Jak Dominik Duka zaštítil ve jménu dialogu okupaci


Česko dál pokračuje v nekritické oslavě politiky Státu Izrael. Nově se k ní připojil i kardinál Duka.

Pražský arcibiskup Dominik Duka se rozhodl společně s izraelským ambasadorem pronést 23. května přímluvu ke Dni Jeruzaléma. A to hned v Katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava na Pražském hradě, s hudbou a s množstvím „svátečních hostí“. Den Jeruzaléma je ideologickou propagandou Izraele, který tímto oslavuje zábor východní části města v šestidenní válce z roku 1967 a jeho anexi do „věčného nedělitelného hlavního města Izraele“ v roce 1980. Akt, který byl porušením mezinárodního práva, a jejž proto žádný stát světa, Českou republiku nevyjímaje, neuznal. Izrael se ve Východním Jeruzalémě dopouští stejných okupačních praktik jako na Západním břehu Jordánu, přičemž Mezinárodní soudní dvůr varuje, že jeho apartheidní politika vytlačování původních palestinských obyvatel, boření jejich domů a osadnická výstavba se může rovnat válečným zločinům.

Pražský arcibiskup přebírá falešný sionistický nárok na Jeruzalém a tím legitimizuje izraelskou okupaci palestinských území. Na přepisování statusu Jeruzaléma se ale podílí například i pražský magistrát.

Den Jeruzaléma si v samotném městě každoročně připomínají davy rozkurážených mladých Izraelců, kteří vyrážejí do okupovaného Starého města, skandujíce rasistická hesla typu „smrt Arabům“ či „smrt levici“, a za přihlížení policie útočí na Palestince třeba i tím, že zastavují projíždějící auta a napadají palestinské řidiče. Dominik Duka převzal nad pražskou oslavou Dnů Jeruzaléma záštitu, a i když si zřejmě spletl Den Jeruzaléma s podobně propagandistickou akcí Dny Jeruzaléma, ve jménu „dialogu tří monoteistických náboženství“ se rozhodl ignorovat přání palestinské ambasády v Praze a podpořit něco, co má za úkol zakrýt pod svátečním závojem každodenní utrpení Palestinců. Absurditu celé situace vyjádřil nechtěně jeden z organizátorů pražské oslavy, křesťanský sionista Mojmír Kallus, když na adresu celé sešlosti poznamenal: „taková akce se tu zatím nikdy nekonala“.

Setkání lidí dobré vůle

Šli jsme se proto na toto „setkání lidí dobré vůle“ podívat. Do katedrály nás nepustili, mezináboženský dialog byl jen na vstupenky. A tak naše trojice stála jak němá výčitka před chrámem, v rukou plakáty odkazující na 203 palestinských domů zbořených jen během loňska a na více než sto tisíc lidí, kterým zeď znemožnila přístup do centra města. Segregační zeď si přitom nevybírá, zda jde o muslima či křesťana. A tak jsou oslavy křesťanských svátků Izraelem znepřístupněny často i palestinským křesťanům z okupovaných území.

S tímto poselstvím se nám podařilo oslovit samotného kardinála Duku. Nejprve si zřejmě myslel, že jej zdraví zatoulaná ovečka, úsměv však poněkud ochabl při první otázce po vhodnosti jeho počínání. Kristův služebník na zemi se ale nenechal vyvést z míry a dotěru zvládl ledabylým přiznáním, že „na otázky takhle spadlé z nebe těžko hned najíti odpověď“.

Postávání před božím stánkem netrvalo dlouho a vyřítil se na nás první účastník mezináboženského dialogu. Na naše řeči zvědavý nebyl, plynnou češtinou se nám představil jako izraelský Arab z Nazaretu a po krátkém monologu, ve kterém jsme byli poučeni, že „okupace není a mezinárodní právo také ne“, nás tento člověk dobré vůle zhodnotil teplým lidským slovem: „máte v hlavě prázdno“ a „máte v hlavě nasráno“ (nevím už, v jakém pořadí). Načež zmizel zpět do katedrály mírově kontemplovat. Vítr nám bral spěšně vytištěné plakáty z rukou, když se decentně oblečený pán konečně dovolil přistoupit s dotazem, kdo nás platí a co děláme pro Sýrii.

„Kdybych nežil v Kristu, rozbiju vám huby!“

Akce skončila, obě křídla hlavních katedrálních dveří se slavnostně otevřela a hudbou naladěny lodě dómu vypustily své sváteční hosty, kteří si zrovna vyslechli požehnaná slova míru v doprovodu prestižního hudebního tělesa a za zvuků chrámových zvonů. Účastníku setkání lidí dobré vůle, poslanci za TOP 09 Danielu Kortemu, stačilo vypořádat se s námi krátkým přirovnáním k hovadům. Je to v jeho straně asi šik – když člověk nemá co říct, udělá alespoň dojem burana. Poslanec Korte nemá voličům co říct zřejmě dlouhodobě. Na naši nedávnou občanskou výzvu kritizující Izrael věcně reagovat nezvládl. Tak nás alespoň tento zvolený zákonodárce oblažil obviněním z antisemitismu a přirovnal k nacistům.

To už tady ale bylo další uskupení kulturně odpočatých příznivců mezináboženského dialogu. Z uctivé vzdálenosti jsme byli žehnáni křížem, přičemž jeden dobrý muž se chystal k vysvětlující přednášce. Škoda jen, že ji poměrně záhy zkrátil do brunátného zvolání: „Hajzlové, kdybych nežil v Kristu, rozbiju vám huby!“  To Dominik Duka byl na nás napodruhé lépe připraven. Nejprve poděkoval za naši aktivitu, aby nám záhy sdělil, že věc je to poměrně složitá a dvojsečná. To kdybychom byli věděli, tak tam asi vůbec nelezeme.

Pražský arcibiskup však není sám, kdo přebírá falešný sionistický nárok na Jeruzalém a tím legitimizuje izraelskou okupaci palestinských území. Na přepisování statusu Jeruzaléma se podílí i pražský magistrát tím, že spolufinancuje propagandistický festival Dny Jeruzaléma, letos pořádaný jako Dny Prahy v Jeruzalémě. Svou nekritickou podporou izraelské politiky mezinárodnímu společenství navzdory se Česká republika dostává soustavně do izolace. A akce na Hradě pod záštitou arcibiskupa Duky to jen znovu potvrdila.

Autor je člen Mezinárodního hnutí solidarity.

 

A2LARM