Foto Wikimedia Commons, Martin Falbisoner, CC BY-SA 4.0
Až do nočních hodin se protáhlo v Berlíně klíčové páteční zasedání tzv. uhelné komise, kterou sestavila německá vláda, aby vyjednala společenský konsensus ohledně budoucnosti – respektive konce – uhelné energetiky. Jednání se účastnili zástupci průmyslu, odbory, environmentální organizace a politici několika spolkových zemí, které jsou dosud na těžbě uhlí ekonomicky závislé.
Do zdlouhavého a náročného jednání vstupovala celá řada zájmů. Zástupci průmyslu se snažili hájit především své zisky, odbory práci zaměstnanců a sociálně udržitelný konec těžby uhlí a politici z jednotlivých spolkových zemí vyjednávali o výši investic, které mají ulehčit strukturální proměnu ekonomiky daných oblastí. Téma je o to citlivější, že velká část uhelných revírů se nachází v zemích bývalého východního Německa, kde jsou obecně horší životní podmínky zdrojem sociálního napětí a taky úspěchů pravicových populistů. Za této situace se environmentální organizace snažily prosadit takové řešení, které by umožnilo dodržet cíle, k nimž se Německo zavázalo Pařížskou dohodou.
Výsledkem je konečný termín pro uhelnou energetiku v Německu v roce 2038. V případě shody všech zúčastněných je možné termín posunout na rok 2035. Od té doby by Německo mělo využívat výhradně obnovitelné energetické zdroje. Nejšpinavější uhelné elektrárny by se přitom měly zavřít už v roce 2022. Na transformaci ekonomiky vybraných spolkových zemí půjde 40 miliard eur a kompenzace dostanou i zástupci průmyslu. Podle schváleného dokumentu je také „žádoucí“ zachovat Hambašský les, který se stal v minulém roce symbolickým bojištěm klimatického hnutí.
Klimatické hnutí v Německu nadále roste, jak ukázala více než desetitisícová demonstrace dětí a mladých, která v Berlíně probíhala v pátek souběžně s jednáním. Akce s názvem Fridays for Future je inspirovaná švédskou aktivistkou Gretou Thunberg a žáci a studenti při ní místo sezení ve škole protestují za řešení klimatické krize a záchranu své budoucnosti.
Jen dílčí úspěch
I když je zjevné, že se díky obrovským protestům v minulém roce podařilo dosáhnout dílčích úspěchů (především počet odstavených elektráren v roce 2022), nadšení na straně aktivistů rozhodně nepanuje. „To, co předkládá uhelná komise, není žádný konsensus, cíl udržení oteplení na 1,5 stupni Celsia je tím znemožněn. Koncerny dostávají peníze za nic a co se stane s Hambachem, je nejasné. Jasně se stavíme proti dalším dvaceti letům uhelné energie. Včerejší protesty byly jen začátkem, příští pátek budeme pokračovat,“ okomentoval to Nike Malhaus z klimatického hnutí Ende Gelände.
Z výsledku nejsou jednoznačně nadšení ani němečtí Greenpeace, kteří v komisi seděli. Považují sice za částečný úspěch, že je k dispozici konečně nějaký plán úplného ukončení těžby uhlí, a vyzdvihují také zmínku o zachování Hambachu, sami ale uznávají, že konec uhlí je třeba uskutečnit dřív, a to už kvůli závazkům přijatým na klimatické konferenci v Paříži.
Už v sobotu ráno zablokovali lidé z organizace Shut Coal Down Now uhelné překladiště v hamburském přístavu, přerušili jeho provoz a poslali symbolický vzkaz, že budou v úsilí o konec těžby a spalování uhlí pokračovat bez ohledu na rozhodnutí komise. Zpochybňují přitom i samotnou legitimitu komise: „Už teď jsou změnami klimatu zasaženy miliony lidí, především z globálního Jihu, kteří v komisi zastoupení nebyli,“ vysvětluje jedna z aktivistek.
Wir besetzen heute nicht nur aus Spaß und aus Freude an dem guten Wetter den Hamburger Kohlehafen. Im folgenden Video zeigen wir Gesicht und machen unsere Kritik an der #kohlekommission deutlich. #EndCoal #kokolores #keinkonsens #climatejustice pic.twitter.com/H7s3aeEpfA
— ShutDownCoalNOW (@CoalShut) January 27, 2019