Proč Messi bojkotuje utkání v Izraeli?

Zrušený přátelský zápas mezi Argentinou a Izraelem v Jeruzalémě ukazuje, že politika je nedílnou součástí moderního fotbalu.

Když fotbalisté Argentiny zrušili chystané utkání 9. června v Jeruzalémě proti domácímu Izraeli, většina českých médií měla jasno. Hlavním důvodem, proč se přátelský zápas hrát nebude, byly výhrůžky Lioneli Messimu ze strany palestinských radikálů. Těm se údajně podařilo zpolitizovat jinak veskrze neutrální událost, jakou je střet dvou fotbalových jedenáctek. Jenže celá záležitost byla mnohem komplikovanější a političtější, než by se mohlo ze sportovních periodik zdát.

Nic přátelského

„Morální a sportovní hodnoty zvítězily a Izrael dostal zrušením zápasu červenou kartu,“ prohlásil v reakci na zrušení domluveného zápasu šéf palestinského fotbalového svazu Džibril Radžúb. Právě on stál za vytvářením nátlaku na argentinskou reprezentaci a jejího kapitána Messiho, aby v Jeruzalémě nenastoupili. Vyzýval například arabské fanoušky k pálení Messiho dresů a plakátů. Na internetu se objevily záběry na hořící dres argentinské hvězdy nebo jeho barvení rudou barvou připomínající krev.

Zápas, který měl být součástí oslav sedmdesátého výročí vzniku Izraele, se navíc měl hrát na stadionu Teddy Kollek. Ten stojí na místě palestinské osady.

Kromě několika spektakulárních provokací byla snaha přesvědčit Argentince k připojení se k bojkotu součástí kampaně hnutí BDS neboli Boycott, Divestment, Sanctions (Bojkot, stažení investic, sankce). „Neexistuje nic přátelského na vojenské okupaci a apartheidu,“ vzkázalo před měsícem hnutí BDS v prohlášení narážejícím na oficiální status zápasu jakožto přátelského utkání. „Nehrajte s Izraelem, dokud nebudou dodržována lidská práva Palestinců,“ vyzvali argentinské hráče.

Ke kampani se připojil palestinský fotbalista Mohammed Khalil, který ve videu vyzval přímo Messiho, aby využil své obrovské popularity mezi Palestinci a fotbalovým bojkotem vyjádřil solidaritu s jejich vzdorem proti Izraeli. Khalil sám si už fotbal nezahraje, protože ho 30. března během protestů v Pásmu Gazy střelili izraelští ostřelovači do obou nohou, což vzhledem k rozsahu zranění znamená konec jeho kariéry.

Stadion místo osady

„Neodjet bylo správné rozhodnutí,“ vyjádřil se ke zrušení účasti Argentinců útočník Gonzalo Higuaín. Jenže tím neměl na mysli solidaritu s okupovanými Palestinci. Argentina svoji účast zrušila na žádost hráčů a trenérů, kteří měli strach z bezpečnostních důvodů. Nepřesvědčilo je ani naléhání prezidenta Mauricia Macriho, kterého o přímluvu požádal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Snaha politiků, aby se zápas odehrál, ovšem jen potvrdil oprávněnost palestinské kritiky, že fotbal v tomto případě měl sloužit politickým zájmům Izraele.

Izrael se rozhodl změnit místo konání zápasu z původní Haify na Jeruzalém. Zápas, který měl být součástí oslav sedmdesátého výročí vzniku Izraele, se navíc měl hrát na stadionu Teddy Kollek. Ten stojí na místě palestinské osady, kterou Izrael zboural v roce 1948, navíc poblíž zdi dělící Jeruzalém na palestinskou a izraelskou část. Na stadionu hraje své domácí zápasy i kontroverzní klub Bejtar Jeruzalém, který se těší pověsti nejrasističtějšího týmu na světě. To ostatně poznali na vlastní kůži v minulosti dva muslimští hráči z Čečenska. V případě muslimských a arabských hráčů zde dnes platí striktní zákaz startu.

Pod dresem krev obětí

Palestinci přivítali zrušení sobotního zápasu jako malé vítězství v době, kdy čelí eskalujícímu násilí ze strany Izraele. „Ten zápas by byl stejný, jako bychom oslavovali okupaci Malvín,“ prohlásil palestinský velvyslanec v Argentině Husni Abdel Wahed. Paradoxně právě Argentinci mají sami bohaté zkušenosti s případy, kdy fotbal sloužil jako politický nástroj zastřešující vojenský autoritativní režim. Vojenská junta byla v zemi právě dva roky u moci, když v roce 1978 pořádala mistrovství světa. Režim, který měl na svědomí likvidaci tisíců občanů, dostal možnost vytvořit zdání normálně fungující země. Třešničkou na dortu byla podezřelá šestigólová výhra nad Peru, kterou si diktátorský režim údajně koupil od chudé země za tuny obilí. Díky tomu domácí postoupili do vytouženého finále, které nakonec ovládli.

I když se jejich nástupci v bleděmodrých dresech musí připravit na letošní šampionát v Rusku bez konfrontace s Izraelem, již zmiňovaný Messi židovský stát navštívil v dresu Barcelony před pěti lety během turné po Izraeli a Palestině. Při své návštěvě navštívil i slavnou Zeď nářků a na začátku utkání si vyměnil několik přihrávek s tehdejším izraelským prezidentem Šimonem Perésem. O to negativněji přijali izraelští politici zrušení zápasu. Někteří poslanci se nechali slyšet, že ve skutečnosti se Argentina nechala uplatit Katarem. Mnohem důvěryhodnější je však verze, že Argentina, toužící po hostování mundialu v roce 2030, si nechce dělat nepřátele v arabském fotbalovém světě. Politika má před kopáním do balónu přednost.

Autor je spolupracovník redakce.

 

Čtěte dále