Přetrvávající války a konflikty nás nutí v globálním měřítku redefinovat pojem udržitelný mír, aby byl spíše než jako absence války chápán jako přítomnost bezpečí, spravedlnosti a rovnosti. Evropa musí čelit následkům války a konfliktu v jiných částech světa. Má povinnost nejen řešit situaci uprchlíků a žadatelů o azyl, ale také prosazovat skutečný mír a bezpečnost na celé planetě.
Letos si připomínáme patnáct let od přijetí Rezoluce rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, která zdůrazňuje důležitost zapojení žen v mírových rozhovorech, postkonfliktových rekonstrukcích, odzbrojování, humanitární pomoci a budování míru. Také upozorňuje na porušování ženských práv, jež je v konfliktech všudypřítomné, zejména na různé formy násilí na ženách a dívkách, včetně znásilňování užívaného jako formy boje.
Přetrvávající patriarchální struktury způsobují, že ženy jen málokdy nahlašují případy sexuálního násilí příslušným autoritám, a ocitají se tak bez jakékoli podpory.
V tomto kontextu a ve světle takzvané uprchlické krize, které čelíme nyní, Evropská ženská lobby vyzývá, aby byla větší pozornost věnována realitě, jež bývá opomíjena médii i osobami s rozhodovací pravomocí: ženy a dívky prchající před válkou a konflikty čelí na své cestě do cílové země různým formám násilí ze strany mužů a vícenásobné diskriminaci související s předsudky o ženách-uprchlicích či žadatelkách o azyl.
UNICEF tvrdí, že počet žen a dětí, které utíkají ze zemí zasažených konflikty a míří do Evropy, se v posledních měsících výrazně zvýšil. Naše členské organizace v zemích východní Evropy bijí na poplach v souvislosti se současným velmi rozšířeným násilím na ženách a dívkách v tranzitních zónách. Považujeme za důležité popsat formy tohoto násilí, aby mohla být zajištěna silná genderová perspektiva jak národních, tak evropských řešení, a mír pro všechny lidské bytosti včetně žen a dětí.
Sexuální násilí na uprchlicích a žadatelkách o azyl
Sexuální násilí na ženách a dívkách není spojené jen s výjimečnými situacemi: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) připomíná, že každá třetí žena v Evropě zažila sexuální nebo fyzické násilí, a pět procent žen bylo znásilněno. Mnoho žen prchá ze své země kvůli přetrvávajícímu genderově podmíněnému násilí. Kromě toho násilí ze strany mužů zažívají i na útěku.
Ženy jsou znásilňované úředníky, pašeráky, ostatními uprchlíky, převaděči. Naše členské organizace v Maďarsku ví o případech znásilnění balkánskou policií. „Každá žena, se kterou jsem hovořila při monitorování situace, se na své cestě setkala se znásilněním – buď mu byla vystavena sama, nebo jiné ženy,“ prohlásila Lauren Wolfe, ředitelka projektu Women Under Siege. Přetrvávající patriarchální struktury způsobují, že ženy jen málokdy nahlašují tyto případy sexuálního násilí příslušným autoritám, a ocitají se tak bez jakékoli podpory. Některé z nich čelí nechtěným těhotenstvím, aniž by měly přístup k lékařské péči a možnost podstoupit potrat.
Prostituce a obchod s lidmi
Ženy a dívky prchající před válkou a konflikty jsou často oběťmi obchodu s lidmi a jsou nuceny k prostituci. Pašeráci se mohou spojit s obchodníky s lidmi a zneužít ženy a dívky k práci v nevěstincích i jiných místech, kde se prostituce provozuje. Některé ženy se v zoufalství k prostituci samy uchylují, aby přežily, měly kde spát a co jíst. Prostituce je velmi rozšířená v tranzitních zónách a lékaři zaznamenávají případy sexuálně přenosných chorob.
Ohrožení sexuálního a reprodukčního zdraví
Podle UNICEF je dvanáct procent žen, které přijíždějí do Makedonie, těhotných a mnoho z nich o své dítě přijde. Kvůli nedostatku pitné vody na cestě a v tranzitních zónách trpí především děti, těhotné a kojící ženy problémy s ledvinami. Uprchlice a žadatelky musí čelit i dalším obtížím, jako je nedostatek toalet nebo hygienických potřeb. V tranzitních zónách sice některé autority postaví sprchy, ale bez teplé vody, nejsou odděleny pro muže a ženy a chybí jakéhokoli zařízení pro zajištění hygieny dětí.
Ženské organizace, mobilizujme!
Ženské organizace mají dlouhou historii mírového aktivismu a solidarity. On-line seminář Evropské ženské lobby o ženách a ozbrojených konfliktech ilustruje mobilizaci ženských skupin a aktivistů či aktivistek. Lidé, kteří procházejí Evropou, potřebují naši podporu, a každá forma pomoci je důležitá. Ale tato krize musí být řešena i na politické úrovni a je potřeba zaujmout jasné, relevantní a transformativní stanovisko.
Evropská ženská lobby se věnuje problematice azylového řízení mnoho let a nyní bychom chtěly připomenout následující požadavky:
– Členské státy by měly zajistit, aby azylová procedura na hranicích splňovala doporučení Příručky k postupům pro určování právního postavení uprchlíků, určená smluvním stranám Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a jejího Protokolu z roku 1967. Konkrétně doporučení č. 35 říká, že „osoby podávající žádost související s příslušností k určitému pohlaví (a zejména oběti mučení nebo traumatických zkušeností) potřebují přátelské prostředí, ve kterém si mohou být jisty důvěrností informací poskytnutých v rámci azylového řízení. Někteří žadatelé/žadatelky se kvůli hanbě pociťované za to, co se jim stalo, nebo kvůli prožitému traumatu mohou zdráhat vypovědět plný obsah prožitého nebo hrozícího pronásledování“.
– Úřady spojené s azylovou procedurou by měly informovat ženy o genderových aspektech definice uprchlíka, a tedy dát jasně najevo, že strach z genderově podmíněného násilí a diskriminace může představovat validní základ pro status uprchlíka.
Uprchlická krize těchto měsíců je jednou z nejhorších humanitárních katastrof současnosti. Nevinní civilisté, především ze Sýrie a Afganistanu, neuvěřitelně trpí – více než jedenáct milionů lidí zatím opustilo své domovy.
Z anglického originálu Asylum is not gender neutral: the refugee crisis in Europe from a feminist perspective, publikovaného na womenlobby.org, přeložila Kateřina Kňapová.