odstěhovali. On sám přiznává, že nízká akceschopnost orgánů, jako je krajská hygienická stanice nebo okresní a krajský soud, navíc začíná silně narušovat jeho vlastní důvěru ve státní instituce.
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
Tento článek byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.