Izrael je neoficiálním světovým centrem start-upů. V zemi, kde žije necelých sedm milionů lidí, jich vzniklo více než v Japonsku, Indii, Jižní Koreji nebo Kanadě. Izraelské start-upy platí za uznávané v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence nebo zemědělství. Málokdo si však uvědomuje, že Izrael má náskok ve výzkumech léčebného konopí. Díky propracovanému know-how lze v této zemi už více než deset let využívat pro medicínské účely produkty z konopí indického. Mimo to dal Kneset zelenou i vývozu léčebného konopí. Odhaduje se, že díky tomu si stát přijde na čtyři miliardy šekelů ročně (tedy 25,6 miliardy korun).
Eden a Jali
Patnáctiletý Eden od raného dětství trpí epilepsií. Jeho příběh vylíčil deník Washington Post. Záchvaty míval velmi často, dokonce i několikrát denně. Jelikož bývají epileptické záchvaty značně intenzivní, člověk může během zlomku vteřiny upadnout zcela bezvládně na zem. Ke zranění je nejnáchylnější hlava, ale při záchvatu si můžete zlomit i žebra, ruku, něco vykloubit nebo při pádu na kolena poškodit čéšky. Aby si Eden neublížil, musel nosit zvláštní ochrannou helmu. Jeho rodiče o něj měli nepřetržitě starost, avšak návštěvy u lékařů ani desítky vyšetření, rezonancí a tomografů nepřinášely do jeho případu nic nového: záchvaty neustupovaly a komplikovaly mu běžný život. Vše se změnilo, když jistý neurolog z telavivské kliniky předepsal Edenovi recept na olej z konopí indického. Po aplikaci tohoto léčebného prostředku se počet záchvatů snížil na polovinu. „Byl to pro nás úplně nový život,“ svěřila se redakci Washington Postu chlapcova matka Avigael Ka’tabiová. Je přesvědčená, že díky léčebnému konopí projevy nemoci výrazně ustoupily.
V Izraeli není snadné najít významnou stranu či organizaci, která by vystupovala proti využití konopí pro léčebné účely.
V podobném duchu se vyjadřuje i Jael Brahaová, matka desetiletého Jaliho, pro španělskou verzi časopisu National Geografic. Také její syn trpí epilepsií, která se poprvé projevila, když mu byly necelé čtyři měsíce: „Ta nemoc ovlivnila celý náš život,“ přiznává Jael. Než její syn začal užívat přípravky z konopí, bral šest různých léků. Zpočátku byly účinné, ale tyto účinky trvaly pouze po jistou dobu. Rodiče bez ustání zkoušeli nové terapie a navštěvovali další a další lékaře. Byla to pro ně nesmírně obtížná situace prostoupená strachem o synovu budoucnost. Když na podzim roku 2014 upadlo jejich dítě do kómatu, požádala matka lékaře, aby mu předepsal recept na konopí. V současnosti se Jaliho nemoc nijak neprojevuje. Jeho matka se dušuje, že od začátku terapie založené na léčebném konopí neměl ani jeden záchvat.
Osmdesát tun marihuany ročně
Eden a Jali jsou jedny z mnoha dětí, které trpí epilepsií a léčí se v Izraeli pomocí léčebného konopí. Rostlina se využívá také jako analgetikum, které tlumí bolest v případě rakoviny, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby, posttraumatických stresových poruch nebo při poruchách spánku. V celé zemi využívá tento druh léčby na třicet tisíc pacientů. Díky státním dotacím vyvíjejí místní firmy stále nové a nové léky na bázi konopí. Izraelský koncern Breath of Life Pharma (BOL) je jedním z největších světových výrobců léčebného konopí. V centrální části země před nedávnem vybudoval nejmodernější závod na zpracování konopí indického.
Jak uvádí majitel koncernu dr. Tamir Gedo, jeho společnost je schopna skladovat takové množství léčebného konopí, které by stačilo uspokojit potřeby celých Spojených států. Odhaduje, že finálně bude BOL schopen produkovat až osmdesát tun marihuany ročně. Netají se tím, že většina produktů bude určena na vývoz. Koncern zpracovává hlavně dva nejznámější kannabinoly – THC a CBD. První zmíněný je psychoaktivní látka, jež je složkou „skutečné“ marihuany. Pomáhá však i při bolesti a nevolnosti, což z ní činí velice žádaný lék pro pacienty podstupující chemoterapii.
Naopak CBD působí na autoimunitní systém a má protizánětlivé účinky. Odborníci se snaží ověřit jeho účinnost u zánětlivých onemocnění střev (včetně Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy). Doposud se projevilo jako účinný prostředek při epilepsii, autismu, cukrovce a nemocech srdce. Před dvěma lety vědci z Telavivské univerzity zjistili, že CBD může být účinné i při léčbě zlomenin a případných dalších onemocněních skeletální soustavy člověka. Doktor Gedo ujišťuje, že produkce léčebného konopí probíhá v souladu s nejvyššími standardy: „Jsme farmaceutická firma, nikoli producent konopí indického,“ vysvětluje.
Komplexní studium konopí
Jiný izraelský koncern, společnost Tikun Olam sídlící v Horní Galileji (její název v hebrejštině znamená „náprava světa“), realizuje výzkum nových odrůd konopí. Podařilo se mu vypěstovat třeba odrůdu s názvem Rafael (pojmenovanou podle uzdravujícího anděla vzývaného Mojžíšem), která je určena třeba dětem s epilepsií. Mimo to firma provozuje v Tel Avivu distribuční středisko, které jako první v zemi legálně prodávalo konopí. Aby se člověk dostal do areálu tohoto komplexu, kde se nabízí bylinné přípravky, tablety a oleje z konopí indického, musí se prokázat speciálním potvrzením od lékaře. Od roku 2010 sem zavítalo celkem deset tisíc pacientů a roční obrat firmy činí přibližně deset milionů šekelů.
Start-up Syqe Medical, založený podnikatelem Perrym Davidsonem, jenž se o konopí zajímal již začátkem devadesátých let, zase vyvinul inhalátor umožňující přesné dávkování léčebné marihuany. Jak zaměstnanci firmy zdůrazňují, toto zařízení řeší potíže související s tím, že se rostlina pacientům předepisovala ke kouření. Díky tomuto inhalátoru je poprvé možné přijmout přesně odměřenou dávku.
Všechny tyto firmy by dost možná vůbec nevznikly, kdyby nebylo objevů izraelského chemika bulharského původu Raphaela Mechoulama. V roce 1963 si jako mladý vědec zajistil pět kilogramů libanonského hašiše, který jeho přítel policista zabavil na stanici v Tel Avivu. Výzkumný tým z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě vedený profesorem Mechoulamem zahájil komplexní studium medicínského využití marihuany. A byl to právě Mechoulam, kdo jako první na světě izoloval roku 1964 THC a objevil, že marihuana může mít léčebné účinky. Podařilo se mu také dříve než všem ostatním dekódovat strukturu CBD – hlavní nepsychoaktivní složky této rostliny. Od té doby tento v současnosti osmaosmdesátiletý profesor publikoval na tři stovky vědeckých článků a proslul jako otec léčebné marihuany.
Podpora od státu
Mechoulamův kreativní přístup přispěl ke vzniku odvětví, které je dnes intenzivně podporováno. Uskutečňuje se to řadou různých forem: izraelská vláda stanovuje standardy pěstování, přechovávání a využívání léčebného konopí a součástí Hebrejské univerzity v Jeruzalémě je jedno z nejlepších vědeckých středisek na světě zaměřených na výzkum kanabinoidů. Volcani Center – organizace spadající pod izraelské ministerstvo zemědělství – buduje institut, jenž se má věnovat výzkumu marihuany. Ministerstvo hospodářství zase vyplácí miliony šekelů na podporu inovativních medicínských firem a ministerstvo zemědělství uděluje licence neomezenému počtu pěstitelů. Navíc – jak slibuje vláda – se na seznamu lékařů vyškolených a oprávněných k tomu, aby předepisovali léčbu konopím, mají objevit nová jména.
„Vážnost, s níž izraelská společnost přistupuje k výzkumu konopí, je neuvěřitelná,“ říká Charles Pollack, ředitel Lambertova centra pro studium léčebného konopí a hašiše (Center for Study of Medicinal Cannabis and Hemp) na Univerzitě Thomase Jeffersona ve Filadelfii. „V Izraeli sídlí moderní výzkumná střediska zaměřená na konopí indické. A je to proto, že v této zemi panuje výrazně příznivější regulační klima, které umožňuje realizovat důležité výzkumy léčebného využití marihuany. Není tedy divu, že zde rozvíjí svou činnost čím dál větší množství amerických firem,“ poznamenává v rozhovoru pro časopis Rolling Stone.
V USA už povolilo využívat marihuanu pro léčebné účely třicet států, ale pokud bereme v potaz federální úroveň, stále se jedná o nelegální látku. S tím se pojí i to, že i přes moderní výzkumná střediska a rozvinuté technologie narážejí americké firmy zkoumající a produkující konopí na celou řadu překážek, které jim klade federální právo. Naproti tomu v Izraeli mohou firmy tohoto zaměření fungovat bez větších překážek. Minimálně padesát amerických producentů konopí indického tedy přesunulo své výzkumné a vývojové aktivity právě do této blízkovýchodní země.
Všichni se vyslovují pro „léčebnou“ marihuanu
Není bez zajímavosti, že jak legalizace, tak vývoz léčebného konopí je široce přijímán společností i politickou reprezentací. Nejen středové a levicové strany (ty druhé zmíněné se dokonce vyslovují pro legalizaci a regulaci trhu konopí pro rekreační účely), ale i pravicové, náboženské či sefardské politické subjekty se v tomto ohledu nestaví proti liberální politice.
Někdejší pravicová ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová v rozhovoru pro CNN prohlásila, že „bez ohledu na to, jestli užívání konopí indického podporujeme, nebo s ním nesouhlasíme, není správné hodnotit jeho uživatele na základě trestního práva“. A dokonce i Moše Feiglin, vůdce krajně pravicové strany Zehut, podporuje legalizaci marihuany pro léčebné účely. Také rabíni dávají producentům a uživatelům konopí zelenou.
Chaim Kaniewski a Yitzchok Zilberstein, kteří patří k nejproslulejším ultraortodoxním rabínům v Izraeli, konstatovali, že marihuana by měla být s ohledem na její léčebné využití povolena. De facto tedy v Izraeli není snadné najít významnou stranu či organizaci, která by vystupovala proti využití konopí pro léčebné účely. Výjimku v této oblasti představuje jen někdejší ministr vnitra Gilad Erdan, který se obával, že prostřednictvím legalizace léčebného konopí se může marihuana stát dostupnější i „na ulici“ a pro neplnoleté. Není tedy divu, že při takto liberálním přístupu k otázce konopné medicíny se do tohoto byznysu pouští s velkou chutí tolik firem.
Zelená horečka v kibucech
Marihuanového boomu nevyužily jen místní a zahraniční firmy, ale „zelená zlatá horečka“ postihla i kibucy čili izraelská zemědělská družstva, v nichž je půda i výrobní prostředky ve společném vlastnictví. Když vznikl Izrael, věnovaly se především zemědělství. Nicméně s posílením globalizačních procesů v devadesátých letech začali mladí lidé kibucy opouštět, zvláště když se v té době v zemi rozvíjelo odvětví moderních technologií, které vzkvétá dodnes. Zemědělská družstva toto období nepřetrvala ve zcela ideálním stavu, avšak v současné době spatřují své šance právě v pěstování konopí indického. Členové dalších kibuců tedy dnes podávají žádosti o udílení licencí na jeho výzkum, pěstování nebo distribuci. Počítají s tím, že rychle vstoupí na trh legálních produktů obsahujících léčebné konopí, který se nám rodí před očima, a cílí hlavně na produkty určené pro vývoz. Taková vidina u řady zemědělců způsobuje, že se jim budoucnost jeví růžově – není to však pod vlivem marihuany, nýbrž potenciálních zisků.
Zdá se, že izraelská vláda povolila vývoz léčebného konopí ve vhodném okamžiku. Na mezinárodním trhu totiž zavládlo velké oživení vyvolané uvolněním restrikcí, které platily v Severní a Jižní Americe. Rovněž sedmnáct evropských států už legalizovalo marihuanu pro léčebné účely a v poslední době podobnou cestu prošlo například i Thajsko.
Podle odhadů společnosti Arcview Market Research bude mít za tři roky konopný průmysl hodnotu třicet dva miliard dolarů – o dvacet dva procent více než dnes. Vznikly už i speciální fondy investující právě do tohoto odvětví. Izraelská vláda tedy usiluje o globální dominantní postavení v tomto rychle se rozvíjejícím průmyslu. Vezmeme-li v úvahu liberální přístup Knesetu a rozvinuté technologie, tak se celá tato akce může podařit. Konopí z Izraele díky tomu může během několika let dosáhnout světového úspěchu a stát se dalším velkým exportním hitem Svaté země.
Autor je publicista.
Z polského originálu Konopie indyjskie nowym hitem eksportowym Izraela?, publikovaného na webu krytykapoliticzna.pl, přeložil Martin Veselka.