Koláž Alarm/ Stanislav Biler
Tento týden zveřejnila koalice Spolu manuál k Petru Fialovi – Petr Fiala od A až DO Z. Dozvíte se, co si myslí o ženách, alkoholu, lásce, dýmce a Reaganovi a také proč po něm prý nikdo nemůže chtít, aby uznal, že mohou manželství a rodinu tvořit lidé stejného pohlaví. Podobně jako dostanete manuál k pračce nebo mikrovlnce, můžete si nyní stáhnout manuál k Fialovi. Jelikož manuály nikdo nečte, udělal jsem to za vás. Ještě než se zavrtáme do traumatu české pravice s manželstvím pro všechny, podívejme se na pár jiných bodů.
Manuál se jmenuje Petr Fiala od A do Z a prý tam najdete „slova, která jsou důležitá. Věci, které jsou podstatné“. To mě samozřejmě navnadilo a okamžitě jsem se do publikace začetl a rozhodl se, že si budu pečlivě dělat poznámky, kdykoli se Fiala vyjádří k nejpodstatnějšímu problému současnosti a budoucnosti, tedy klimatu. Ale nic. Není tam o klimatu ani slovo. Nezbylo na něj mezi body kampus a konzervatismus místo. Škoda. Koalice Spolu má přitom jako hlavní claim heslo Změna. Nejspíš tím myslí ničím nerušenou změnu klimatu. Zato zbylo dost místa na pasáže o Reaganovi a alkoholu.
Když se mu to zrovna hodí, Petr Fiala rád opakuje, že je třeba k problémům přistupovat věcně, racionálně a pragmaticky. Takže věcně: podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti pije v České republice 1,5 milionu dospělých (tedy skoro dvacet procent) rizikově, a jsou tak na cestě k závislosti. Půl milionu z nich pije takovým způsobem, že to má škodlivé účinky na zdraví. Podle loňského průzkumu pro Ministerstvo zdravotnictví má každý sedmý dospělý v republice problém s nadměrným pitím.
Co na to pan profesor? „Že si pár lidí nedokázalo poradit s ohněm, neznamená že oheň je špatný. Naopak, je pro lidstvo klíčový. Takže klidně veřejně prohlašuji, že mám rád v rozumné míře dobrý alkohol a považuji ho za dobrého průvodce životem.“ To stejné si asi říká ten jeden a půl milionu Čechů, kteří se opilí potácí životem smrti vstříc.
Fiala, snad aby se přiblížil běžným lidem, nebo spíše jen lidem, také miluje auta. „Rád auto řídím, dokonce moc. Odpočívám u toho, nevadí mi dlouhé cesty, vždycky se na řízení auta těším. Rád jezdím i sám, pustím si hudbu a jedu a jedu… on the road. auto je pro mě jedním ze symbolů svobody moderní doby, možnost pohybu, individuálního rychlého přesunu z místa na místo.“ Mezi železnici a život se mu taky podařilo vtěsnat téma ženy! Byť to teda vypadá, že tuhle část napsal robotický vysavač… „Jsem rád obklopen ženami, líbí se mi hezké ženy, inspirují mě, vážím si jich. Nemám rád čistě mužskou společnost a myslím si, že není úplně zdravá. Ženy jsou jiné než my, muži. Kladou jiné důrazy. Vytvářejí jiný, hezčí svět. I v práci jsem měl vždy kolem sebe a ve svých týmech ženy.“
Ano, ženy, příjemná dekorace každého mužského týmu. Podobné vyznání na téma „líbí se mi hezcí muži a vážím si jich“ v manuálu k Petru Fialovi chybí. Stejně jako masturbace a další přidružená mužná témata. A co tedy to manželství? „Boj s přebujelou regulací a byrokracií je dnes nejobtížnější politický úkol pravice,“ tvrdí Fiala opakovaně, ale ten boj končí přesně ve chvíli, kdy se týká toho, že by spolu lidé mohli svobodně žít v manželství bez regulací, nařízení a byrokracie. V té chvíli je největším politickým úkolem české pravice zabránit tomu, aby do manželství vstoupili lesby a gayové.
Fiala ve svém manuálu píše: „Věřím v rodinu, kterou společně zakládají muž a žena. Jsem přesvědčen, že jedině svazek muže a ženy je manželstvím. Nebráním nikomu, aby žil, s kým chce a jak chce. Ale po mně nikdo nemůže chtít, abych věřil, že lidé stejného pohlaví mají vytvářet manželství a rodinu, která se rovná té přirozené. Odporuje to mé víře, mému rozumu, mému poznání. Tak to, prosím, taky respektujte. ‚Tradiční‘ rodinu musí společnost v zájmu svého přežití chránit. Už bychom s tím měli začít, než bude pozdě. Na rodinu mi nesahejte.“
Fialovi na rodinu určitě sahat nechci, ale proč chce on sahat na jiné rodiny a na ty, kdo svou rodinu mít chtějí, ale kvůli byrokracii a regulacím mít nemohou, protože to v Česku není legální, a to na rozdíl od téměř celého Západu, kam prý patříme. Pravice se ohání svobodou, ale na mysli má pouze svobodu ekonomickou, kde mluví o všech těch nařízeních, byrokracii, kontrolách a regulacích, které lidi jen obtěžují a dusí. A paralelně trvají na tomtéž, když se bavíme o vztahu dvou lidí, kteří chtějí vstoupit do manželství.
Lidé druhé kategorie
Pokud chcete uzavřít manželství, máte na výběr 1282 matričních úřadů nebo 21 registrovaných církví a jejich tisíce míst, kde vás oddají. Pokud chcete zaregistrovat třeba ojeté auto, máte k dispozici 206 míst v republice. Pokud se chcete registrovat s partnerem, protože manželství vám český stát zakazuje, váš počet možností klesá k číslu čtrnáct – jedno místo v každém krajském městě. To je všechno. Jak ukázal výzkum ombudsmanky Anny Šabatové z roku 2016, tedy deset let po vstupu zákona v platnost, třetina úřadů tehdy neumožňovala ani výběr vlastního místa a dva úřady, tedy dva kraje, nabízely pouze fixní dny bez možnosti změny a výběru termínu.
Právní rozdíly mezi manželstvím a tzv. registrací jsou propastné. Zvláště co se týče dětí. Registrovaní partneři si spolu nemohou osvojit dítě nebo být pěstouny. Pokud se tedy na stejnopohlavní páry útočí, že přece nemohou mít děti, a proto nemohou být manželé, je to proto, že je jim to zakázáno. Kdyby byli skutečnými manžely, mohli by si osvojit děti, jako kteříkoli manželé v zemi.
Z toho také vyplývá právní vakuum v případě, kdy jeden z manželů již dítě má, nebo se mu narodí. Toto dítě nemá žádný právní vztah k druhému partnerovi, což se projeví prakticky třeba v případě školní docházky nebo hospitalizace, kdy partner, který není uveden jako rodič či zákonný zástupce, nemůže zjistit a dělat vůbec nic. Zatímco pro dítě je rodičem, z pohledu státu není vůbec ničím a žádná práva nemá. Odmítání stejnopohlavních manželství je jednoduše trváním na tom, že homosexuálové jsou lidé druhé kategorie a že to tak má zůstat. A pokud v tomto partnerství žijí děti, je to šikana těchto dětí, které nemají a nemohou mít žádný právní vztah k druhému z partnerů či partnerek.
A na tomhle všem, mimo jiné, trvá Petr Fiala a s ním zástupy dalších převážně konzervativních a pravicových politiků a aktivistů a já netuším, proč by tohle měl být nějaký názor, která se má těšit respektu. Je jen ubohý a hloupý.
Liberálnější jsou už i lidovci
Nevím, proč s tímto názorem musí česká pravice pořád obtěžovat. Proč chce pořád regulovat a ideologicky diktovat, jak a s kým lidé žijí a co sami považují za rodinu. Jako bychom snad žili ve feudalismu, kde lidé museli žádat vrchnost o souhlas s manželstvím. Ano, rodina je v krizi a většina manželství se rozpadne, ale nemůžou za to gayové a lesby. Pokud chce rodinu Fiala chránit, může se zaměřit na skutečné problémy, které vedou k jejímu rozpadu – chybějící či špatné bydlení, chudoba nebo alkoholismus. Tedy věci, které pravice naopak řešit odmítá.
Česká pravice je v tomto dlouhodobě mimo a jde i proti svým voličům. Zhruba dvě třetiny Čechů totiž podporují manželství pro všechny, a to včetně adopcí dětí. Manželství pro všechny nakonec nechala projít konzervativní Angela Merkelová a mají ho i v sousedním Rakousku. Fiala v manuálu tvrdí, že prý má blízko k britským konzervativcům, ale na rozdíl od Borise Johnsona neříká ke klimatu vůbec nic a na rozdíl od něho také nepodporuje Pride pochody a jakákoli LGBTQ témata. A bývalý šéf britských konzervativců David Cameron, se kterým se Fiala dokonce vyfotil, byl tím, kdo se v Británii zasloužil o prosazení manželství pro všechny. Fiala se v podstatě posunuje někam za lidovce, kteří vedle konzervativních fundamentalistů z ODS působí v mnoha ohledech jako ti liberálnější.
Autor je sociolog. Pro Alarm vytváří videopořad Všichni tady umřeme.