Vlna veder v roce 2019. Foto European Space Agency, CC BY-SA 3.0 IGO
Vypadá to, že nás čeká nezvykle horký víkend. Jižní a západní Evropa čelí nebývale intenzivní a také neobvykle brzké vlně veder, kvůli níž ve Španělsku a Francii teploty aktuálně šplhají ke 40 °C. V pátek tak došlo k zavření některých škol především na jihu Francie a objevily se také obavy z nedostatku elektřiny kvůli přetížení sítě využíváním klimatizací a odstávkám několika jaderných reaktorů. Vlna veder nadto ještě zhoršuje probíhající vysoušení půdy – na velké části francouzského území hrozí velmi výrazné sucho a několik desítek departementů už přistoupilo k omezování spotřeby vody.
Ve Španělsku je podle tamějších meteorologů vlna veder v tomto období nejhorší za posledních dvacet let, a to s teplotami vyššími až o 12 °C oproti červnovému průměru. Meteorologové ji dávají do přímé souvislosti s probíhajícími změnami klimatu. Extrémní vedra zároveň přicházejí po období velmi suchého května, který byl pro většinu jihozápadní Evropy a severozápadní Afriky vůbec nejteplejším v historii měření. Vlna horkého vzduchu se během následujících dní bude posouvat směrem na severovýchod do Německa a střední Evropy. Extrémní teplotní jevy ale může začátkem příštího týdne zažít i Ukrajina nebo Rusko.
To, co mělo být varováním před vzdálenou budoucností, se stalo žitou realitou jen pár let poté, a to nikoli jen v dalekých tropických oblastech, ale přímo v Evropě.
Už před dvěma lety deník The Independent připomněl fiktivní dystopickou předpověď počasí z roku 2014, v níž známá francouzská moderátorka Evelyne Dheliat ukazuje rekordní teploty ve Francii v roce 2050 jako hrozící důsledek klimatických změn. Během vln veder v roce 2019 se ale ze záznamu stal virální internetový mem: k původní na dekády vzdálené předpovědi byl přilepen záběr ze skutečné předpovědi počasí o pouhých pět let později, a to se stejnou moderátorkou. Teploty byly prakticky stejné. Ukazuje se tím, jak jsme rekordních teplot, odhadovaných na polovinu jedenadvacátého století, dosáhli už o třicet let dříve. To, co mělo být varováním před vzdálenou budoucností, se stalo žitou realitou jen pár let poté, a to nikoli jen v dalekých tropických oblastech, ale přímo v Evropě.
Vlny veder a následného sucha znamenají nejen zvýšené riziko požárů, ale v některých regionech také významné zemědělské ztráty. Ty budou během letošního roku obzvláště důležité v otázce potravinové bezpečnosti regionů nejvíce ohrožených potravinovou krizí. Ta je jedním z důsledků války na Ukrajině, kde ruské síly z velké části blokují export obilnin především do zemí Blízkého východu a severní Afriky. Snaha nahradit tento výpadek přebytky z rozvinutého evropského zemědělství ale může přijít vniveč, pokud se zemědělské produkci nebude dařit ani v Evropě vlivem extrémního sucha.