Foto Ministerstvo financí ČR
Šetřením a škrty se zdůvodňují kroky celé vlády od jejího nástupu. Pro školství se skoro rok marně hledají jednotky miliard. Nedávno zveřejněná studie institutu IDEA se zabývá stavem státních financí, především otázkou příjmů státního rozpočtu. Zatímco v posledních letech vzrostly výdaje státu, současně poklesl výběr peněz. A tato kombinace nás přivedla do stavu, kdy je řešení financí hlavní náplní vládní politiky. Dramaticky poklesl především výběr daní z příjmů po zrušení superhrubé mzdy, současně stát tlačí lidi do švarcsystému, čímž objem vybraných daní ještě dále klesá.
Autoři studie srovnali poslední předkrizový rok 2019 a plánované příjmy a výdaje rozpočtu na rok 2024. Ve studii zohlednili inflaci, růst HDP i mezd a oba roky porovnávali z hlediska jednotlivých příjmových složek. Zatímco výdaje mezi sledovanými léty vzrostly o 43 procent, příjmy rozpočtu vzrostly jen o 28,9 procent a to navzdory tomu, že cenová hladina narostla o 40,6 procent a nominální HDP o bezmála 34 procent. Podobně vzrostl také objem mezd. Růst příjmů rozpočtu tak neodpovídá růstu výdajů, cen ani HDP.
Studie dokládá, že nejvýraznějším negativním dopadem na příjmy rozpočtu byla změna u daní z příjmů fyzických osob v roce 2020. Došlo ke zrušení superhrubé mzdy, navýšení slevy na poplatníka a zavedení paušální daně pro živnostníky. Výnos daně z příjmů fyzických osob tak mezi lety 2019 a 2024 klesl nejen reálně, ale také nominálně, ze 165 miliard na 156 miliard. V reálných číslech, tedy po započtení inflace, pak výběr této daně klesl zhruba o třetinu. K poklesu výběru této daně došlo i přesto, že objem mezd je o třetinu vyšší a stejně tak vzrostlo HDP celé země.
Navzdory růstu ekonomiky vzrostly příjmy ze zdanění živnostníků a pronajímatelů jen o 13 procent. Současně mezi lety 2019 a 2024 vzrostl počet živnostníků o 10 procent. Lze předpokládat, že dochází k většímu využívání švarcsystému, k čemuž stát svou daňovou politikou vyloženě vybízí.
Podle studie stagnuje také výnos ze spotřebních daní, jako jsou tabákové výrobky nebo pohonné hmoty. Nominální spotřební daň na benzin je tak v roce 2024 stejná jako v roce 2010 a u nafty je dokonce stejná jako v roce 2004. Daň z pohonných hmot totiž není stanovena procentuálně, ale fixní částkou za jeden litr. A tak navzdory dramatické inflaci je tato daň nominálně stejná a reálně poklesla. Stát vybírá méně a současně nijak netlačí na odchod z fosilních paliv a snižování emisí skleníkových plynů.
Vzrůst příjmů rozpočtu je pak skoro z poloviny zásluhou růstu pojistného na sociálním pojištění, celkem přinesla tato daň do rozpočtu o 205 miliard korun více. Větší příjmy byly také z daně z přidané hodnoty nebo z příjmů právnických osob. Celkem však růst příjmů kryje jen dvě třetiny růstu výdajů.