Páteční volby proběhly, jak bývá při volbě prezidenta Světové federace fotbalových asociací (FIFA) zvykem, podle obvyklého scénáře. Vyhrál Sepp Blatter. V prvním kole získal dvojnásobek hlasů než jeho protikandidát jordánský princ bin Al-Husajn. O pouhých sedm hlasů ovšem nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou kvótu. Jeho vítězství v druhém kole však bylo nevyhnutelné, protože tam mu stačila pouhá většina. Princ odstoupil a král Blatter není mrtev, bude vládnout již v pátém volebním období.
Volební taškařice
Středeční zatýkání nejvyšších představitelů FIFA na páteční atmosféře v curyšském kongresovém sále nebylo vůbec znát. Vyměňovaly se úsměvy a úvodní šestihodinovka proslovů se proměnila v opulentní chválu prezidenta Blattera. Ohlášený bombový útok neproběhl, takže se o nejvyhrocenější situaci postaral palestinský delegát, když žádal o vyloučení Izraele z FIFA. Toto mikrodrama ovšem ukončilo vytvoření komise, která bude na situaci v regionu dohlížet, a nesmiřitelní geopolitičtí rivalové si podali ruku. Kdyby při hlasování nechyběli zástupci Egypta, protože nezatčená část delegace raději opustila Curych, nikdo by si na středeční skandál vůbec nevzpomněl.
Z klání nejlepších týmů planety se stala globální událost, která na jedné straně přináší astronomické zisky do pokladny FIFA, na straně druhé ruinuje ekonomicky i sociálně země, v nichž se koná.
Že Blatter volby vyhraje, bylo jasné dávno před tím, než delegáti jednotlivých zemí vůbec vešli do zvláštních volebních boxů, doslova velkých krabic. Navzdory demokratickému systému, v němž má každá fotbalová země jeden hlas, obvykle jednotlivé národní asociace hlasují ve shodě se svou kontinentální federací. Takže i když evropský fotbalový šéf Michel Platini před volbami proti Blatterovi okázale vystupoval a označoval ho za symbol korupce a starých nepořádků, mělo jeho 54 hlasů jen čtvrtinovou váhu. A to ještě z evropského bloku ucuklo Rusko. Prezident Putin totiž označil zatýkání delegátů FIFA za americkou politiku vměšování. Jenže když z fotbalového hlediska nevýznamné státy karibské oblasti navyšují volební sílu Severoamerické regionální federace (CONCACAF) na 41 hlasů určených Blatterovi, je evropská odbojnost odsouzena k marnosti a porážce. Svoji podporu dosavadnímu šéfovi navíc vyjádřila celá Afrika i Asie. Blatterovi tak mohlo v obhájení prezidentského mandátu zabránit snad jen odložení voleb. K němu však navzdory středeční policejní razii nedošlo.
Hydra žije dál i bez hlavy
Ve svém projevu se Blatter k zatčení a obvinění nejvyšších představitelů FIFA vyjádřil v tom smyslu, že se jednalo o pochybení jednotlivců, a projevil radost nad očištěním instituce od prohnilých lidí. Nějak opomněl dodat, že oněch 9 zadržených a 14 obviněných patřilo mezi jeho nejbližší spolupracovníky, kterým k jejich pozicím sám dopomohl. Zatčení funkcionáři přitom čelí poměrně závažným obviněním z korupčního jednání, vydírání, praní špinavých peněz a podvodu. Původně mělo jít pouze o kauzy spojené s pochybným přidělením pořadatelství mistrovství světa Rusku (2018) a Kataru (2022). Ukazuje se ovšem, že se jedná o prodeje marketingových a televizních práv, díky nimž si zúčastnění měli přijít na více než 100 milionů dolarů.
Série zatýkání proběhla na žádost amerických úřadů ministerstva spravedlnosti, a protože se obvinění netýkala daní, nebyla pro razii v pětihvězdičkovém hotelu a také sídle FIFA v Curychu švýcarská půda právní překážkou. Celou akci spustilo přiznání Chucka Blazera, který si tímto způsobem snaží vylepšit vlastní pozici v případu, v němž je obviněný z daňových úniků a podvodu. Muž s vizáží Santa Clause přitom ještě na přelomu století reprezentoval CONCACAF, který řídil spolu s jeho někdejším šéfem – a dalším obviněným – Jackem Warnerrem. Když k nim připočteme také zatčeného šéfa Severoamerické fotbalové federace Jeffreyho Webba, získáme představu o skutečném fungování FIFA.
Celý řídící orgán tvoří prezident a výkonná komise, které volí delegáti jednotlivých zemí, jako tomu bylo i tento pátek. Jedinou zásadní starostí vládnoucích funkcionářů je, jak si zajistit své znovuzvolení. Většinou toho dosahují finanční podporou osob, které jim dokážou zajistit co největší množství volebních hlasů. Kam až taková podpora může zajít, ukázkově dokumentovalo chování FIFA v případě Jacka Warnera. Muž z Trinidadu a Tobaga, který dnes ve střední Americe vlastní řadu nemovitostí a síť hotelů nakoupených právě z diet FIFA, byl strůjcem permanentních skandálů, ale vždy se těšil Blatterově přízni. V roce 1989 třeba dokázal na kvalifikační zápas s USA prodat o šest tisíc vstupenek více než byla kapacita stadionu. Pro prezidentskou volbu v roce 1998 sehnal falešného zástupce za původně odhlášenou haitskou delegaci. Když roku 2001 pořádal mistrovství světa sedmnáctiletých, skončil tento turnaj, jehož organizaci měla na starosti firma jeho syna, v několikamilionovém dluhu. Jak ukázal výsledek finančního auditu, FIFA jej ochotně zaplatila. Podobně mateřsky se zachovala, když zastavila vyšetřování černého prodeje lístků na mistrovství světa, které byly dodány pravě rodinou Warnerových. Nejdůležitější nakonec vždy bylo, aby CONCACAF dokázal svojí čtyřicítkou hlasů podpořit ty nejvhodnější kandidáty.
FIFA a Blatter navždy spolu
Proč někteří jedinci nemají Blattera v lásce? Proč tohoto devětasedmdesátiletého staříka v perfektně padnoucím obleku, který při včerejší volbě vtipkoval a velký sál prozařoval svým sebevědomým charismatem, neustále napadají? Vždyť za roky strávené v nejvyšší funkci vybudoval z neziskové společnosti FIFA jednu z nejvýnosnějších globálních značek, z „mundialu“ nejsledovanější sportovní událost světa a demokraticky rozšířil počet účastníků na úkor otců zakladatelů z Evropy. Ve středu nebyl zatčen, ani obviněn. Sám vyzývá k permanentnímu boji proti korupci a rasismu ve fotbale, obviněné zapudil a nabízí větší transparentnost a fotbal pro všechny.
Odpověď je prostá: protože současná podoba FIFA je do posledního detailu čistě Blatterovým produktem. Od poloviny sedmdesátých let, kdy jej do sídla FIFA přivedl majitel Adidasu Horst Dassler, se nezisková organizace sdružující národní fotbalové asociace začala transformovat ve velkého a hlavně bohatého globálního hráče. Prvním Blatterovým počinem v roli generálního sekretáře bylo propojení činnosti organizace se sponzory, přesněji partnery, jak zdůrazňuje federace. Mládežnické turnaje se od té doby po celém světě konají pod hlavičkou Coca-Coly a McDonald’s. Byla vytvořena zvláštní společnost ISL sídlící jen pár kroků od centrály FIFA, která zajišťovala prodej televizních a marketingových práv a jejíž bankovní účty byly činovníkům federace otevřené. Dokonce natolik, že v polovině devadesátých let tato společnost vyhlásila bankrot. Z klání nejlepších týmů planety se stala globální událost, která na jedné straně přináší astronomické zisky do pokladny FIFA, na straně druhé ruinuje ekonomicky i sociálně země, v nichž se koná. Opuštěné honosné stadióny v Jihoafrické republice a Brazílii jsou výmluvným důkazem. A z přidělování pořadatelství mistrovství světa se stala óda na korupci a zákulisní politikaření.
Vzhledem k organizační struktuře FIFA a jejímu charakteru globální neziskové společnosti neexistoval nikdy způsob, jak její fungování kontrolovat. Všechna obvinění z korupce a jiných přečinů byla vždy řešena interní cestou – naposledy v podobě Garciovy zprávy ohledně šampionátu v Kataru 2022. FIFA za šestisetstránkový fascikl poděkovala, vyjádřila silné znepokojení, a kdyby se Garcia nedomáhal vyvození důsledků právní cestou, měli by zprávu v Curychu zastrčenou v šuplíku asi dodnes. Vlastně až Američané se zhostili role globální kriminálky i soudu, přestože k tomu nemají žádné pravomoci. Přiklepnutí pořadatelství mistrovství světa pro rok 2022 Kataru ostatně šlo na úkor kandidatury USA.
Prázdné hrozby
Když Platini nedonutil Blattera k převzetí odpovědnosti za současný skandál a nezabránil ani jeho znovuzvolení otevřenou podporou protikandidáta, slíbil alespoň rázně zakročit – třeba i bojkotem šampionátu v Rusku v roce 2018. Těžko si ovšem představit, že by si evropské fotbalové velmoci nechaly účast odepřít. Už jen ekonomické ztráty, které by se projevily v jejich domovských soutěžích, činí z podobných prohlášení prázdná gesta. Platinimu koneckonců nijak výrazně nepřekáží ani hlavní sponzor evropské Ligy mistrů, ruský Gazprom. Kromě toho zapomíná na to, kdo jej do vrcholného fotbalového managementu přivedl jako svého svěřence. Ano, kdo jiný než Blatter. Platini je navíc nejpravděpodobnějším kandidátem na budoucího šéfa světové fotbalové exekutivy. Pokud to tedy Blatter dovolí.
V reakci na skandál se skloňovala jména sponzorských partnerů a jejich požadavky na očistu organizace, kterou doprovázeli pohrůžkou svého odchodu. Vzhledem k boji, který nadnárodní korporace vedou v zákulisí, aby se dostaly do portfolia oficiálních sponzorů, má taková hrozba cenu pouze jako veřejné prohlášení. Etická měřítka se ostatně příliš neuplatňují ani v jejich běžném fungování – jak ukazují například otřesné pracovní a mzdové podmínky u McDonald’s, jednoho z hlavních partnerů FIFA.
Vzhledem k tomu, že samotný Blatter nebyl zatčen ani obviněn, budeme jej ve funkci prezidenta FIFA zřejmě vídat i v příštích čtyřech letech – alespoň pokud dodržoval zásadu svého předchůdce, bývalého prezidenta FIFA Joao Havelange a nikdy nepodepisoval nic podezřelého.
Autor je sociolog a bývalý fotbalový reportér.