Jan Trnka působí na Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Je členem Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů – BISOP, vědeckého kolektivu, který se zformoval na půdě Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium v rámci Univerzity Karlovy. Iniciativa se zabývá zejména vytvářením modelů šíření viru populací, pomocí nichž lze zjišťovat efektivitu protipandemických restrikcí. Trnkovou rolí v týmu matematiků a statistiků je zajišťování aktuálních vědeckých informací o onemocnění a následné informování celého týmu.
Evropská unie, Spojené státy a další velcí hráči si řekli, že skutečnost, že virus nezmizí a bude tady dál kolovat, je něco, s čím můžou žít. Mohli se chovat i jinak, ale rozhodli se takto.
Momentálně se hodně mluví o ruské vakcíně Sputnik. Proč pořád nemá certifikát?
Sputnik je trošku záhada. Jedna věc je klinická studie Sputniku, ale ke schválení je potřeba dodat mnohem detailnější materiál a také je potřeba nechat komisaře Evropské lékové agentury (EMA) nahlédnout do továren, kde se vakcína vyrábí. A producent Sputniku, Gamalejův institut, toto evidentně nechce udělat. Je otázka, jestli to dělají, protože chtějí něco skrývat, nebo je to součást politické hry. Ve chvíli, kdy si to nechají schválit, už na to nebudou mít takový vliv a v Evropské unii začne standardizovaný nákup jako v případě dalších vakcín. Je jasné, že ruská věda je na špičkové úrovni. Ale nevíme, jestli to platí i o výrobě. Dodat všem všechno, co slíbili, jednoduše nemůžou – nemají na to výrobní kapacity. Je možné, že tam jsou problémy s kvalitou. To může zjistit jen detailní zkoumání EMA. Jsou důvody, proč potřebujeme vidět kompletní studii, kterou zatím nezveřejnili, a z toho, jak komunikuje EMA, se zdá, že ji neposkytli ani jim.
Vy byste v tuto chvíli Sputnik nedoporučil?
Nedoporučil. To, že Rusko neposkytuje data, je podezřelé.
Co se týče jiných vakcín, objevilo se něco, co jsme před pár měsíci nevěděli?
Teď už máme data od desítek milionů lidí. I proto se objevily u některých vakcín velmi vzácné nežádoucí účinky, jako jsou trombózy a krvácení u AstraZenecy, které se při klinických studiích nemohly ukázat. Jejich frekvence je jedna ku sto tisícům. Co se týče dvou mRNA vakcín, u nich se žádné problémy neobjevily. I když je pravda, že Moderny zatím naočkováno moc nebylo. Pfizerem už byly naočkovány miliony lidí, bylo pozorováno několik trombóz, ale vypadá to, že riziko není větší než u běžné nenaočkované populace.
Jak to vypadá s délkou účinnosti vakcín?
Nemůžeme vědět o delším čase, než kolik reálně uplynulo od prvních naočkování. Žádná veřejná data v tuto chvíli nejsou.
S délkou vakcinací souvisí také mutace koronaviru…
V tuto chvíli jsou sledovány tři nejpodstatnější mutace. Britská, jihoafrická a brazilská. Ale je jasné, že jich po světě koluje mnohem více. Teprve nedávno byly identifikovány indické mutace, které by mohly být horší než všechny předchozí. V případě jihoafrické, ale nejspíš i brazilské mutace, se v provedených studiích ukázala výrazně nižší vazba protilátek a virů. Tato data ale platí pro AstraZenecu a u dalších vakcín je to složitější. Když klesne vazba na šedesát procent, což zhruba odpovídá provedeným studiím, pořád to může znamenat, že je vazba dost silná. Šedesátiprocentní vazba neznamená šedesátiprocentní účinnost, jde o dvě různé věci. Šedesátiprocentní vazba může stačit na to, aby ochránila člověka před nemocí nebo aspoň před její těžkou formou. Dá se tedy předpokládat nižší účinnost, ale nikdo neví o kolik. Na britskou mutaci, zdá se, vakcíny fungují beze změny. Ale je potřeba říct, že toto se týká mutací, které známe. Vsadil bych se, že i u nás jsou mutace, které se tu šíří, a nevíme o nich.
Vazba mezi mutacemi a účinností vakcín je náhodná?
Je náhodná, ale samotná vakcína ovlivňuje podobu toho, jak se virus dál selektuje a jak se v populaci dál šíři. Mutace probíhají pořád, ale většina z nich je pro virus nevýhodná a zanikne. Selektují se mutace, které mají nějakou selekční výhodu. Například se rychleji šíří, jako tomu je u britské mutace. Jiná selekční výhoda může být to, že se na nějakou mutaci méně vážou protilátky. Čili ve chvíli, kdy je populace už do velké míry proočkovaná a hodně lidí už nemoc prodělalo a mají protilátky, se pro vir stává selekční výhodou, když se na něj protilátky vážou méně. To za normálních okolností, pokud by se neočkovalo, žádná výhoda není, a změní se to ve výhodu až v okamžiku, kdy je vir v populaci určitou dobu. Z hlediska selekce se tedy posouváme do jiného světa, v němž začnou převládat mutace, na které se méně vážou protilátky.
Nový koronavirus je s lidstvem na planetě už déle než rok. Co to znamená z hlediska viru? Kam může dál mutovat a podobně?
Ten virus, který tu teď máme, je v určitém smyslu jiný než ten z Wu-chanu. Má jinou sekvenci i strukturu, což je dané tím, že prošel mutacemi a nové mutace převládly. U nás teď převládá Brigita. Co se týče dalších možností mutací viru, existují nějaké měkké limity tohoto procesu. Například v tuto chvíli se vir dostává do buňky tak, že se naváže na receptor ACE-2. Když se chce vir rozšířit, musí se navázat na tento receptor. Jakmile se přestane vázat na tento receptor, tak se přestane množit a podobných měkkých limitů má víc. Ale tyto překážky mohou být prolomeny, když bude mít vir trošku „štěstí“ a začne se vázat na jiný protein, který ho dostane do nějaké buňky. Tím by se z něj stal podstatně jiný virus. To by byla naprosto zásadní změna, ale bariéra je tam velká, takže to není příliš pravděpodobné.
Pokud bude vir mutovat jen v rámci těchto měkkých limitů, je to relativně bezpečné?
Není to bezpečné. Existují varianty, což koneckonců už vidíme, v nichž vazba na receptor zůstane zachována, případně se jen mírně sníží, ale už se natolik změní struktura proteinu, že se na něj některé látky vázat nebudou. Takto virus zcela evidentně může zmutovat v rámci svých měkkých limitů. Izraelci dělali studii všech možných variant, které by mohly nastat. Byly popsány typy záměn aminokyselin, které by třeba ještě zvýšily vazbu. Teoretické varianty jsou načrtnuté a jen se čeká, až se objeví.
V zemních, kde se nebude vakcinovat, tedy bude virus mutovat jinak?
Na Západě budeme mít velmi brzo menší množství mutací, ale zároveň silný selekční tlak na to, aby se šířily mutace, které vakcínám utíkají. V zemích, kde nebudou vakcíny, toto vůbec neplatí. Můžou tam vzniknout i mutace, které budou náhodou imunní proti očkování, ale nerozšíří se, protože v jejich prostředí nebude tato imunita představovat žádnou výhodu. To znamená, že v zemích, kde se nebude masivně očkovat, bude vznikat větší množství mutací, ale pravděpodobnost, že se rozšíří mutace rezistentní na vakcíny, bude mnohem vyšší v proočkovaných zemích.
Jak vypadá stav vakcinace, a tedy šíření viru globálně? Řeší aspoň někdo na světě, jak zajistit očkování opravdu pro všechny, to znamená i pro země třetího světa?
Téměř všechny vakcíny skoupily bohaté země a chudé země nemají v tuto chvíli téměř nic. V OSN existuje skupina Covax, což je iniciativa zejména chudých zemí, které se snaží kolektivně dosáhnout toho, aby se k vakcínám dostaly. Bohaté země to ale blokují celkem vehementně, zejména Evropa a Spojení státy. Snahy tedy nepochybně jsou, ale zatím se to neposunuje příliš dopředu. V tuto chvíli se bohaté státy snaží nechat si vakcíny pro sebe.
Jak by se vakcinace mohla rozšířit i do chudších zemí?
Je to samozřejmě řešitelný problém. Stačilo by pozastavit nebo zrušit patenty a začít vakcínu vyrábět všude, kde to jde. Existují řešení, která by tento problém vyřešila docela rychle. Zároveň je ale bohužel dost pravděpodobná varianta, že to půjde naopak velmi pomalu. Už teď producenti vakcín připravují boostery pro zmutované viry. Klidně se tedy může stát, že v srpnu bude bohatá část světa více méně naočkovaná, ale začne přeočkovávání boostrovacími dávkami. Chudé země můžou čekat roky, než se k nim vakcína dostane.
Kapacita výroby vakcín ale globálně stále roste?
Nejspíš roste, ale nijak dramaticky.
Je to kvůli patentům?
Patent je monopol na výrobu dané věci. A pro všechny firmy, které vakcíny vyrábí, je hlavním ukazatelem zisk. Postavit provozy na produkci vakcín není extra složité, ale není to ani úplně triviální a neudělá se to přes noc. Firmy se chovají jako ekonomičtí hráči a kalkulují, jestli se jim vyplatí vzít si půjčku na další továrnu, která už jim nemusí tolik vydělávat. Kdyby se pozastavily patenty, bylo by možné, aby každá továrna na světě, která je toho schopná, například v Indii, mohla během několika měsíců nakoupit potřebné vybavení a začít vyrábět. Limitujícím faktorem nejsou jen patenty, ale také dostupnost komponent. Často jde o velmi speciální chemikálie, které se dosud vyráběly v gramových množstvích a najednou jsou jich potřeba metráky. Ale myslím si, že i toto je řešitelný problém, a kdyby Spojené národy udělaly koordinovanou akci, určitě by to fungovalo líp než pověstná kapitalistická anarchie, v níž se každý hráč chová tak, aby co nejvíc vydělal, což ne vždycky vede k těm nejlepším výsledkům.
Babišova metrika úspěšnosti jsou preference pro ANO a peníze pro Agrofert, ne počet mrtvých.
Když začala pandemie covidu, psalo se i o tom, že sdílíme určitou křehkost, ale zatím to nevypadá, že by se z toho lidstvo poučilo.
Nepoučilo. A bohužel to platí nejenom na globální úrovni, ale i na té lokální. Hodně lidí pořád nechápe, že jsme v tom všichni společně. Je to hrozně špatný signál vzhledem ke klimatické krizi, což je ještě hůře uchopitelný problém než pandemie, která je přece jen relativně snadno zvládnutelná. Propojené toky lidí a toky zboží v sobě nemají žádné mechanismy, jak se vyrovnat s podobnými věcmi. Přijde mi důležité si v této souvislosti uvědomit, že za nezvládnutím covidu není nějaká chyba, nedovzdělanost nebo neznalost, ale politické rozhodnutí. Státy si řekly: „Takhle chceme, aby to bylo.“ A to se týká i globální situace. Skutečnost, že se virus bude po planetě přelévat ještě celé roky, není důsledek neznalosti, ale toho, že bohaté země chtějí, aby to tak bylo.
Je to něčí konkrétní rozhodnutí…
Evropská unie, Spojené státy a další velcí hráči si řekli, že skutečnost, že ten virus nezmizí a bude tady dál kolovat, je něco, s čím můžou žít. Mohli se chovat i jinak, ale rozhodli se takto. Jedna z věcí, která se děje a bude se dít čím dál víc, je vytváření nových bloků na základě covidu. Austrálie a Nový Zéland, které mají naprosté minimum případů, už mezi sebou uvolňují pohyb. Předcovidová globalizace se fragmentuje a bude se dál fragmentovat na proočkované a neproočkované země, na ty, které mají mutace, a ty bez mutací, a tak dále. To povede k dramatickým změnám ve fungování globálního systému. Tento svět bude výsledkem konkrétních politických a dalších rozhodnutí.
O dlouhodobějších účincích covidu se pořád mluví relativně málo, ale už se ukazuje, že existují a týkají se deseti až třiceti procent nakažených.
Jedna studie uvádí, že 34 procent lidí, kteří měli covid, mělo psychické potíže do šesti měsíců od infekce. V této oblasti nepanuje vědecký konsenzus, ale nepochybně se jedná o desítky procent lidí s částečně duševními a částečně tělesnými následky. Je to něco, do čeho se řítíme. Po proočkování budeme čelit pandemii těchto dlouhodobých následků.
„Řítíme“ zní dost hrozivě.
První velké množství nakažených bylo loni na podzim a druhá vlna teď na jaře. A zatím všechno jede v módu intenzivní péče a intubace – „musíte přežít“. Ve chvíli, kdy to nebude hlavní mód, hodně lidí začne chodit k doktorům s tím, že se jim pořád špatně dýchá, trpí výpadky paměti nebo že jsou úzkostní. Bude to opět obrovský nápor na zdravotní systém, protože těch lidí bude hrozně moc.
V minulém rozhovoru pro Alarm jste hovořil o tom, že Babiš a parta byznysmenů nezvládají covid i z toho důvodu, že vnímají realitu podobně jako byznys, v němž se realita dá různými triky přechytračit. Myslíte si to stále?
Domníval jsem se, že jsou nepoučitelní a nechápou, co se děje. Teď mám ale dojem, že naopak moc dobře vědí, co se děje, ale chtějí to takto dělat a o lidi jim vůbec nejde. Babišova metrika úspěšnosti jsou preference pro ANO a peníze pro Agrofert, ne počet mrtvých. Není to otázka vědění a nevědění, ale otázka moci. Oni dělají, co je pro ně výhodné.
Není ale porážka koronaviru pro politika to nejlepší PR?
U nás se ale pořád nemluví o zemích, jako je Nový Zéland, které covid opravdu porazily a kde se nyní konají tisícové koncerty. Toho naši politici nechtěli dosáhnout, protože by na tom tratily jejich firmy a firmy jejich přátel. Na misce vah proti vyřešení covidu vždycky byly zisky firem. Argumentuje se státním rozpočtem, ale kdyby šlo o zisky státního rozpočtu, tak by se nemohla zrušit superhrubá mzda. Z hlediska zisků nebylo výhodné porazit covid.
Prý nešlo položit ekonomiku…
Ekonomika má ale sloužit lidem. Pokud si někdo myslí, že ekonomika je oddělená od lidí, tak mu jde jenom o zisky firem. Přitom ekonomika by měla být spojená s tím, jak se lidem žije. A u nás zaváděná opatření šla proti tomuto pojetí ekonomiky. Z hlediska života lidí by bývalo bylo lepší zavřít fabriky a nechat otevřené školy.
Zlepší se situace přes léto? Loni to tak bylo.
Loni to tak bylo, ale to byla podstatně jiná situace, byl to jiný virus, nebyla promořená populace. Hodně lidí se úpěnlivě dívá na počasí a říká si, že bude líp. Je spousta zemí, kde je teplo, a čísla tam letí nahoru. Z minulého roku víme, že se situace zlepšila, ale to nemusí znamenat, že se to stane i letos. I když většina expertů říká, že by se situace díky počasí mohla trošku zlepšit.