„Finanční gramotnost“ je blbost. Chudým lidem chybějí peníze, ne kompetence

Ty opravdu důležité otázky v testech finanční gramotnosti vždycky chybějí. „Je lepší vlastnit a pronajímat dva pětipatrové domy v jednom z evropských velkoměst, nebo si vydělávat na heroin hraním na automatech a drobnými krádežemi?“ To letos opět nezaznělo. Na to podstatné, na to, co skutečně rozděluje chudé od bohatých, se zase nikdo nezeptal. V testu nenajdeme dotaz, jestli „je lepší nájem platit, nebo nájem vybírat“, ani v něm není rozpustilý finanční kvíz: „Vydělá nám za měsíc víc provozování uhelné elektrárny ve východoevropském státě, nebo je lepší vystát si frontu na pracáku a obdržet doplatek na bydlení?“ Nic takového. Místo toho test finanční gramotnosti ve školách zjišťuje, jestli děti umějí reklamovat zmetkové zboží, jestli vědí, co je to inflace, a zda rozpoznají kreditní kartu od debetní. Z těchto kusých informací se pak věští údajná „finanční gramotnost“.

Chudoba vzniká z nízké minimální mzdy, ne kvůli tomu, že by si zaměstnanci, kteří ji pobírají, neuměli spočítat, jak málo peněz mají.

Mediální reakce na výzkum ochotně naskočily na vlnu morální paniky z takzvaných finančně negramotných, kterých má být dvacet procent. „Hrozivé zjištění inspekce: Pětina čerstvých středoškoláků je finančně negramotná,“ píše Deník. Koncept finanční gramotnosti tak sugeruje, že chudoba je způsobená špatnými kompetencemi a nedostatkem informací. A že tato negramotnost v důsledku vysaje i všechny pracovité a gramotné, kteří se na negramoty budou muset skládat. Koncept gramotnosti sugeruje, že se lidé zadlužují, protože si myslí, že půjčit si peníze od Providentu je výhodné. Že jsou lidé chudí proto, že utrácejí den po výplatě všechno za vodku a jídlo z Woltu a pak jim nezůstanou peníze na večerní kurzy angličtiny, informatiky a podvojného účetnictví, které by je vytáhly z bídy.

Struktura

Problém přitom leží někde úplně jinde. Samotné výsledky šetření o finanční gramotnosti na školách snad ani nemůžou být méně překvapivé: „Výsledek žáků v testu finanční gramotnosti je silně spojen s jejich socioekonomickým statusem (SES), žáci s nižším SES dosahují nižších znalostí,“ konstatuje výzkumná zpráva. Jaké překvapení! Zpráva dále říká, že faktor socioekonomického statusu se projevuje také regionálně, tedy chudší regiony mají v průměru horší výsledky finanční gramotnosti. Mimo to se projevují rozdíly mezi školami (nejhorší jsou učňáky, nejlepší jsou gymnázia) a tak dále. A není to přitom tak, že by třeba děti z učilišť nevěděly, že se dluhy mají splácet, a podobně. S tím ve výzkumu souhlasilo 97 procent respondentů a respondentek, na učňácích jen o maličko méně než jinde. Může jít třeba i o to, že horší výsledky by dané školy v daných regionech měly třeba i v češtině, matematice nebo angličtině – zkrátka problém je nerovné vzdělání, nikoliv primárně nerovná kompetence pojmenovaná finanční gramotnost.

V červenci vyšla analýza vládních opatření od institutu IDEA, fungujícího v rámci Akademie věd. Podle analýzy vládní balíčky zvláště dopadnou na zaměstnance s nízkými příjmy. „Nejvíce se změny dotknou zaměstnanců s příjmy kolem 30 tisíc korun měsíčně, kteří zároveň přijdou o slevu na manžela či manželku s nízkými příjmy. Těmto zaměstnancům vzroste odvodové zatížení o více než pět procentních bodů,“ shrnuje analýza a konstatuje: „V porovnání s daňovým systémem před rokem 2021 (před zrušením zdanění superhrubé mzdy a před postupným navýšením slevy na poplatníka) si aktuálním vládním balíčkem stále polepší zhruba 90 procent zaměstnanců. Hůře na tom bude pouze přibližně desetina zaměstnanců s nejnižšími příjmy,“ konstatuje rovněž analýza případných dopadů vládních balíčků.

Když Daniel Prokop v České televizi v pořadu Interview 24 popisoval rostoucí počet domácností, které nejsou v důsledku inflace a zvyšování cen schopné z výplaty vytvářet vůbec žádné úspory, těžko by někdo tvrdil, že vzrostl počet finančně negramotných. „Narostl počet lidí, kteří neuspoří nic, a sice na 35 procent, jsou to domácnosti, které jsou na hraně,“ vysvětlil sociolog. Zakořeněnost přesvědčení, že „chudí to s penězi neumějí“, předvedl moderátor Daniel Takáč. Na sociologův návrh snížit zdanění té nejhůře placené práce, a ponechat tak lidem s minimální mzdou o pár tisíc korun víc Takáč reagoval nečekanou otázkou: „A budou s nimi umět nakládat?“ a neurčitě se pousmál. Prokop následně vysvětlil, že problémy například s předlužením vznikají jednoduše v důsledku nedostatku financí. „Mnohem víc ekonomických problémů pramení z toho, že ty peníze nemáte, a snažíte se vyřešit to, že nemáte na nájem, tím, že si půjčíte,“ řekl Prokop. Přesvědčení o zvláštní nekompetenci všech, kteří mají hluboko do kapsy, však žije dál, přes všechna data i nelogičnost některých závěrů.

Zlepšit kompetence chudých

Výsledkem výzkumů o finanční gramotnosti bývá vždy shoda na tom, že je potřeba zvýšit právě finanční gramotnost. „Zvyšovat finanční gramotnost“ zní tak dobře, že proti může být jen opravdu špatný člověk, nebo zvlášť zapšklý levičák. Zvyšování finanční gramotnosti nikoho nebolí. Kdo by nechtěl varovat mládež před riziky toxických finančních produktů, šmelinářských prodejců a dopadů vysoké inflace na úspory? A proč to neučinit součástí školních osnov? Nic proti, jestli ministerstva a kraje cítí, že úkolem školství by mělo být aspoň zabránit pádu absolventů do dluhové spirály, ať se činí. Neměli bychom ale předstírat, že tyto znalosti a dovednosti doopravdy a ve velkém měřítku dokáží něco změnit a že problém chudoby leží v nějakém typu „gramotnosti“, kterou chudí nedisponují, a když ji získají, zázračně vstoupí na středostavovská nebesa.

Ne. Zásadní problém není v kompetencích a gramotnosti. Problémy se vytvářejí ve vládních balíčcích, jako je ten současný. V balíčcích, které nejenže nepomáhají chudším, ale ještě jim berou. Problémy se rodí ve fakticky degresivním českém zdanění. Problémy leží v mezeře v zákoně, která umožnila vznik exekučních mafií. Chudoba vzniká z nízké minimální mzdy, ne kvůli tomu, že by si zaměstnanci, kteří ji pobírají, neuměli spočítat, jak málo peněz mají, a nevěděli, kolik stojí oblečení a jídlo. Chudoba se prohlubuje tím, že se víc daní malá mzda než příjmy za pronájem nemovitostí. Znalosti typu, že je lepší šetřit než utrácet nebo jak reklamovat špatné boty, na tom moc nezmění.

Autor je redaktor Alarmu.