Foto Hadonos, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu rozpočtového určení daní – to určuje množství příjmů, které jsou mezi kraje rozděleny z daňového systému. V návrhu se ovšem počítá s menším množstvím financí pro nejchudší regiony České republiky jako jsou Ústecký nebo Moravskoslezský kraj. V asociaci proti navrhované změně hlasovali hejtmani Ústeckého a Moravskoslezského kraje a primátor Hlavního města Prahy.
Ústecký kraj je řazen mezi strukturálně postižené regiony a není tedy možné mu plánovanou změnou výpočtu podílu na rozpočtovém určení daní ještě sebrat prostředky a tím nadále otvírat nůžky mezi okrajovými regiony a bohatým středem.
Návrh představuje nová kritéria, která by změnila současné dělení daňových výnosů mezi kraji – mezi ně patří počet obyvatel kraje, délka silnic II. a III. třídy na území kraje, rozloha kraje, počet urgentních příjmů v nemocnicích zřizovaných krajem, počet žáků středních škol zřizovaných krajem nebo počet posádek záchranných služeb. Dle zprávy České televize jihomoravský hejtman Jan Grolich předpokládá, že změna rozdělování rozpočtového určení daní by mohla Jihomoravskému kraji navýšit rozpočet o 1,2 až 1,6 miliardy korun.
Navržená změna je nevýhodná pro Ústecký a Moravskoslezský kraj a také pro Hlavní město Prahu. Jak upozorňuje senátor za Chomutovsko Přemysl Rabas (SEN 21), navržená změna by znamenala v rámci příjmů asi o 400 milionů ročně méně pro Ústecký kraj. Ústecký kraj má přitom společně s Karlovarským krajem nejnižší HDP na obyvatele z celé České republiky. Oproti tomu Jihomoravský kraj má dle údajů Českého statistického úřadu HDP na obyvatele druhé nejvyšší. Podle informačního portálu Ministerstva financí Monitor patří navíc příjmy Ústeckého kraje v přepočtu na obyvatele v porovnání s ostatními kraji mezi nejnižší – Ústecký kraj má příjmy asi 72 tisíc korun na obyvatele za rok, kraj Vysočina má 84 tisíc a Hlavní město Praha 104 tisíc korun na obyvatele za rok.
„Ústecký kraj má dlouhodobě problém s nízkou úrovní vzdělanosti, má relativně nejméně studentů a studentek na středních školách a podle návrhu by na to měl doplácet snížením daňových příjmů. To je proti smyslu politiky srovnávání regionálních rozdílů. Parametry, podle kterých by se měly dle asociace rozdělovat prostředky, mohou vést k neefektivnímu plánování rozvoje krajů. Navržené indikátory k přerozdělování výnosů jsou dost statické a příliš nemotivují ke zlepšování kvality života. Ta se neměří jen počtem kilometrů silnic a podobnými jednoduchými metrikami. Klíčové je také to, zda je dostatek prostředků na řešení sociálních problémů a dalších specifických výzev, se kterými se jednotlivé kraje potýkají,“ upozorňuje Rabas.
S návrhem rovněž nesouhlasí hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller: „Ústecký kraj je řazen mezi strukturálně postižené regiony a není tedy možné mu plánovanou změnou výpočtu podílu na rozpočtovém určení daní ještě sebrat prostředky a tím nadále otvírat nůžky mezi okrajovými regiony a bohatým středem. Výpočtová kritéria nezohledňují řadu důležitých parametrů a výsledek by poškodil občany Ústeckého kraje.“
Jak upozorňuje Česká televize, požadavky schválené Asociací krajů ministr financí Zbyněk Stanjura přislíbil rychle zpracovat v návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, čímž umožní jeho projednání ve sněmovně.
Tento text byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.