Foto Wikimmedia commons, MinoZig, CC BY-SA 4.0
Před více než týdnem podnikli Izraelci v pásmu Gazy ozbrojenou operaci, při níž zabili druhého nejvyššího člena brigád al-Kassám, ozbrojeného křídla Hamásu. Zabitým velitelem byl Núr Baraka, který zodpovídal za komplex tunelů v Gaze. Izraelské elitní jednotky vnikly do Gazy, byly však odhaleny a čelily tuhému odporu Palestinců. Izraelci museli povolat drony, které pomocí bombardování ze vzduchu pomohly členům izraelského komanda stáhnout se zpět na své území. Celá akce si vyžádala sedm palestinských životů a život jednoho izraelského důstojníka.
Izrael operaci jednoznačně nezvládl. Hamás poté odpověděl raketami a vyhnal tisíce obyvatel jižního Izraele do protiraketových krytů. Izrael ovšem svou nezdařenou operací porušil chystané příměří. V posledních dnech před incidentem se dokonce mluvilo o dohodě, kterou měl zajistit Egypt. Rovněž Katar se domlouval s Izraelem na plánu uvolnění blokády, podle kterého měl probíhat obchod mezi Gazou a Evropou po trase přes Kypr. Mělo také dojít k dohodě o výměně vězněných příslušníků Hamásu za ostatky zabitých Izraelců, kterou by zprostředkovalo Norsko. Tato dohoda byla na spadnutí. Izraelská operace proto dost pravděpodobně všechny tyto snahy na nějakou dobu zmrazila a lze se pouze dohadovat, jaký byl její důvod.
Odpoutání pozornosti od vraždy Chášukdžího?
Hamás a další palestinské frakce vystřelily na Izrael údajně zhruba čtyři sta raket. Jedna z nich shodou okolností usmrtila ve městě Aškelon Palestince ze Západního břehu, který žil v Izraeli. Hamás také zveřejnil video, na němž je vidět, jak jeho člen vysílá řízenou střelu (údajně se jednalo o protitankovou střelu typu Kornet) na izraelský vojenský autobus. Na videu je zajímavé, že útočník počká, až všichni vojáci z autobusu vystoupí, a teprve pak střelu odpálí. Zraněn byl nakonec jen jeden voják. Evidentně se zdá, že Hamás mohl uštědřit nepříteli daleko větší ztráty, což kontrastuje s tím, jak je často líčen izraelskou vládní propagandou – tedy že se jedná o zcela fanatickou organizaci, která nemá žádné pragmatické myšlení a chce jen pozabíjet co nejvíc Izraelců.
Dočasně uzavřený smír se zatím jeví spíše jako vítězství Hamásu. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se totiž začala rozpadat vládní koalice v důsledku uzavřené dohody s Hamásem.
Izrael však v pondělí 12. listopadu zahájil nejmasivnější bombardování pásma Gazy od poslední velké intervence v roce 2014, kdy bylo zabito 2220 Palestinců, z toho 1492 civilistů. Také tentokrát Izrael zaútočil na mnoho cílů včetně civilní infrastruktury. Například izraelská stíhačka F-16 srovnala se zemí budovu ar-Rahma, která sloužila jako centrum několika neziskových organizací ve městě Gaza. Její vlastník Ahmed Abú Sajf pracoval čtyřicet let v Saúdské Arábii a veškeré své úspory vložil do této budovy. Stanici al-Džazíra majitel řekl: „Doufal jsem, že mi peníze z pronájmu zajistí důstojné stáří.“ Zasaženy byly i další nevojenské cíle, jako třeba budova vedení televizní stanice al-Aksá řízené Hamásem nebo hotel al-Amal. Při bombardování zemřelo dalších sedm Palestinců.
[better-ads type=’banner‘ banner=’38427′ ]
S velmi zajímavou informací přišel londýnský server Middle East Eye: podle jeho saudskoarabských zdrojů prý princ Muhammad bin Salmán, de facto vládce Saúdské Arábie, přemlouval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby zaútočil na Gazu, a odpoutal tak pozornost světové veřejnosti od vraždy saúdského novináře Chášukdžího, ke které došlo před nedávnem na saúdském konzulátu v Istanbulu. Válka v Gaze byla údajně jedním z nápadů královského krizového štábu, jak čelit této kauze, která kazí obraz Saúdské Arábie ve světě. Tato zpráva nezní úplně nereálně, jelikož Netanjahu a bin Salmán k sobě mají poslední dobou blízko. Deník Washington Post citoval nejmenované vládní činitele, kteří prohlašovali, že Netanjahu označil bin Salmána za strategického partnera na Blízkém východě. Netanjahu, stejně jako údajně i egyptský prezident Sísí, požádal vysoké činitele v Bílém domě, aby Muhammada bin Salmána i nadále podporovali.
Dočasný úspěch Hamásu
Nakonec bylo minulé úterý mezi Izraelem a Hamásem uzavřeno příměří, které zprostředkoval Egypt. Dočasně uzavřený smír se však zatím jeví spíše jako vítězství Hamásu. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se totiž začala rozpadat vládní koalice v důsledku uzavřené dohody s Hamásem. Ve středu rezignoval ministr obrany Avigdor Lieberman, protože byl rozhořčen „příliš měkkým“ postupem proti Hamásu, a nakonec opustila vládní koalici celá jeho strana Jisra‘el bejtenu (Izrael, náš domov). Druhá důležitá strana Netanjahuovy koalice ha-Bajit ha-Jehudi (Židovský domov) nejprve pohrozila, že když její předseda Naftali Benet nedostane post ministra obrany, opustí koalici také. K této změně ale nakonec nedošlo, a nyní se očekává rezignace dvou ministrů této ultranacionalistické strany. Pokud k ní opravdu dojde, položí to celou izraelskou vládu a můžeme počítat s předčasnými volbami. Proti uzavřenému příměří ovšem neprotestovali jen ultranacionalisté v rámci vlády, ale i obyvatelé na jihu Izraele, a to dokonce po několik dnů. Je tedy dost možné, že se preference Jisra‘el Bejtenu a Židovského domova o něco zvýší, nicméně opět se dá očekávat vznik koalice pravicového Likudu s ultrapravicí, jako tomu bylo po minulých volbách. Hamás si naopak tento rozpad vládní koalice vykládá jako svůj velký úspěch.
Autor je publicista.