Foto Facebook Raduana Nwelatiho
Do Mladé Boleslavi jsem se poprvé vypravil v říjnu minulého roku, když jsem se doslechl, že mají být souzeni městští strážníci Martin Roučka a Jaroslav Bělský za mučení bezdomovců. Od té doby jsem tento „company town“ navštívil mnohokrát: sbíral jsem na ulicích výpovědi lidí, kteří se setkali s násilím ze strany strážníků. Poslouchal jsem mnohdy velmi kruté lidské příběhy, ze kterých jsem postupně odkrýval nepříjemnou skutečnost: soustavná snaha o likvidaci lidí bez střechy nad hlavou nebyla výsledkem osobního selhání dvou agresivních mužů, ale šlo o politiku prosazovanou vedením města. Případ jsem pak podrobně popsal v reportáži Cílem je vyčistit město od bezdomovců. I deset měsíců po jejím publikování mi kauza leží dál v žaludku jako těžký kámen a ostrý začátek předvolební kampaně mladoboleslavského primátora Raduana Nwelatiho (ODS) mi ji znovu připomněl.
Medaile za mučení
Právě primátor Nwelati dva dny před hlavním líčením vyznamenal Martina Roučku za deset let „věrné služby“ městu, za což si později vysloužil kritiku soudu. Ukázalo se také, že město dokonce obviněným strážníkům zaplatilo náklady na obhajobu. Ředitel Městské policie a přímý podřízený primátora Tomáš Kypta u soudu vypověděl, že se proti nevinným strážníkům spikli bezdomovci, kteří se jim takto chtějí pomstít. Celou konspiraci měla podle něj zorganizovat sociální pracovnice Martina Brzobohatá, která se navíc chtěla obohatit na vysouzeném odškodném. Teorie o sofistikovaném spiknutí se pak drželi obvinění strážníci i jejich obhajoba. Roučka s Bělským byli i po začátku soudního procesu nadále zaměstnáni u Městské policie jako obsluha kamerového systému. Začátkem března letošního roku vynesl soudce Rudolf Havelka rozsudek: vyznamenaný Roučka byl odsouzen k odnětí svobody v délce tří let s podmínečným odkladem na dobu čtyř let a Bělský na tři roky s podmínkou tři a půl roku. Krajský soud v Praze začátkem srpna rozsudek zrušil a případ vrátil okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.
Raduan Nwelati kandiduje s otevřeně xenofobními hesly a příslibem nulové tolerance cizinců namísto toho, aby řešil příčiny špatné situace zahraničních dělníků a snažil se zkvalitnit sociální služby.
Primátor Nwelati před několika dny zahájil kampaň na svém facebookovém účtu příspěvkem, ve kterém nepokrytě dává najevo, co si o mučení bezdomovců myslí: „Strážníků nám chybí 18 z 68, a dva jsou mimo službu, protože jsou stíháni, zcela nesmyslně za to že údajně obtěžovaly bezdomovce, to je co? Obtěžovali bezdomovce!!!“ Tady je na místě připomenout, jak toto „obtěžování“ vypadalo podle obžaloby: „Poškozeného odvezli mimo město do listnatého lesa na jemu neznámé místo, kde musel vystoupit a na příkaz obviněného Martina Roučky si musel sundat boty a jednu botu zahodit do lesa. Druhou botu mu zahodil obviněný Roučka, který poté po něm požadoval, aby si sundal kalhoty, což poškozený odmítl. Načež jej obviněný Roučka udeřil vnitřkem dlaně do tváře, poškozený upadl a na zemi jej obvinění Martin Roučka a Jaroslav Bělský asi deset minut kopali po celém těle.“
Popsaný postup byl podle mnoha dalších lidí žijících v ulicích Mladé Boleslavi zcela běžný. Svědek, za kterým jsem se vypravil do nemocnice, kde se zotavoval z trvalých následků napadení strážníky, mi vyprávěl, jak ho hodili opilého do řeky Jizery. Na sobě měl mokré oblečení, ve kterém se pak musel dobelhat do města, takže mu omrzly nohy. Jednu nohu mu lékaři amputovali a druhou má trvale nemocnou. Opakovaně jej také odvezli několik kilometrů za město, sebrali mu boty a nechali ho jít bosého zpět. Ponižování a brutální fyzické týrání byl způsob, jímž strážníci pacifikovali vzpurné bezdomovce, kteří se opětovně vraceli na zakázaná místa – především ke Kauflandu v Severním městě nebo k autobusovému nádraží, kde svou přítomností měli obtěžovat kolemjdoucí.
Mimořádná podpora primátora odsouzeným strážníkům nás přivádí k myšlence, že o postupu strážníků ví a nemá s ním problém. Strážníci také u soudu vystupovali velmi suverénně a dávali najevo, že byli v první linii obrany občanů Mladé Boleslavi proti nepřizpůsobivým škůdcům, za což jsou nespravedlivě souzeni. Byli snad dokonce přesvědčeni, že plnili společenskou objednávku a že se v podstatě obětovali pro dobro obce – ostatně Martin Roučka za to dostal z rukou primátora vyznamenání.
Zatočit s cizinci
Týraný muž, který se dostal z ulice kvůli svému vážnému zdravotnímu stavu a žije v nemocničních odděleních následné péče, mi při rozhovoru popsal, jak násilí na lidech na ulici začalo: „Nejvíc útočili na cizince a nenáviděli hlavně Poláky. Ti dostávali čočku, je to asi tak pět let. Odvezli je do lesa a tam je zkopali. Nechali je tam, sebrali jim hadry a boty. Bili je třeba kvůli tomu, že pili alkohol na lavičce. Byli to cizinci, co dělali pod agenturama, který je využily. Hodně z nich ve Škodovce skončilo, někteří vlastní vinou a někteří ne, ale neměli ani na cestu domů, tak tady zůstali. Vedení města udělalo čistku. Pak se ale vykašlali na cizince a šli po nás.“ Jeho slova o tvrdém postupu města proti zahraničním dělníkům potvrzuje také primátor Nwelati v předvolebním příspěvku na Facebooku: „Podpořte svým podpisem mou iniciativu s požadavkem na změnu zákonů aby bylo možné velmi velmi tvrdým a nekompromisním způsobem potrestat, každého zahraničního dělníka, který se tady nás doma chová nevhodným způsobem například tím že bude uvězněn, nebo vyhoštěn. Jsem dokonce pro postih i zaměstnavatele který takového cizince recidivistu zaměstná…“ Politik, jehož otec pochází ze Sýrie, volá po zvyšování počtu policistů a zpřísňování postihů pro cizince, kteří přijíždějí pracovat do Škodovky. Velká část z nich jsou agenturní zaměstnanci, kteří pracují za velmi nejistých podmínek a mohou skončit ze dne na den na ulici bez prostředků.
Raduan Nwelati už zavedl nulovou toleranci pro bezdomovce a výsledkem jsou doživotní traumata lidí napadených strážníky. Do podzimních komunálních i senátních voleb kandiduje s otevřeně xenofobními hesly a příslibem nulové tolerance cizinců namísto toho, aby řešil příčiny špatné situace zahraničních dělníků a snažil se zkvalitnit sociální služby. Odpovědnost by měla nést také firma Škoda, která zaměstnává asi polovinu obyvatel z víc než čtyřicetitisícového města a do Boleslavi ve velkém dováží prostřednictvím agentur levnou pracovní sílu. O jejich životní podmínky se však nestará a stejně tak ji nezajímají dopady, které má na město příliv velkého počtu cizinců. Vzhledem k tomu, že se jedná o automobilku světového významu a jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi, řešení situace by nemělo zůstat v rukou xenofobního politika, který město proměňuje v káznici s přísnou ostrahou. Pokud chce ODS zůstat liberálně konzervativní pravicovou stranou, a ne se definitivně proměnit v neofašistickou partaj s Václavem Klausem mladším v čele, měla by zvážit vyloučení mladoboleslavského primátora.
Autor je redaktor Alarmu.