Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Roman Onderka hledí do budoucnosti

Osvědčený lidový úzus „třikrát a dost“ v Brně zjevně neplatí. Už čtvrté zasedání městského zastupitelstva nejnověji prohlasovalo, že město prodá pozemky v černovické průmyslové zóně developerovi, který na nich chce stavět logistické centrum pro firmu Amazon. A tak se dobrá věc konečně podařila. Nenechme se zmást populárním sloganem – Brno není jen životní styl, který si můžete […]

Osvědčený lidový úzus „třikrát a dost“ v Brně zjevně neplatí. Už čtvrté zasedání městského zastupitelstva nejnověji prohlasovalo, že město prodá pozemky v černovické průmyslové zóně developerovi, který na nich chce stavět logistické centrum pro firmu Amazon. A tak se dobrá věc konečně podařila.

Nenechme se zmást populárním sloganem – Brno není jen životní styl, který si můžete dopřávat třeba v Ústí nad Labem. Ač to tak ze svrchovaného pohledu korporátního giganta nemusí vypadat, Brno je stále ještě město se vším všudy, co se s městy počátku 21. století neoddělitelně pojí – nadměrnou koncentrací voličů zelených, kavárenských povalečů a narudlých pseudointelektuálů. Člověk přitom nemusí být zrovna upachtěný kavárenský brigádník s bakalářským diplomem z environmentalistiky, aby si spočítal, že to, na čem v dnešní provinčně buržoazní džungli záleží, jsou ty správné postmateriální hodnoty, které s plány Amazonu nejdou dohromady.

„Skutečným problémem „kauzy Amazon“ je ale špinavá a štvavá kampaň aktivistů podněcující pod záminkou humanismu nesmyslný konflikt mezi brněnskými občany a jejich politickou reprezentací.“

Stratégové nadnárodního kolosu, shlížející do české kotliny z výše nahromaděného kapitálu, se tedy hned zkraje dopustili fatálního omylu. Kořeny rozhořčení nad jejich záměrem je tedy třeba hledat v hrdém brněnském srdíčku, uraženém zjištěním, že v očích giganta vlastně není rozdíl mezi moravskou metropolí a vesničkou za Prahou, o níž by, nebýt Amazonu, ještě dlouho nikdo neslyšel.

Na jedné lodi

Avšak pokud by se město postavilo developerovi jako jeden muž, nebylo by moc o čem mluvit. Skutečným problémem „kauzy Amazon“ je ale špinavá a štvavá kampaň aktivistů podněcující pod záminkou humanismu nesmyslný konflikt mezi brněnskými občany a jejich politickou reprezentací. Půl roku před komunálními volbami odpůrci učinili ze záměru Amazonu nástroj sebepropagace, za kterou brněnští občané zaplatí hned dvojí cenu.

Uznejte sami, jak těžké je si představit, že vedení města nevychází z naprosto stejných postmateriálních hodnot, jakými se zaštiťují odpůrci výstavby. Za vše hovoří například vzrůstající magistrátní investice do městské cyklodopravy, podzemních parkovacích míst či velkodomů nebo tlak na kvapné dokončení rychlostní silnice do socialistické Vídně, což Brňanům usnadní přestěhování do jednoho z nejpříjemnějších míst k žití, jež se v současné Evropě nachází.

Amazon
Půl roku před komunálními volbami odpůrci učinili ze záměru Amazonu nástroj sebepropagace, za kterou brněnští občané zaplatí hned dvojí cenu

Za horizontem drony

Vyvolaná ztráta důvěry je sama o sobě ranou, která se bude hojit dlouhé roky. Když ale v politice někdo něco dělá pouze pro vlastní prospěch, zpravidla se to odrazí i na kvalitě jeho práce. Podívejme se proto na argumenty, které nám odpůrci nabízejí. Za prvé: vznik velkoskladu prý zapříčiní vysoký nárůst nákladní dopravy v již tak trpící lokalitě. A za druhé: nekvalifikovaná dělnická pracovní místa, jež Amazon nabízí, mají být velmi vzdálená představě slušného zaměstnání.

V krátkodobé perspektivě lze snad s těmito námitkami souhlasit. Kvalitní politika se však pozná podle toho, že nehledí pouze na horizont jednoho volebního období, ale má na zřeteli dlouhodobé možnosti a vize. V Brně se ostatně tento styl uvažování uchytil pod jednoduchým heslem „K jako koncepce“, na něž klade právě současné vedení tak velký důraz.

Pokud by se i aktivisté o věc odpovědně zajímali, zjistili by, že Amazon plánuje již v horizontu čtyř až pěti let začít s dodávkami a dopravou pomocí dronů. Po jejich zavedení do provozu se tak první námitka, že v Černovicích vzroste objem dopravy nákladními auty, stane bezpředmětnou.

K druhé námitce lze říct maximálně to, že určitý počet nekvalifikovaných pracovních míst zde bude vždy, příkladem nám budiž stavebnictví. Už dnes je ale problém sehnat v Brně jakoukoli brigádu. Místní studenti, vyčerpaní sociálně náročnou, nepřetržitou komunikací s bližními v call centrech, vezmou zavděk odpočinkovým pobíháním po skladištní hale, kde jejich jediným nutným komunikačním zlem bude pípající čtečka čárových kódů.

Podstatné ale je, že se kolem této práce vytvoří celá řada navazujících příležitostí, rozvíjejících předivo lokální ekonomiky. Brno jako Silicon Valley Jižní Moravy si tuhle přiležitost zaslouží. Hned vedle parcely pro velkosklad stojí vývojové centrum Honeywell, které zaměstnává nespočet technologických profesionálů, absolventů kvalitních brněnských škol. A když může pražské ČVUT spolupracovat na vývoji dronů s českou armádou, proč by nemohli neméně kvalitní odborníci brněnského VUT navrhovat a stavět vlastní drony společně s Amazonem?

Snad i proto, že tento scénář se běžnému smrtelníkovi jeví jako technooptimistická fantasmagorie, primátor Roman Onderka ani hejtman Michal Hašek jej před veřejností raději neprezentují. Bez nejsilnější zbraně se jim ale hůře čelí nevybíravým útokům těch, kteří se již nepokrytě připravují na převzetí místní moci.

 

Autor je maloměšťácký vyznavač postmateriálních hodnot.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image