Vystoupení ruského komunisty vyvolalo v Gruzii politickou krizi

Přinášíme exkluzivní fotoreportáž z protivládních protestů v Gruzii.

Foto Patrik Salát a Levan Mikadze

Ruští turisté spokojeně večeří v gruzínské restauraci, zatímco po ulici kráčí rozzlobený dav Gruzínů, kteří vykřikují, že Rusko je okupant a Vladimir Putin osel. I takové výjevy byly k vidění během víkendu v gruzínském hlavním městě Tbilisi, kde probíhaly demonstrace proti vládě a Rusku. Příčinou protestů se stalo chování ruského komunistického poslance Sergeje Gavrilova, který ve čtvrtek řídil schůzi v gruzínském parlamentu z židle jeho předsedy. Pro horkokrevné Gruzínce to byla nepředstavitelná urážka. Zhruba dvacet procent země je totiž od roku 2008 okupováno ruskými vojsky a Rusko je tu mnoha lidmi vnímáno jako agresor.

V reakci na Gavrilovo chování a alibistický postoj vlády se prakticky okamžitě začaly svolávat demonstrace. První den protesty skončily až nad ránem, a to násilným zásahem policie. Ta využila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, aby rozehnala demonstranty, kteří se snažili proniknout do sídla parlamentu. Podle vyjádření gruzínské vlády bylo zraněno 240 lidí, z toho osmdesát policistů. Více než sto lidí zůstalo hospitalizováno. Opozice v návaznosti na tyto události vyhlásila další protesty, které mají trvat do doby, než budou vyslyšeny jejich požadavky. Mezi ně patří rezignace ministra vnitra, propuštění zatčených a předčasné volby.

Co se vlastně stalo?

Ve čtvrtek se v gruzínském parlamentu konalo vcelku nevýznamné setkání v rámci takzvaného „meziparlamentního pravoslavného společenství“. Ruskou delegaci vedl zmíněný poslanec komunistické strany Sergej Gavrilov, který se posadil do křesla předsedy gruzínského parlamentu a odstartoval celé setkání projevem v ruštině. Gruzínští opoziční poslanci však poté schůzi přerušili a požadovali, aby Gavrilov předsednickou židli opustil. Následně došlo k ukončení celého setkání. Mezitím se však k parlamentu začali hrnout aktivisté, kteří obklopili předsedu gruzínské delegace pravoslavných Zakariu Kucnašviliho a nazývali ho „zrádcem“. Ruský poslanec Gavrilov byl evakuován do hotelu, kam ho vyprovázeli rozzlobení Gruzíni. Ti požadovali, aby jejich zemi ihned opustil.

Po tvrdém zásahu policie začali protestující požadovat také rezignaci ministra vnitra, předčasné volby a propuštění zadržených během první demonstrace.

Vládní strana se incident snažila omluvit procedurální chybou. Rovněž poukazovala na to, že Gavrilov zastává progruzínské postoje, ačkoliv dříve v ruském parlamentu hlasoval pro nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, tedy dvou gruzínských regionů, které jsou nyní pod „ochranou“ Ruska a jejichž nezávislost většina zemí neuznává. K celému incidentu se tentýž den vyjádřila prezidentka Gruzie Salome Zurabišvili, která obvinila Rusko z využívání náboženství pro politické účely.

Napjatá situace kolem skandálu v gruzínském parlamentu se ve čtvrtek večer ještě vyhrotila. Na sedmou hodinu byla před parlament svolána velká demonstrace. Dorazilo až třicet tisíc lidí. Demonstranti si přinesli gruzínské vlajky a transparenty s nápisy Rusko je okupant. Zároveň požadovali rezignaci předsedy parlamentu Iralkiho Kobachidzeho.

Na násilnou demonstraci to zpočátku nevypadalo. Vše se zvrhlo poté, co vypršelo ultimátum opozice na Kobachidzeho odstoupení. Protestující se po vypršení ultimáta začali dobývat do budovy parlamentu. Policie se jim v tom snažila zabránit použitím slzného plynu, vodních děl a gumových projektilů. Demonstranty se nakonec podařilo rozehnat až kolem druhé hodiny ranní. Podle vyjádření vlády bylo zraněno přes 240 lidí.

Pokračující demonstrace

Předseda gruzínského parlamentu Irakli Kobachidze nakonec v pátek přece jen rezignoval. Opozici ani demonstranty to ale neuspokojilo. Po tvrdém zásahu policie začali požadovat také rezignaci ministra vnitra, předčasné volby podle proporčního systému a propuštění zadržených během první demonstrace.

Protože kromě předsedy parlamentu nikdo další nerezignoval a vláda na požadavek předčasných voleb nereagovala, demonstrace pokračovaly i v pátek, sobotu a neděli. Ve všech případech se obešly bez násilí, přestože se v sobotu v noci rozhořčený dav rozhodl táhnout městem k sídlu vládní strany Gruzínský sen. Budovu mezitím obklopila policie, aby dav nemohl vniknout dovnitř. Demonstranti se nakonec spokojili se skandováním a odtáhli zpět k parlamentu, kde jich několik desítek zůstalo do brzkých ranních hodin.

Podle experta Ghii Nodii by vláda měla přistoupit na předčasné volby, aby krizi uklidnila. Nodia navíc současnou situaci přirovnává k roku 2007 a 2011, kdy bývalý prezident Michail Saakašvili nechal policii rozehnat protesty proti jeho vládě. Saakašviliho Sjednocená národní strana pak v roce 2012 prohrála parlamentní volby se stranou Gruzínský sen, která je u moci nyní. Ta se vůči Saakašvilimu po celou dobu vymezovala a mimo jiné odsuzovala jeho autoritativní styl vlády. Předčasné volby ale nemusejí nutně znamenat vítězství pro opozici. Ta je totiž nejednotná a mezi demonstranty dochází ke značným rozporům. Navzdory tomu, že vůdci protestů apelují na jednotu, během sobotní demonstrace došlo uvnitř tábora protestujících k několika hádkám a strkanicím, které musela řešit policie.

Reakce Ruska

Rusko se k protestům vyjádřilo již v pátek. Tehdy ústy náměstka ministra zahraničí Grigorjie Karasina vzkázalo, že jde o nedůstojnou akci reprezentantů radikálních politických sil v Gruzii, kteří se snaží využít důležité fórum pro sjednocení pravoslavných věřících k šíření protiruských nálad. Vladimír Putin později vydal výnos, který ruským aerolinkám dočasně zakazuje létat do Gruzie a přepravovat tam ruské turisty. Zákaz má začít platit 8. července. Prezident také apeloval na vládu, aby ruským občanům zajistila z Gruzie bezpečný návrat.

Zákaz pro ruské aerolinie stejně jako nedoporučení cest do Gruzie pro ruské občany během turistické sezony může mít negativní vliv na gruzínskou ekonomiku, která je zčásti závislá na turistickém ruchu. Rusové jsou druzí v počtu návštěvníků, kteří do Gruzie ročně zavítají. Jen třicet procent z nich k tomu však využívá leteckou dopravu. Podle odhadů gruzínské pobočky Transparency International by tato kavkazská země mohla přijít asi o sto milionů dolarů (2,3 miliardy korun).


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image