Foto Deník, koláž Alarm
Někteří radikálové občas prohodí, že mostecká kultura je mrtvá nebo minimálně v terminálním stadiu. To samozřejmě není pravda. Máme fungující divadlo, máme uzavřené Repre, které v rámci rekonstrukce obalíme polystyrenem, a máme knihovnu, která se již brzy přestěhuje do temného prostoru bez oken. A letos v létě dokonce budeme mít u jezera Most i Olympijský festival s plastovou napodobeninou Eiffelovy věže. Mohli bychom si vůbec jako obyvatelé vylidňujícího se průmyslového města přát něco víc? A k čemu by cokoliv nad rámec našich základních potřeb vůbec bylo?
Pochopitelně neexistují jednoduché recepty, které místům desítky let zaměřeným na vykořisťující těžký průmysl rychle navracejí ekonomický blahobyt a prosperitu. Navíc i těch několik opatření, jež by mohla pomoci lokalitám jako Mostecko k více diverzifikované ekonomice, se v Česku prosazuje rychlostí pohybu litosférických desek. Přestože hezký kulturák nebo příjemný festival osud postuhelného města nezvrátí, tzv. měkké faktory (zejména oblasti jako je kultura, sport a čistota životního prostředí) mohou mít dle některých teoretiků na místní rozvoj také pozitivní vliv na lokální ekonomický růst. Tyto oblasti totiž zvyšují kvalitu života v regionu a přesvědčují místní ve městě nejenom zůstat, ale v ideálním případě se do místa dokonce i přistěhovat.
To, že radnice podporuje sport a základní městskou kulturní infrastrukturu a pak si každoročně uspořádá vlastní propagační masovou akci, zatímco ostentativně přehlíží jakékoliv iniciativy, které se ve městě rodí zdola, je nejenom arogantní, ale také nerozumné z hlediska městského rozvoje.
Most se dlouhodobě zaměřuje na podporu sportu. V roce 2015 byl Most vyhlášen Evropským městem sportu a letos v létě se během Olympijských her v Paříži bude ve stejném termínu konat i česká doprovodná akce – Olympijský festival – právě u místního jezera Most. Celkově za rok 2024 plánuje Most za sport utratit necelých 100 milionů korun. Například na pořádání festivalu přispělo město Českému olympijskému svazu 12 miliony korun, na jezeru se také za 10 milionů korun staví nové centrální molo ve tvaru olympijských kruhů. Radnice intenzivně podporuje i další sportovní segmenty – na rok 2024 schválila na zastupitelstvu na provoz Sportovní haly přes 45 milionů, Fotbalovému klubu Baník Most dá 7,5 milionu, Fotbalovému klubu Baník Most mládež 11 milionů, Mosteckému hokejovému klubu 6,5 milionu korun, Dámskému házenskářskému klubu Baník Most 2,5 milionu a Tenisovému klubu 700 000 korun. Radnice také přispívá stovky tisíc různým klubům, které podporují sportovní činnost dětí a dospívajících – od badmintonového, softballového, atletického nebo florbalového klubu až po taneční skupinu The F.A.C.T a další.
Existují kritici, kteří vedení města v oblasti sportu obviňují z favoritismu – například profesionální mostecká badmintonistka Veronika Brožkovcová na svých sociálních sítích v lednu upozornila, že z jejího pohledu město ne vždy adekvátně podporuje vrcholové mostecké sportovce. Přesto je zřejmé, že je pro radnici podpora sportu v Mostě prioritou, což se odráží nejen v objemu finančních prostředků, které do mosteckého sportu proudí, ale i v relativní diverzitě podporovaných organizací.
Mostecká monokultura
Co se týče kultury, přestože je objem peněz relativně srovnatelný s tím, který putuje do oblasti sportu, rozmanitost dotovaných subjektů je daleko nižší. Město dotuje pouze základní městskou kulturní infrastrukturu a jakékoliv jiné iniciativy de facto přehlíží. Městskému divadlu v Mostě byla na provoz v roce 2024 ze strany města schválena dotace ve výši necelých 55 milionů a radnice asi 25 miliony dotuje provoz Městské knihovny Most. Dále dotacemi ve výši stovek tisíc podporuje instituci Podkrušnohorského technického muzea a asi čtyřmi miliony přispívá na provoz mosteckých základních uměleckých škol. Radnice každoročně také organizuje „kulturní akci roku“, tedy Mostecké slavnosti, kde bývá možné si poslechnout středně známé české popové celebrity a Ewu Farnou.
Podpora malých komunitních mosteckých kulturních iniciativ je ale mizivá – například příspěvky města na provoz Galerie Bunkr, divadelního festivalu Přemostění, v minulých letech festivalu Recykult nebo například letos Folklórního festivalu v Duchu se dlouhodobě pohybují do 50 000 korun. Jak například v rozhovoru pro Alarm Mostecko upozorňuje Luděk Prošek z mostecké Galerie Bunkr a politik Strany zelených: „Byly ročníky, kdy vedení města Bunkru nedalo ani korunu. A jsou ročníky, kdy tady žebrám o 20 000 korun s takovýmhle výstavním programem. Musíme i několikrát osobně představovat mostecké komisi, že náš program je kvalitní, a nakonec nám stejně nedají nic.“ Další mostecká kulturní iniciativa, festival Most Pride, nejenže za své dva roky existence nezískal žádnou finanční podporu ze strany města, ale při pořádání prvního ročníku dokonce narazil ze strany vedení města na obstrukce.
Nízká podpora alternativních mosteckých kulturních iniciativ je tím paradoxnější, že v kontextu nízkorozpočtovosti daných organizací by bylo navýšení příspěvku i o několik desítek tisíc výraznou pomocí – takový výdaj by přitom pro rozpočet města byl v kontextu ostatních kulturních a sportovních investic zcela zanedbatelný.
To, že radnice podporuje sport a základní městskou kulturní infrastrukturu – divadlo, knihovnu, základní umělecké školy a technické muzeum – a pak si každoročně uspořádá vlastní propagační masovou akci, zatímco ostentativně přehlíží jakékoliv iniciativy, které se ve městě rodí zdola, je nejenom arogantní, ale také nerozumné z hlediska městského rozvoje. Radnice v Mostě tak totiž poměrně efektivně vytváří monokulturní plantáž, na níž vše, co by se mohlo jakkoliv vymykat pečlivé kontrole, jednoduše drží při zemi. Jak přitom svědčí kůrovcové kalamity posledních let, v monokulturách po čase umírají i samotné smrky, pro které byl uniformní prostor původně určen. Nemělo by i toto být důvodem, proč podporovat narušování jednolitého mosteckého kulturního prostoru?
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
Tento článek byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.