Krajně znepokojivé volby v Rakousku

Rakousko se vyrovnává s výrazným úspěchem krajně pravicového politika, tentokrát v prvním kole prezidentské volby.

Ve včerejším prvním kole rakouských prezidentských voleb s překvapivým přehledem zvítězil Norbert Hofer, kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ), který získal přes 36 procent hlasů. O tom, že se jedná o významný obrat v rakouské politice, jenž je výsledkem nespokojenosti se současnou koaliční vládou, svědčí i fakt, že představitelé vládnoucí sociálnědemokratické strany (SPÖ) a lidové strany (ÖVP) získali každý pouze kolem 11 procent. Umístili se tak až za nezávislou kandidátkou Imgard Griss a bývalým předsedou rakouských zelených Alexandrem van den Bellenem, který se 22. května utká s Hoferem ve druhém kole voleb. Je tedy možné, že se Rakousko přidá k sousedním zemím visegradkské čtyřky, jejichž politická reprezentace též těží z protiuprchlických a nacionalistických nálad, a zaujme podobný, ne-li ostřejší postoj.

Konec druhé republiky?

Překvapením byly i Hoferovy vysoké výsledky ve většině rakouských volebních obvodů. Sociální demokraté často neobhájili ani své tradiční regiony, včetně Vídně, kde uspěl Van den Bellen. Ten získal celkově 19,7 procenta a za Hoferem tak výrazně zaostává, i když předvolební průzkumy mu dávaly mnohem větší šance. Ačkoliv má prezidentská funkce v Rakousku především formální charakter, případné zastoupení Svobodných na tomto postu představuje výraznou změnu v rakouské politice, které od konce druhé světové války dominovaly dvě největší strany – sociální demokraté a lidovci, kteří v současnosti vládnou ve velké koalici. Rakouská média hovoří o „debaklu“ pro vládní strany a o konci poválečné „druhé republiky“. Pro současnou sociálnědemokratickou koalici výsledek rozhodně nevěští nic dobrého – Rakousko čekají parlamentní volby v roce 2018 a předběžné průzkumy veřejného mínění naznačují, že nacionalistická a protievropská rétorika zjevně boduje – Svobodní si vedou o mnoho lépe než vládní strany. Nad budoucností kancléře Wernera Faymanna v čele sociálních demokratů tak visí otazník.

Spíše než o polarizaci rakouské politické scény svědčí výsledky prvního kola prezidentské volby o celkovém posunu doprava.

Na druhou stranu přítomnost krajní pravice není na rakouské politické scéně nic nového. Především pod vedením Jörga Heidera se strana, jež byla na začátku nového tisíciletí součástí vládních koalic, profilovala jakožto silně nacionalistická a protipřistěhovalecká – čímž si získala solidní preference. Hoferův úspěch tak nelze interpretovat pouze jako populistickou reakci na uprchlickou krizi, i když migrační politika byla jedním ze zásadních předvolebních témat i vzhledem k nespokojenosti s vládní politikou v této oblasti. Ačkoliv kancléř Faymann původně otevřel hranice uprchlíkům utíkajícím do Rakouska z válkou postižených oblastí, jeho vláda se postupně odklonila od německé migrační politiky a přijala v minulém roce opatření, která limitovala počet přijatých migrantů a podporovala uzavření tzv. balkánské cesty do Evropy.

Nicméně průzkum pro televizní stanici ATV ukázal, že mezi hlavními důvody, proč voliči dali svůj hlas právě Hoferovi, figurovala migrační politika až na pátém místě. Hoferovi nahrávaly spíše „nepolitické“ faktory, zejména to, že je nejmladším kandidátem, což svědčí o ustupujícím zájmu o tradiční politická témata. Dotázaní odpovídali, že Hofera volili především proto, že je „mladý a dynamický“, na druhém místě pak uváděli jeho údajnou „sympatičnost“. Průzkumy dále ukázaly, že kandidát Svobodných oslovil spíše voliče s nižším vzděláním a zaměstnance. Hofer tak dokázal využít své pověsti jako „přívětivá tvář Svobodných“, ačkoliv reprezentuje nejen krajně pravicovou stranu, ale navíc i pravé křídlo v rámci této strany.

Posun doprava

Hoferovy radikální postoje jsou známé: na veřejnosti rád vystupuje se zbraní a tvrdí, že vlastnit zbraň je právo každého občana – vzhledem k přílivu uprchlíků do Rakouska. Zároveň neskrývá své sympatie pro hnutí Pegida. Výsledky voleb tak poukazují na vyčerpanost politiky středu v Rakousku, zosobněné velkou koalicí. Prezidentské klání nenabízelo střet protichůdných názorů, ale spíše škálu středových postojů vůči extremistickému Hoferovi, proti kterému nedokázali sociální demokraté ani žádný z jiných kandidátů nabídnout levicovou alternativu. Spíše než o polarizaci rakouské politické scény tak svědčí výsledky prvního kola prezidentské volby o celkovém posunu doprava. Van den Bellen sice představuje léta politických zkušeností, ale jak ukazují výsledky, voliči spíše slyšeli na Hoferovu „mladou“ image a představu, že jeho politika bude reprezentovat změnu. Vládní koalice i ostatní strany teď zřejmě vsadí na širokou mobilizační strategii proti Svobodným. I tak se ale zdá, že má krajní pravice ve druhém kole slušnou šanci.

Autorka je redaktorkou webu PoliticalCritique.org.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies