Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Květnová Francie: stávky a represe

Francií od poloviny února zmítají nejen demonstrace a okupace veřejných prostranství, ale také stávky v dopravě a blokády skladů pohonných hmot.

V úterý 31. května oslavilo francouzské sociální hnutí Nuit Debout (Noc na nohou) dvouměsíční výročí. Ten samý den, podle speciálně vedeného kalendáře 92. března, se na pařížském Náměstí Republiky konal velký koncert organizovaný takzvaným Orchestrem na nohou (Orchestre Debout), v jehož repertoáru nechyběla například Dvořákova Novosvětská či italská partizánská píseň Bella Ciao.

Hnutí se od konce března zvládlo rozšířit do více než tří stovek měst nejen ve Francii, ale také v Brazílii, Belgii či Německu. Vedle toho funguje rádio, televize i online streaming veškerých akcí, která se na náměstích a dalších veřejných místech odehrávají. Program zůstává obdobný: konají se semináře, přednášky, projekce, ale také se vaří jídlo a organizují pochody a demonstrace.

Francouzská policie svým chováním ohrozila život jednoho z demonstrujících, dokonce tak možná učinila schválně. Pro francouzskou vládu by tato událost měla být velmi výrazným varováním.

Kolektiv Nuit Debout na svém facebookovém profilu v souvislosti s výročím uvedl: „31. března se něco zrodilo, všechny nás propojil elán, který sdílíme. Společně jsme se vzepjali a našli jsme zalíbení v možnosti vytvářet věci společně, a tak jsme zorganizovali stovky událostí nejen ve Francii, ale v celém světě. To, co se v tu noc narodilo, tak nikdy nezemře.“

Novela zákoníku práce

Činnost hnutí zásadně formují neustávající protesty proti novele zákoníku práce, který je nejen na úrovni veřejnosti, ale i v rámci politické sféry zuřivě diskutován. Poté co byl kritizovaný návrh vládou za použití specifického dekretu, respektive paragrafu 49.3 dne 12. května protlačen Národním shromážděním, bude dnes diskutován v Senátu. Tam má většinu pravice, která se však v souvislosti se zákoníkem práce pokusila o svržení Hollandovy vlády, tudíž je možné, že návrh neschválí.

Paradoxní je, že z úplně odlišných důvodů, které nelze v žádné případě srovnat s požadavky a připomínkami odborových a dalších organizací. Pravice chce naopak více apelovat na ty pasáže, které jsou výhodnější pro zaměstnavatele. Pokud tedy současný návrh Senátem neprojde, je otázka, jestli to nebude pro zaměstnance a odbory spíše negativní a do určité míry i nebezpečné.

Blokády skladů pohonných hmot a role odborů

Základní stavební jednotkou protestů, které se začaly kolem zákoníku práce formovat, byly odborové organizace. Z počátku zejména ty středoškolské a vysokoškolské, později také celostátní a všeobecné. Jejich zástupci a zástupkyně také úzce spolupracují s hnutím Nuit Debout, mnohdy se jedná o tytéž osoby či skupiny lidí.

Posilovat ale začaly až po posledním projednávání návrhu Národním shromážděním, kdy došlo k použití zmiňovaného paragrafu 49.3. Jednání bezprostředně následovala vyjádření dvou nejvyšších představitelů nejvýznamnějších odborových organizací CGT (Konfederace odborových svazů) a FO (Odborová síla), která vybízela k přímé akci, stávkám a dalším demonstracím.

19. května proběhly stávky v dopravě (zejména v městských hromadných, ale také na železnicích a menšinově v letecké dopravě) a o den později předseda CGT Philippe Martinez vyzval k blokádám ropných stanic a skladů pohonných hmot. K těm se den po dni přidávaly další organizace a v průběhu zhruba týdne se jim podařilo vytvořit skutečně velkou síť, ukázat tak svou sílu, způsobit vážné problémy – země začínala být paralyzována v důsledku nedostupnosti pohonných hmot. V současné době probíhají stávky a blokády zhruba na třech místech, ale odbory nadále mobilizují a jsou připraveny kdykoli znovu zakročit.

Policie se nebojí

Stávky a blokády byly podpořeny také masovými demonstracemi, ať už v Paříži, nebo v jiných městech. Jedna z největších se konala zhruba před týdnem, ve čtvrtek 26. května. Provázely ji opět silné policejní excesy a násilí, které se stávají průvodními jevy zákroků francouzské policie. Je potřeba si také neustále připomínat, že v zemi nadále přetrvává výjimečný stav z důvodu prevence terorismu v souvislosti s evropským fotbalovým šampionátem. V důsledku výjimečného stavu jsou tak legitimizovány policejní provokace a časté používání různých druhů zbraní.

Minulý čtvrtek však možná došlo ke zlomu. Na jednom ze spontánnějších shromážděních v blízkosti pařížské Porte de Vincennes byl velmi těžce zraněn jeden s demonstrujících. Některá videa, která bylo možné zhlédnout na Twitteru ukazují, jak policisté vhazují do davu výbušniny. Osmadvacetiletý novinář je momentálně hospitalizován s těžkými zraněními na hlavě a je udržován v umělém spánku. Jelikož je jasné, že byl zraněn úřední osobou, zahájil včera ombudsman Jacques Toubon vyšetřování, které by mělo vést k odhalení problému a důkladnému potrestání viníka.

Jestli prošetřování opravdu povede ke konkrétním závěrům je nyní nejisté. Jasné je však jedno: francouzská policie svým chováním ohrozila život jednoho z demonstrujících, dokonce tak možná učinila schválně. Pro francouzskou vládu by tato událost měla být velmi výrazným varováním. Pokud se totiž nacházíme ve fázi, kdy začíná být pro státní složky legitimní své oponenty vážně zranit, nebo dokonce zabít, má demokracie – a nejen v zemi Francouzské revoluce – velký problém.

Autorka je studentka politologie.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image