Svou návštěvou Izraele prezident Pavel demonstroval, že nám na palestinských životech nezáleží

Celý svět bedlivě sleduje právě probíhající soudní jednání u Mezinárodního tribunálu v Haagu, kde Izrael čelí obvinění Jihoafrické republiky z toho, že v Pásmu Gazy spáchal a nadále páchá genocidu. Český prezident se ale v této atmosféře rozhodl vydat do Izraele na oficiální státní návštěvu. Není možné ji chápat jinak než jako bezpodmínečnou podporu Izraeli v situaci, kdy se tento stát kvůli plošnému bombardování Pásma Gazy, dostává do čím dál větší mezinárodní izolace. Kritika izraelského postupu sílí dokonce i v administrativě amerického prezidenta Bidena. Američanům s izraelským vedením prý dochází trpělivost, přestože jsou USA dlouhodobě jeho hlavním spojencem.

Z české politické scény však zatím nepřichází ani náznak kritiky vůči postupu izraelské armády, a to ani ze strany parlamentní opozice. Operace v Pásmu Gazy má podle nejnovějších údajů na svědomí již přes 25 tisíc obětí. Většinu z nich tvoří ženy a děti. Tato čísla sice poskytuje ministerstvo zdravotnictví pod kontrolou Hamásu, jejich spolehlivost však mainstreamová zahraniční média ani instituce dlouhodobě nezpochybňují. Ze strany propalestinských aktivistů a aktivistek se naopak ozývá, že jejich počet je ve skutečnosti mnohem vyšší.

Jak Herzog, tak Petr Pavel na společné tiskovce mluvili hodně o dobru, civilizaci, lidských právech a demokratických hodnotách.

Po útocích ze 7. října se hodně diskutovalo o tom, jestli bude plánovaná izraelská odveta proti Hamásu dobře promyšlená a jestli bude skutečně cílit jen na vojenské křídlo této radikální islamistické organizace. Podle všech dostupných informací se ale nyní děje přesný opak a izraelská armáda shazuje neuvěřitelné množství bomb a o chirurgicky přesné operaci opravdu nemůže být řeč.

Ve čtvrtek 18. ledna schválil Evropský parlament rezoluci, která vyzývá k okamžitému ukončení izraelské vojenské operace, a to za podmínky, že budou propuštěna všechna rukojmí a že bude Hamás v Gaze rozpuštěn. Tento velmi opatrný a těžko realizovatelný návrh ze všech zemí Evropské unie odmítly jen dva státy – Rakousko a Česká republika. Rezoluce tak byla schválena, přestože rozpuštění Hamásu je v současné situaci hodně nerealistický požadavek. Podpořily ji však státy jako Francie, Španělsko, Portugalsko, ale i Polsko, Slovinsko nebo Estonsko. Slovensko, Maďarsko či Německo se zdržely hlasování. Je tak důležité si uvědomit, že prostřednictvím politické reprezentace se naše země společně s Rakouskem stává jedním z nejviditelnějších apologetů dalšího zabíjení palestinských civilistů v Pásmu Gazy. Obě země navíc odmítají jakákoliv diplomatická řešení.

Kdo tady hájí civilizaci?

Vrcholem tohoto čtvrt roku trvajícího českého postoje se pak stala oficiální státní návštěva prezidenta Pavla v Izraeli. Setkal se zde s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem, který se na společné tiskové konferenci rozplýval nadšením z české podpory a mluvil o tom, že jeho země už v tomto „pokryteckém světě“ mnoho podpory nezískává. Podle Herzoga Izrael aktuálně bojuje za „celý svobodný svět“ a hlídá hranici civilizace a demokratických hodnot. V souvislosti s tím, co se momentálně děje v Pásmu Gazy a jaká slova padají z úst předních izraelských politiků, se ovšem nabízí otázka, jestli ono centrum pokryteckého světa dnes neleží spíš v Tel Avivu. Prostřednictvím Petra Pavla si Česko v tomto pokryteckém divadle zahrálo jednu z hlavních rolí.

Útok Hamásu na jihu Izraele byl nelidský a neskutečně brutální. Jeho bojovníci zde zmasakrovali mnoho nevinných civilistů často velmi otřesným způsobem. Tento odporný masakr už ale delší dobu neospravedlňuje následný masakr izraelský, který nemá s právem na sebeobranu nic společného. Pokud tedy právem na sebeobranu nemyslíme bombardování, při němž se už dopředu počítá s velkými počty mrtvých civilistů, jak ukázala společná investigativa izraelských magazínů +972 a Local Call. Toto bombardování navíc realizuje armáda, která disponuje tou nejpokročilejší a nejsofistikovanější technologií, jíž velmi aktivně využívá i při běžné kontrole obyvatel na okupovaných územích.

Pokud má být cílem izraelské operace skutečně osvobození rukojmích unesených 7. října Hamásem, je to operace velmi neúspěšná. Na tom se shodují mezinárodní bezpečnostní experti, ale také ministr izraelského válečného kabinetu Gadi Eisenkot nebo někdejší šéf izraelské kontrarozvědky Šin bet Ami Ajalon. Všichni se shodují, že k osvobození rukojmí povede jen vyjednávání s Hamásem, nikoliv pokračování vojenské operace. V zajetí je stále více než polovina rukojmí (asi 132 lidí) a izraelští vojáci navíc v prosinci tři rukojmí sami zastřelili v domnění, že se jedná o palestinské radikály. Přibližně každý pátý zabitý izraelský voják v Gaze navíc umírá v důsledku střelby do vlastních řad (takzvané friendly fire) a dalších nehod. Tohle všechno o nějakém chirurgicky přesném postupu izraelských vojáků zrovna nesvědčí.

Právě v této situaci přilétá do Tel Avivu český prezident. Přestože humanitární sekce OSN obviňují Izrael, že komplikuje a zpomaluje přísun humanitární pomoci pro obléhané Gazany, Petr Pavel do médií říká, jak „enormní“ množství této pomoci Izrael Palestincům poskytuje. Během tiskové konference s prezidentem Herzogem Pavel prohlásil, že záběry mrtvých palestinských dětí nám zatemňují vnímání toho, kdo ve skutečnosti násilí rozpoutal. Za všechny mrtvé podle něj nese odpovědnost Hamás a stejnými slovy se v podcastu Echa24 vyjadřovala i česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Jenomže hromady mrtvých palestinských civilistů nejsou žádná propaganda, ale tragická a neakceptovatelná realita. Zatemněnou mysl tady má evidentně někdo úplně jiný.

Těžko říct, co mělo být cílem prezidentské návštěvy v Izraeli, protože diplomatické cíle Česka jsou v této otázce nejasné. Evidentně měla zapůsobit na české voliče, kteří jsou ke státu Izrael dlouhodobě nekritičtí, ať už udělá cokoliv. Ve výsledku se z Petra Pavla stal především fíkový list pro další zabíjení palestinských civilistů v Gaze. Izraelské společnosti navíc přinesl potřebný důkaz, že stále existují některé evropské země, které se současným postupem Izraele v Gaze bezpodmínečně souhlasí.

Petr Pavel sice opatrně naznačoval, že řešení bezpečnostní situace Izraele i celého regionu by mohlo spočívat v založení nezávislého palestinského státu, jenomže hned ve čtvrtek, dva dny po jeho odjezdu, Benjamin Netanjahu prohlásil, že s vytvořením samostatného palestinského státu v žádném případě nesouhlasí. Izrael prý musí kontrolovat veškeré území na západ od řeky Jordán. Dal tak jasně najevo, jak moc na něj Pavlova slova zapůsobila.

Jak Herzog, tak Petr Pavel na společné tiskovce mluvili hodně o dobru, civilizaci, lidských právech a demokratických hodnotách. Svými postoji ale tyto hodnoty zpochybňují takovým způsobem, že je bude v očích mezinárodního společenství velmi obtížné v budoucnosti očistit. Je dobré si uvědomit, na čem se tímto způsobem česká reprezentace podílí a do jak velké mezinárodní izolace se svým postojem dobrovolně vhání.

Autor je šéfredaktor Alarmu.