Foto Ministr, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DEED
Když žijete na Mostecku, může být těžké překonat stockholmský syndrom spojený s těžbou nerostných surovin. Pochopitelně nevěříte, že „vyrýpaná“ díra na uhlí vedle vašeho města komukoliv prospívá (nebo vaše domovské město dokonce rozvíjí!). Na druhé straně je pro vás i velmi obtížné představit si jinou realitu než tu, již představuje onen tenký čůrek peněz ždímaný z permanentně devastované krajiny. A i když v dobách mého dětství leckterý politik příležitostně prohodil, že po těžbě je třeba uhelné regiony připravit na možnou transformaci, nikdo z nás místních nevěřil, že politické řešení bude sofistikovanější než vybudování jedné či dvou továren v blízkém okolí. Když Evropská komise v rámci Green Dealu v roce 2019 oznámila, že se chystá tučný šek pro všechna místa v Evropě zasažená těžbou, jednalo se o nevídaně radostnou zprávu. Patrně o jednu z prvních, kterou náš region po dlouhých desetiletích zažil.
Je zřejmé, že kraj ve svém přerozdělení dotačních výzev zapomíná na to nejdůležitější, co může transformovat jakoukoliv lokalitu – na místní obyvatele.
Ústecký kraj v rámci Fondu Spravedlivé transformace přerozdělí v blízké budoucnosti 15,8 miliard korun. Dobrá zpráva je ale kalena časovým tlakem, který zřízení fondu doprovází. Evropský parlament a rada navrhly založení fondu v lednu 2020, přičemž první peníze bylo možné čerpat už v roce 2021. Pokud ale v letošním roce 2024 nebude v Česku v těžbou zasažených krajích (Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském) vyčerpáno alespoň 17 procent prostředků, zaniká na ně nárok. Do roku 2026 musí být vyčerpáno 75 procent financí fondu. Jak však upozorňuje studie Transparency International, která byla vydána v srpnu 2021, právě časová tíseň představuje hlavní faktor při možných korupčních rizicích.
Časový tlak totiž nahrává větším ekonomickým subjektům, které zvládnou rychleji přichystat potřebné studie a materiály a jsou schopny zapojit se do příprav na úrovni krajů neformálními cestami. Nedostatek času naopak znevýhodňuje samosprávy, menší a střední podnikatele a širší veřejnost. Ti všichni se tak můžou do plánování přerozdělení dotací hůře zapojit. Cílem fondu mají přitom být právě investice do malých a středních podniků, vznik nových firem a zvýšení kvalifikace místních obyvatel.
Na začátku roku 2024 je již jasné, že velcí aktéři v Ústeckém kraji skutečně ochuzeni nebudou. Přibližně polovina fondu (7,3 miliardy) připadne velkým veřejným i soukromým subjektům – včetně energetických korporací nebo Ústeckého kraje. Jedná se například o podporu projektu Green Mine skupiny Sev.en nebo dotování těžby lithia a továrny na výrobu lithiových baterií společnosti ČEZ. Část peněz nicméně Ústecký kraj bude přerozdělovat v rámci dílčích výzev i menším subjektům jako jsou malí a střední podnikatelé nebo střední školy. Podle stavu čerpání výzev Operačního programu Spravedlivá transformace se nyní počítá s vypsáním 3,9 miliard právě pro tyto dotační výzvy.
Právě díky alokaci zdrojů z fondu je možné nahlédnout, jakým způsobem je budoucnost Mostecka plánována. Je zřejmé, že kraj ve svém přerozdělení dotačních výzev zapomíná na to nejdůležitější, co může transformovat jakoukoliv lokalitu – na místní obyvatele. V současnosti je v Ústeckém kraji oproti zbytku republiky nadprůměrný počet osob disponujících pouze základním vzděláním (18,2 procent) a je zde jeden z nejnižších podílů vysokoškolsky vzdělaných osob (11,3 procent) v Česku. V Mostě je počet osob s vysokoškolským vzděláním ještě menší – jedná se o necelých 10 procent. Nejméně kreativní řešení transformace regionu by tedy patrně představovaly investice značné části prostředků právě do zvýšení kvalifikace místních obyvatel – populace dospělé i té dospívající, následující. Ke smůle všech zúčastněných však vedení kraje preferuje neotřelé nápady, a do vzdělání se tak rozhodlo investovat pouhou desetinu z celého dotačního balíku. Výzvou Vzdělání ve firmách má být podpořena rekvalifikace a vzdělání zaměstnanců 500 miliony, modernizace odborných učeben středních škol bude dotována 800 miliony a zlepšení internetového připojení na středních školách a případný nákup elektroniky bude podpořen 300 miliony. Přestože jsou investice do školního internetu a pomůcek jistě prospěšné, je sporné, zda rychlejší připojení v Ústeckém kraji skutečně vyřeší například nejvyšší procentuální zastoupení žáků v Česku, kteří nedokončí ani základní vzdělání.
Alternativou by mohlo být mezi dotační programy zařadit alespoň Náborové příspěvky pro učitele po vzoru Karlovarského kraje. Ústecký kraj má totiž podobně jako Karlovarský dlouhodobě problém s vysokým podílem nekvalifikovaných učitelů. Zvýšení kvalifikovanosti pedagogů doporučuje ve zprávě pro Ústecký kraj z roku 2021 i Česká školní inspekce. Ta dále také upozorňuje, že pro nárůst dosaženého vzdělání v Ústeckém kraji by bylo vhodné zvýšit i množství školních psychologů, speciálních pedagogů a asistentů pedagoga. Pokud by se vedení Ústeckého kraje odhodlalo vypsat náborové příspěvky i pro tyto profese, možná by i začalo hrozit, že se v našem regionu v blízké budoucnosti něco změní. V současné chvíli je naštěstí vše při starém – hlavní prioritou zůstává dolování nerostných surovin a stavba továren.
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
Tento komentář byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.