Bernie Sanders navrhl v americkém Senátu uzákonění dvaatřicetihodinového pracovního týdne

Součástí návrhu amerického senátora je i nutnost zachování stávajících platů.

Americký kongres se bude zabývat podnětem předsedy senátní Komise pro zdravotnictví, vzdělání, práci a důchody Bernieho Sanderse, který navrhuje zkrátit pracovní týden ze čtyřiceti na dvaatřicet hodin. Nápad amerického politika a předního představitele vládní demokratické strany vychází ze zjištění odborníků, že kratší týden by měl pozitivní výsledky na efektivitu práce zaměstnanců a firmám by ušetřil náklady na provoz. Zkrácení pracovní doby by ale nesmělo ovlivnit výši platů, ty by zůstaly stejné. Návrh zatím prošel slyšením v Sandersově komisi, jeho celkové šance na schválení jsou nicméně poměrně malé.

Standardní čtyřicetihodinový pracovní týden byl v USA zaveden v roce 1940 během prezidentství F. D. Roosevelta. Zákon byl tehdy velkým vítězstvím odborů a díky němu byla zakázána dětská práce nebo zavedena pravidla bezpečnosti práce. Už v roce 1956 sliboval tehdejší viceprezident Richard Nixon, že Američané se dočkají čtyřdenního pracovního týdne „v budoucnosti, která není tak vzdálená“. Do ní jsme nedorazili ani o bezmála sedmdesát let později.

Příznivci dvaatřicetihodinového pracovního týdne poukazují na fakt, že technologický vývoj zaznamenal za poslední dekády obrovský pokrok a s nástupem umělé inteligence dále akceleruje. Není tedy žádný důvod trávit v práci stejný čas jako naši předkové v minulém století. Se zkrácením pracovního týdne se už dnes experimentuje ve vybraných sektorech ve Španělsku, na Islandu nebo v Jižní Africe. Na Novém Zélandu ho například v březnu 2018 zkoušela auklandská společnost Perpetual Guardian a jejich pokus potvrdil nejen zvýšenou produktivitu, ale i snížení nákladů na elektřinu nebo třeba ulehčení dopravy ve městě. V Belgii už tři roky existuje zákon, který umožňuje zaměstnancům požadovat úvazek čtyřdenního pracovního týdne.

Sandersův návrh počítá s postupným zaváděním kratšího pracovního týdne v horizontu následujících čtyř let. Senátor musí nicméně počítat s očekávaným nesouhlasem republikánů a zároveň není úplně jasné, jestli by návrh vůbec podpořili všichni demokraté v obou komorách. A jestli by ho na úplný konec podepsal prezident Biden. Za Sandersův návrh se zatím postavili jen dva další zákonodárci – kalifornský demokratický senátor Laphonza Butler a Mark Takano ze Sněmovny reprezentantů zvolený za stejnou stranu. Takano sám přišel s podobným návrhem do Sněmovny vloni a získal pro něj jen sedm hlasů. Republikánští kongresmani se tehdy v rozpravě ozvali, že pracovní trh není na podobné změny připravený a nutit firmy přijímat zkrácenou pracovní dobu by mimo jiné znamenalo nutnost přesunout část pracovní zátěže do zahraničí.

Čtěte dále