Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Fašismus. Jen tak na okraj…

Pro rozvoj demokracie na Ukrajině možná není největší hrozbou vnější nepřítel. Bomba se západní roznětkou tiká v Kyjevě.

Ukrajinská krize již dávno přešla do krize vztahů mezi Západem a Ruskem, pro jejichž popis se používá výhradně jazyk generálních štábů. Dislokace vojsk, dodávky zbraní, přesuny a přelety, chystané vojenské manévry NATO… Kdo se jich nezúčastní, vyloučí se z družného kolektivu uvědomělých, věrných a nekolísavých demokratů. Bude připlácnut k novodobým „mnichovanům“, ruským agentům, slavjanofilům a podobné verbeži, ať neřeknu – jako Putin – ke „zrádcům“ a „páté koloně“. Polští poslanci absolvují brannou výchovu. Rusko pořádá manévry jako na běžícím pásu, intervenuje, kdy a kde si zamane, a tlačí svět ke katastrofě. Zatímco uvnitř širé Rusi, v níž by se atmosféra dala krájet, Putinův režim obden vraždí vyznavače svobody, demokracie, tržní ekonomiky a Pussy Riot. Ukrajina je přitom skoro zapomenuta, protože vojenské mapy štábní písaříčkové už dávno rutinně nastříhali a poslepovali do velikosti celé Eurasie. To je to, oč tu běží, řekl by Hamlet, kdyby na chvíli zvedl oči od divadelní lebky kostlivcovy. To je to, oč tu od začátku běželo. Všechno ostatní jsou jen slova, slova, slova…

Zničující pomoc

Ukrajina – její obyvatelstvo – si zaslouží pozornost a lidský soucit. Bez jakékoli ironie, neboť jde o zemi k pláči. Ekonomika je v troskách. Státní dluh se během jediného roku téměř zdvojnásobil, roztočila se inflace. Lidé berou obchody útokem, poněvadž „spotřebitelská očekávání“ splývají s těmi nejvyšperkovanějšími vizemi posledního soudu, a to katolického i pravoslavného. Ceny smartphonů či tabletů se mění třikrát denně (samozřejmě k horšímu). A obchodní řetězce spontánně zavedly příděly na cukr, olej, pohanku a kroupy. Mimo jiné proto, že početná vekslácká galérka toto zboží základní potřeby skupuje a vlastními cenami své bližní doslova stahuje z kůže. Tohle že je vlastenectví, morální semknutost národa ohroženého vnějším nepřítelem? Člověk by očekával větší vnitřní solidaritu, jestliže se Ukrajina – jak hlásí agentura Bloomberg – nyní v takzvaném indexu bídy (definovaným mixem inflace a nezaměstnanosti) ocitla mezi prvními čtyřmi nejpostiženějšími státy světa.

Volodymyr Iščenko a další představitelé ukrajinské autentické levice, která se účastnila „revoluce Majdanu“ proti Janukovyčovi, se domnívají, že právě teď mají ukrajinští neonacisté spoustu příležitostí.

A co Západ – víra, naděje a láska Ukrajinců? Mezinárodní měnový fond slíbil Kyjevu 17,5 miliardy dolarů, o nichž by měl rozhodnout příští týden. Budou ovšem vyplaceny, pokud Ukrajina, která bez těchto peněz zbankrotuje, upraví „parametry rozpočtu“ ještě na rok 2015. Stalo se, provedeno, odškrtnuto. Ukrajinský parlament „řecké“ rozpočtové parametry v úterý vtělil do zákona. A jsou to, panečku, parametry! Ve vší té bídě budou ještě letos sníženy důchody a zvednuty ceny energií. O patnáct procent se dokonce sníží penze třem milionům pracujících důchodců, o nichž je všeobecně známo, že pracují jedině proto, aby – zcela odkázáni na nynější důchody – nehladověli a nerozmnožovali řady bezdomovců. Nechce se jim do žaludečních křečí, vybírání kontejnerů a do žití bez střechy nad hlavou. Už od dubna bude zdražen plyn o 280 procent, v průběhu dvou let bude v několika etapách – zhruba po dvacetiprocentních skocích – stoupat cena elektřiny.

Premiér Arsenij Jaceňuk tvrdí, že přijetí „balíku MMF“ a získání půjčky podnítí západní vlastníky kapitálu, aby Ukrajinu zahrnuli investicemi ve výši 3,5 miliardy dolarů. Když „tečou investice“, hostina je pak – válka neválka – pro všechny… Jenže Jaceňuk toho už tvrdil. Například že druhá světová válka začala přepadením Ukrajiny Ruskem. Jak si ale za dalšího, a bohužel nevyhnutelného, sociálního propadu milionů lidí představuje vnitřní stabilitu země, na niž se sápe ruský medvěd, a natoidní vojsko proto hodlá na Ukrajině i všude kolem harašit zbraněmi? Západní, tedy i naši, komentátoři nás už pomalu přesvědčili, že na Ukrajině je – kromě Putinových pařátů, nějakých potíží růstu a drtivých vojenských porážek – jinak skoro všechno v pořádku, hlavně politicky. Neonacisté přece nezaplavili parlament, jsou na politické scéně okrajoví, v preferencích zanedbatelní. Hle, demokratické volby ukázaly, že „vládnoucí ukrajinský fašismus“ je výplod putinovské propagandy, kouřová clona ruské rozpínavosti… Dámy a pánové, máme ho!

Druhá revoluce

Ne! Volodymyr Iščenko a další představitelé ukrajinské autentické levice, která se účastnila „revoluce Majdanu“ proti Janukovyčovi, se zcela vážně domnívají, že právě teď mají ukrajinští neonacisté spoustu příležitostí. „Parlament není jediná sféra politického boje,“ říká Iščenko v rozhovoru pro březnové číslo britského časopisu Socialist Review. Upozornil, že krajní pravice disponuje nejaktivnějšími politickými organizacemi, že ovládá protesty v ulicích a že četné ozbrojené skupiny přímo řídí – například známý Azovský prapor byl dokonce vytvořen Sociálně nacionálním shromážděním (SNS), opravdovými neonacisty. Podobná uskupení pronikají do silových složek státu (jeden z představitelů SNS je šéfem policie pro oblast Kyjeva). Nacisté na demonstracích nepřevažují, ale jejich ideologický vliv a angažovanost jsou vysoké. Znovu mohou jít do první linie a ujmout se vedení. Jako na Majdanu.

Ano, to je nebezpečné. Neboť po „druhé revoluci“ proti dalšímu „zkorumpovanému režimu“, jenž v Debalcevu vrazil „našim hrdinům“ zákeřnou „dýku do zad“ a navrch ještě ožebračuje národ, sotva už budou nějaké volby. Rozhodně ne takové, které nás zase všechny uklidní, jak je ten fašismus okrajový.

Autor je politický komentátor.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image