Foto cs:Ivo Lukačovič, Wikimedia Commons; Hospodářské noviny; koláž Alarm
Asociace krajů v blízké budoucnosti předloží vládě návrh na změnu rozpočtového určení daní – jedná se o finanční příjmy krajů, které jsou přerozdělovány z daňového systému. Předseda asociace a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v Otázkách Václava Moravce předkládaný návrh glosoval jako jediné skutečně „objektivní a správné rozdělení“. Člověka napadá, proč se jako společnost vůbec stále plácáme v konfliktech plných sporných, subjektivních a ambivalentních stanovisek – co když jsou někde blízko nás přítomná řešení, která jsou ryze objektivní a jediná správná? Díky bohu se alespoň v rozpočtovém určení daní již brzy dočkáme finální, nerozporovatelné spravedlnosti.
Aby místa jako Mostecko setrvale neupadala čím dál níž, je třeba bránit trvalému odlivu finančního i lidského kapitálu na mnoha úrovních.
V debatách kolem nového rozpočtového určení daní zastánci návrhu především zmiňují nutné investice do silniční infrastruktury, potřebné zvýšení prostředků ve zdravotnictví a také význam zvýšení finančních prostředků do středního školství. I proto by mezi nová kritéria, dle kterých by se dělily daňové výnosy mezi kraji, patřily parametry jako počet obyvatel kraje, délka silnic II. a III. třídy na území kraje, rozloha kraje, počet urgentních příjmů v nemocnicích zřizovaných krajem, počet žáků středních škol zřizovaných krajem nebo počet posádek záchranných služeb. Například Jihomoravskému kraji by nový systém rozpočtového určení daní navýšil rozpočet o 1,2 až 1,6 miliardy korun.
Navzdory „objektivitě“ předkládaného návrhu na něj ovšem některé regiony doplatí – shodou okolností i dva z nejchudších českých krajů, Moravskoslezský a Ústecký. „My jsme odvedli velmi poctivou debatu, kdy jsme našli nová, velmi spravedlivá kritéria, jak by se to mělo dělit. Na nich jsme se shodli, ale samozřejmě, pokud by ten krajíc, který do těch krajů přichází, byl stejný, tak by znamenal, že třeba Ústecký kraj musí přiznat: ‚A my teď budeme dostávat míň a budeme dostávat míň na úkor jiného kraje, který bude dostávat víc, aby se to zespravedlnilo‘,“ řekl Kuba v Otázkách Václava Moravce.
Objektivně znevýhodněný Ústecký kraj
Ústecký kraj si tedy nyní musí přiznat, že navzdory tomu, že je na tom bídně, pravděpodobně nemá nárok na to, aby se situace v blízké budoucnosti zlepšila. Objektivní spravedlnost totiž velí, že prostředky musí být přiřknuty více šťastným regionům. Nic na tom nezmění fakt, že u nás máme největší počet osob v exekucích v ČR a z hlediska vzdělanostní struktury je v Ústeckém kraji nadprůměrný počet osob disponujících jen základním vzděláním a jeden z nejnižších podílů vysokoškolsky vzdělaných osob v Česku. Proč by někoho mělo zajímat, že v našem kraji také máme jednu z největších úmrtností v ČR. Co se týče počtu lékařů na osobu, Ústecký kraj je hluboce pod průměrem zbytku republiky. Společně s Karlovarským krajem máme nejnižší HDP na obyvatele z celé České republiky. Houfně od nás odcházejí mladí, často vzdělaní a kvalifikovaní lidé… Ale objektivním kritériem nicméně zůstává stav silnic. Sama jsem vystudovala mostecké gymnázium – z naší třídy o 24 studentech nás nyní v Mostě žije pět (včetně mě). Ostatní odešli jinam navzdory tomu, že v Ústeckém kraji máme jedny z nejlepších silnic v celé republice. Těžko říct, proč mí spolužáci byli tak bláhoví, že odešli do krajů se silnicemi v tak zjevně katastrofálním stavu.
Nerovnosti mezi regiony mají vždy hluboké historické kořeny – i proto jejich vyrovnávání patří k jedněm z vůbec nejtěžších politických úkolů. Jak navíc upozorňuje ekonom Jiří Grossmann ve svém článku, současná ekonomika má silnou tendenci v již bohatých a rozvinutých regionech podporovat další bohatství a růst a v chudých naopak způsobovat odliv lidského i finančního kapitálu. Podílí se na tom i trendy jako překotná urbanizace nebo postupující automatizace průmyslové výroby. Je zřejmé, že je třeba relativně velkého úsilí, aby se rozevírající se nůžky mezi regiony alespoň zastavily – a ještě více práce nás čeká, budeme-li chtít existující nerovnosti vyrovnat. Nikoho nikdy ovšem ještě nenapadlo třetí možné řešení – začít negativní vývoj akcelerovat a prosazovat novelu, která má hroutící se Ústecký kraj ročně připravit o 400 milionů, zatímco bohatším krajům se prostředky přidají.
Jak by více prostředků skrze rozpočtové určení daní mohlo Ústeckému kraji pomoci? Protože je kraj zřizovatelem krajských nemocnic, u nás například Krajské zdravotní, může přidělením více prostředků finančně motivovat zaměstnance ve zdravotnictví pracovat právě v Ústeckém kraji. Náborové příspěvky v současnosti již existují, zdravotnického personálu je v našem regionu přesto stále nedostatek. Jako zřizovatel středních škol a pedagogicko-psychologických poraden by se finanční motivací mohl kraj snažit přilákat také více kvalifikovaných učitelů, psychologů a speciálních pedagogů a zvýšit tak místní úroveň školství – možná by pak Ústecký kraj konečně neměl nejvyšší procentuální zastoupení žáků v Česku, kteří nedokončí ani základní vzdělání. Kdyby měl Ústecký kraj více peněz, mohl by také být více aktivní v politice, která se týká regionálního rozvoje – mohl by více investovat do kultury, životního prostředí, cestovního ruchu nebo do bytové politiky.
Nerovnosti mezi kraji samozřejmě nejsou odvislé pouze od rozpočtového určení daní. Aby místa jako Mostecko setrvale neupadala čím dál níž, je třeba bránit trvalému odlivu finančního i lidského kapitálu na mnoha úrovních. Na jedné straně by jistě pomohla opatření, která by zvýšila kupní sílu místního obyvatelstva (a to například reformou současného daňového systému, který významně dopadá na osoby s nízkými příjmy, kterých je v Ústeckém kraji velké množství). Případně by více pravicový přístup spočíval v podpoře lokálních malých a středních podnikatelů, jak navrhují například senátor Martin Krsek a Přemysl Rabas ve své iniciativě Echt region. Klíčová jsou pochopitelně také opatření, která se týkají školství a která mohou v Ústeckém kraji změnit současnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva. To vše by aspirovalo na to, aby se u nás něco konečně změnilo – místo toho si jako notoricky přehlížený kraj budeme muset zase jenom utáhnout opasky.
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
Tento článek byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.