Anna Šabatová byla dnes ve druhém kole zvolena veřejnou ochránkyní práv, poslankyně a poslanci jí dali přednost před dosavadním zástupcem ombudsmana a dlouholetým předsedou Sdružení nájemníků České republiky Stanislavem Křečkem.
„Křeček se prezentoval jako zástupce ‚všech slušných lidí‘, kteří chodí do práce, v potu tváře těžce vydělávají peníze, ctí konzervativní hodnoty a nadávají na své spoluobčany – ovšemže ne kvůli barvě pleti, ale kvůli tomu, že se spolu s nimi nezapojili do výrobního procesu.“
Úřad veřejného ochránce práv vznikl před čtrnácti lety. Jako první se do jeho čela postavil bývalý ministr spravedlnosti v Zemanově vládě Otakar Motejl a funkci vykonával deset let až do své smrti v roce 2010. Posláním ombudsmana je chránit občany před jednáním úřadů, ale i dalších institucí, pakliže odporuje platným zákonům, případně neodpovídá principům demokratického státu. Ombudsman má být prostředníkem mezi státní správou a občany a svým konáním přispívat k ochraně základních lidských práv a svobod.
Nejsem rasista, ale…
Místo ombudsmana se uvolnilo po prosincové rezignaci Pavla Varvařovského, jenž z úřadu znechuceně odešel, neboť jeho radám a podnětům politici nenaslouchali. Prezident Miloš Zeman navrhnul jako jeho nástupce Stanislava Křečka, druhou nominaci nevyužil. Senát, který má stejně jako prezident možnost vybrat dva kandidáty, navrhl znovu Křečka a spolu s ním Annu Šabatovou, jež v úřadu působila šest let jako zástupkyně Otakara Motejla. Šabatová se v posledních letech o funkci veřejné ochránkyně práv ucházela již několikrát, pokaždé ale neúspěšně. Naposledy v srpnu roku 2010 prohrála nominační boj v Senátu s Pavlem Varvařovským a předsedou pražské židovské obce Františkem Bányaiem.
Při čtvrteční schůzi Poslanecké sněmovny přednesli oba kandidáti své projevy. Šabatová kladla důraz na prohloubení a kultivaci spolupráce mezi ombudsmanem a veřejnou správou. Křeček naopak varoval před ústupem od univerzálního pojetí lidských práv: „Pomalu přecházíme k realizaci práv jenom menšin, jenom někoho. Práva, která jsou pro všechny, nikoho nezajímají a soustřeďujeme se jen na práva menšin.“ Svým vystoupením pokračoval v duchu starších výroků, jejichž hlavním sdělením vždy bylo, že „romská otázka“ v Česku neexistuje, neboť čelíme pouze problému sociálnímu. V závěru projevu si neodpustil několik vět, které by se zřejmě lépe hodily na mítink DSSS: „Jestliže člověk, který není spokojen s tím, že se nemůže vyspat, protože soused vedle dělá bordel, a je z tohoto důvodu označen za extremistu a rasistu, jestliže si někdo myslí, že dítě kromě tatínka má mít také maminku a je z toho důvodu označen ne za nositele jednoho z názorů, ale za hlupáka, který nepochopil, kam svět kráčí – no, takovíto lidé se necítí dobře ve společnosti.“
Křeček se tedy prezentoval jako zástupce „všech slušných lidí“, kteří chodí do práce, v potu tváře těžce vydělávají peníze, ctí konzervativní hodnoty a nadávají na své spoluobčany – ovšemže ne kvůli barvě pleti, ale kvůli tomu, že se spolu s nimi nezapojili do výrobního procesu.
Sociálním demokratům navzdory
Ombudsman však zvolen nebyl – přestože Šabatovou doporučovalo vedení ČSSD a podporovalo ji ANO společně s TOP 09. Někteří Babišovi podřízení zřejmě nectili stranickou disciplínu a stejně tak se i mnoho sociálních demokratů zřejmě rozhodlo hlasovat v rozporu s doporučením strany. V prvním kole získala Šabatová 61 hlasů, Křeček 44 hlasů a celkem 50 jich bylo neplatných. V pátek 14. února se už podařilo nástupce Pavla Varvařovského vybrat. Šabatová porazila Křečka a stala se historicky třetí veřejnou ochránkyní práv v Česku – mnohým sociálním demokratům navzdory. Karle, Andreji, děkujeme…
Autor je publicista.