Válka o to, jak (ne)vzdělaná česká společnost bude, pokračuje. Předem se omlouvám útlocitným přátelům z akademického prostředí, citlivým na sémantický rámec společenské diskuse. Militarizace problému není samoúčelná, pouze zrcadlí skutečnost. Stejně jako v případě snah ovládnout kyberprostor dezinformacemi i v oblasti vzdělávání existuje skupina lidí, kteří usilovně bojují za to, abychom byli jako společnost méně gramotní, méně sociálně mobilní, a naopak ohebnější, poslušnější a manipulovatelnější.
Jde o destrukční přístup, který se dá přirovnat k uvažování idiota, jenž své zdroje vyplýtvá k tomu, aby se měl dobře pár dní, aniž ho zajímá, co s ním bude za měsíc.
Tyto snahy v současnosti reprezentuje Asociace krajů ČR. Asociace už v průběhu roku 2018 přišla za ministrem školství Robertem Plagou s návrhem tzv. cut-off skóre, tedy minima, jež musí uchazeč o studium v maturitních oborech splnit, aby byl přijat. Asociace si od tohoto opatření zcela otevřeně slibuje, že se „vhodným“ nastavením parametrů sníží počet žáků v maturitních oborech středních škol a naopak posílí počet žáků učilišť v oborech nematuritních. Cílem je, aby o deset procent více mladých lidí ukončilo své vzdělávání po třech letech na učilištích a bylo k dispozici na pracovním trhu. Podle hlavního proponenta tohoto řešení, moravskoslezského hejtmana Vondráka, je nutno vyslyšet potřeby regionálních podniků.
Testováním k nižšímu vzdělání
Cut-off skóre v jeho transparentní a tvrdé podobě se prosadit nepodařilo, neboť se proti němu postavil ministr školství Robert Plaga a na jeho stranu se přidala velká část expertní veřejnosti i politická opozice. Poslušni silným zájmům proto hejtmani Vondrák a Vildumetzová hledali způsob, jak dojít k cíli i přes prohru v první bitvě. Prvním krokem bylo sepsání vágního memoranda o „zvyšování kvality středního školství“ s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Svazem průmyslu a odbory. V memorandu je zakomponován požadavek na testování v pátých a devátých třídách, které – jak doufají naši válečníci – bude možné využít k původnímu cíli, tedy k přesměrování části populace k nižšímu vzdělání.
Legislativně aktivní hejtmani navíc opětovně předložili návrh k posílení jejich pravomocí v rozhodování o počtech přijatých žáků do jednotlivých studijních programů. Projde-li tento návrh, nebudou potřebovat cut-off skóre. Mohou veřejným středním školám, jejichž zřizovateli jsou kraje, prostě omezit či navýšit kapacitu. Například v Karlovarském kraji už k tomu mají uzpůsoben dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání, což je v tomto případě dost nakyslý oxymóron. Záměr totiž předpokládá výrazná omezení v přístupu k maturitnímu i všeobecnému vzdělání (podle ohnuté Gaussovy křivky IQ v populaci!). Hejtmanka Vildumetzová, jež se sklání před moudrostí Miloše Zemana, je připravena…
Před pár dny bojovníci oznámili médiím, že se jim podařilo dosáhnout dohody s MŠMT na tom, že by tato jejich pravomoc měla být posílena. Je to eufemisticky řečeno zkreslení, které je ovšem v komunikaci bojovníků obsaženo programově. Už dnes mají kraje možnost efektivně ovlivňovat kapacitu středoškolských oborů, nicméně chtějí rozhodování zcela ovládnout. Vláda má nadále k návrhu negativní stanovisko. Podle dostupných informací není návrh v takovém legislativně technickém stavu, aby obstál v konfrontaci s praxí. O návrhu nakonec rozhodne sněmovna, postoj MŠMT může mít vliv, nikoli však konečné slovo.
Vzdělaná společnost versus trh práce
Celá tahle sága nicméně ukazuje, s jakým zaujetím se někteří hejtmani snaží dosáhnout svého. Pojďme jen krátce zrekapitulovat, co může znamenat případný sněmovní ústupek krajům pro budoucnost českého vzdělávání a české společnosti:
Rozhodovat o vzdělávání bude nekompetentní skupina krajských politiků a úředníků. Ústava ani další normy jim nedávají žádné právo tak činit, ve skutečnosti mají zajišťovat materiální podporu školám. Hlavní slovo v rozhodování tak dostane kozel-zahradník.
Klíčem k rozhodování má být primárně aktuální „potřeba trhu práce“, což je neústavní argument, který nemá oporu v legislativě a platné strategii vzdělávací politiky. Jde o destrukční přístup, který se dá přirovnat k uvažování idiota, jenž své zdroje vyplýtvá k tomu, aby se měl dobře pár dní, aniž ho zajímá, co s ním bude za měsíc. Pochopitelně se to nejvíce dotkne dětí z rodin, které mají nízký sociálně-ekonomický status, jelikož v českém, vysoce selektivním systému dosahují vyššího vzdělání už tak v mizivém procentu. Minimálně Vondrák to ví a je mu to jedno.
Cílem je zvýšit o deset procent počet učňů (informace přímo od Asociace krajů), ve skutečnosti to může být více. Jde o to, mít více levné pracovní síly na pár let, dokud ji montovny potřebují. Perspektiva montoven je na základě analýz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a PricewaterhouseCoopers (PwC) velmi krátká. Lidé s nízkou kvalifikací jsou vysoce ohroženi prudce postupující automatizací, a to až na úroveň profesí, které vyžadující manuální zručnost.
Vedlejším efektem bude zvýšení faktické negramotnosti v populaci mladých a jejich jednodušší manipulovatelnost. Absolventi učilišť v ČR v průměru disponují velmi nedostatečnou čtenářskou, matematickou i informační gramotností. O nějaké gramotnosti občanské nemůže být vůbec řeč, a pokud ji mají, pak ne z učilišť.
Vedlejším efektem bude posílení procesu lokální populační stratifikace podle sociálně-ekonomického statusu. V krajích, jako jsou Karlovarský či Moravskoslezský, ještě více ubude vzdělaných lidí. Už dnes v těchto krajích panuje akutní nevyváženost a toto je nejlepší způsob, jak nad jejich budoucností udělat křížek.
Takže jen houšť, nechť tupost a ignorance konečně zvítězí nad pravdou a láskou…
Autor je vedoucí analýzy a komunikace think-tanku EDUin.