Plakát v budapešťském metru namíření proti Georgi Sorosovi. Lydia Gall/Human Rights Watch
Vláda Viktora Orbána předložila v parlamentu sadu zákonů přezdívaných „Stop Sorosovi“, které mají uvalit trestní odpovědnost na občany nebo organizace, kteří podle maďarského státu napomáhají nelegální migraci. Prosazení legislativy namířené proti liberálnímu finančníkovi Sorosovi a nevládním organizacím bylo hlavním pilířem Orbánovy předvolební kampaně. Ve volbách na začátku dubna jeho strana Fidesz získala necelých 45 procent hlasů a dvě třetiny křesel v parlamentu, které jí zajistily ústavní většinu.
Podle deníku Guardian se text zákonných úprav zveřejněný v úterý 29. května liší od předchozích verzí. Chybí v něm problematické části, podle kterých by nevládní organizace pracující s migranty musely projít bezpečnostními prověrkami a z příjmů ze zahraničí by platily 25procentní daň. „Ten, kdo poskytne finance (…) nebo trvale takovou organizaci provozuje, může být potrestán až jedním rokem vězení,“ je uvedeno v současném znění zákona. O nezákonnosti působení jednotlivců nebo organizací mají podle státního tajemníka Csaby Dömötöra rozhodovat soudy. Další zákonná ustanovení znemožňují žádat o azyl lidem, kteří cestou do Maďarska překročili území jiného státu považovaného za bezpečný.
Ústavní většina v parlamentu a značná podpora veřejnosti umožňuje maďarskému premiérovi prosadit v podstatě libovolné zákony a ústavní změny. Viktor Orbán toho využívá k omezení a kriminalizaci svých politických nepřátel.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) maďarskou vládu vyzval, aby zákony stáhla. „Tyto návrhy by v případě, že budou přijaty, připravily lidi nucené opustit své domovy o podporu a dále by zesilovaly napětí a xenofobní postoje ve společnosti,“ píše se v prohlášení. Od ledna je podle UNHCR v Maďarsku v podstatě nemožné získat mezinárodní ochranu. Do země jsou denně vpuštěni pouze dva žadatelé o azyl přes takzvané tranzitní zóny na hranicích se Srbskem. „Možnost žádat o azyl je základní lidské právo, nikoli zločin. Jsme zvláště znepokojeni tím, že vláda cílí na ty, kdo z čistě humanitárního hlediska pomáhají žadatelům o azyl,“ zmínil ředitel Evropské kanceláře UNHCR Pascale Moreau.
Jednou z organizací, jež kvůli zesilující státní represi omezila svoje působení, je Migszol (Migrant Solidarity Group of Hungary). Jedná se o nezávislou skupinu, která od roku 2012 hájí sociální a politická práva uprchlíků a žadatelů o azyl. Migszol v minulosti pořádal kampaně proti deportacím a zavírání cizinců do detenčních center. Skupina také monitorovala dění na hranicích a sbírala svědectví lidí z uprchlických táborů.
„Nezbyly nám žádné možnosti, jak se spojit se zadrženými žadateli o azyl, ale i kdybychom je měli, tak nejenže tím riskujeme, že se staneme terčem státem financovaných nenávistných kampaní, ale rovněž ohrozíme osobní bezpečnost žadatelů o azyl,“ píše Migszol v prohlášení, v němž vysvětluje ukončení svých hlavních aktivit. Základní demokratické instituce a média jsou podle této skupiny trvale pod útokem Orbánovy vlády. Většina členů Migszolu musela dokonce odejít do zahraničí.
Ústavní většina v parlamentu a značná podpora veřejnosti umožňuje maďarskému premiérovi prosadit v podstatě libovolné zákony a ústavní změny. Viktor Orbán toho využívá k omezení a kriminalizaci svých politických nepřátel. Hlavním terčem jeho útoků je liberální miliardář George Soros, který v úterý 15. května ohlásil, že zavírá kancelář své nadace Open Society (OSF) v Budapešti a přesunuje ji do Berlína. OSF hodlá pokračovat v podpoře maďarské občanské společnosti, nicméně se potýká se stále větším politickým a právním tlakem.
Další instituce sponzorovaná Georgem Sorosem, prestižní Středoevropská univerzita (CEU), zatím v Budapešti hodlá setrvat. Orbánova vláda ale v minulém roce prohlásila působení univerzity za nezákonné. Podle rektora CEU Michaela Ignatieffa nemůže za stávající právní nejistoty univerzita zahájit další akademický rok. Pokud nedojde k dohodě s vládou, je CEU připravena přesunout se do Vídně.