Texas zamrzl a ocitl se takřka bez elektřiny. Jak se to stalo?

Jižní stát USA v důsledku klimatické změny čím dál častěji čelí nízkým teplotám, které ochromují tamní elektrickou síť. Při aktuální vlně mrazů byla síť jen pár minut od kolapsu, který by mohl trvat až několik měsíců.

Jak se deváté největší ekonomice světa a největšímu producentovi energie v USA stane, že se čtyři miliony jeho obyvatel ocitnou na několik dnů bez elektřiny, čtrnáct milionů lidí nemá přistup k pitné vodě a pár desítek občanů umře v důsledku mrazů? Na podobné dotazy musí v posledních dnech odpovídat Texas, jehož největší město, Houston, je přitom s devíti rafinériemi a téměř pěti tisíci firmami v energetickém sektoru globální energetickou metropolí.

Neregulovaný trh s elektřinou díky velké konkurenci firem sice zajišťuje Texasanům relativně nízké ceny, ale nechrání je před náhlými výkyvy cen v momentě, kdy nastane výpadek.

Do Texasu v polovině února, kdy je stát zvyklý na teploty mezi 5 a 16 °C, přišel třeskutý mráz. V Houstonu zaznamenali teplotu až -8 °C a v Dallasu dokonce až -18°, což město nezažilo od konce čtyřicátých let 20. století. K mrznutí se navíc přidaly sněhové vánice. A obyvatelé státu se dostali do několikanásobné pasti.

Mrznoucí trubky v sádrokartonu

V Texasu se totiž velké množství budov staví s pomocí sádrokartonu: je to levný materiál, protože stát disponuje velkými ložisky sádrovce, a zároveň umožňuje developerům strhnout starší budovy a rychle je nahradit novými. Ve stabilně teplém Texasu se však takové domy neizolují proti zimě a většina domácností si příbytky vychlazuje či vyhřívá centrální klimatizací. Ta však v extrémních teplotách nestačí, a navíc spotřebovává obrovské množství elektřiny. Vlivem historických mrazů tak poptávka po elektřině a zdrojích energie v Texasu rapidně stoupla.

Zároveň však začala mrznout voda v nádržích, studních a trubkách, což mělo za následek akutní nedostatek pitné vody. Balená voda v supermarketech v mžiku zmizela a tam, kde ještě byla k dostání, stála mnohonásobně výš než před příchodem mrazivého počasí. Velká města doporučila obyvatelům převařování vody z kohoutku, protože čističky odpadních vod v mrazu přestaly fungovat.

Jenomže jak chcete převařovat vodu, když nemáte elektřinu? Nejenže totiž omrzlo elektrické vedení – na jihu USA většinou nebývá umístěno pod zemí –, ale vinou mrazu zůstaly paralyzovány i texaské plynárny a uhelné, vodní a jaderné elektrárny, které potřebují vodu ke svému chodu. Rafinérie se zastavily. A postupně přestaly elektřinu vyrábět také větrné elektrárny. Prakticky celá rozvodná síť v Texasu pod náporem zimy a zvýšené poptávky zkolabovala. Navíc namrzly dálnice a silnice nebo je zasypal sníh a lidé zůstali uvězněni v nevytopených příbytcích.

Nezávislá síť pro dobré počasí

Podobný scénář paralelně zažívaly desetitisíce obyvatel v Oregonu, Louisianě, Oklahomě či Arkansasu. Ale pouze v Texasu, státě překypujícím zdroji energie, se celý systém dodávek elektřiny ocitl v jeden moment pouhých pár minut od kompletního blackoutu, který by některé části státu odstavil na několik dalších měsíců. Jak je to možné?

Texas má vlastní rozvodnou síť a trh s elektřinou, které jsou zcela nezávislé na zbytku Spojených států (jen západní a východní okraje státu jsou napojeny na jiné sítě). Zatímco území na východ od Skalistých hor pokrývá východní síť (Eastern interconnection) a západ USA zásobuje síť západní (Western Interconnection), Texas si elektřinu vyrábí sám. Není propojený se zbývajícími dvěma sítěmi a neprodává energii za hranice státu, čímž se chrání před regulacemi ze strany federální vlády. Ale zároveň nemůže v případě potřeby elektřinu odnikud importovat.

Od sedmdesátých let 20. století síť spravuje agentura ERCOT (Electric Reliability Council of Texas), která zpočátku fungovala coby regulátor sítě v souladu s národními standardy, ale od vlády republikánského guvernéra Ricka Perryho (pozdějšího ministra energetiky ve vládě Donalda Trumpa) na počátku tisíciletí se zaměřuje na deregulaci trhu a poskytování volného trhu s elektřinou v rámci státu. Namísto nástroje pro poskytování veřejné služby se tak síť proměnila ve zdroj příjmů desítek společností, které spolu v rámci trhu soutěží. Neregulovaný trh s elektřinou díky velké konkurenci firem sice zajišťujeTexasanům relativně nízké ceny – především v dobách, kdy má systém přebytek energie na prodej –, ale nechrání je před náhlými výkyvy cen v momentě, kdy nastane výpadek, například při přírodních katastrofách, kterých v Texasu v důsledku změn klimatu přibývá.

Podle klimatologů z Texas A&M University – mé alma mater, která minulý týden poskytla svoji basketbalovou arénu coby tzv. zahřívací centrum pro veřejnost a jejíž někteří profesoři raději přečkali mrazy ve svých kancelářích než doma – čeká Texas do roku 2036 například zdvojnásobení počtu dnů s teplotami nad 37°, až patnáctiprocentní zvýšení výskytu záplav v městských oblastech v důsledku intenzivnějších krátkodobějších srážek, větší sucha a silnější hurikány. Sám jsem během dvou a půl let studia v Texasu zažil měsíce bez srážek střídající se s několika dny neustálého deště a následnými záplavami. Odříznutí dopravních tepen mezi Houstonem a Dallasem, povodně v Houstonu či hurikány a tornáda ničící příbytky na pobřeží Mexického zálivu a ve vnitrozemí byly a jsou běžným a čím dál častějším jevem. Navíc už před deseti lety zažil Texas mráz, při němž zkolabovaly desítky dodavatelů elektřiny. I v létě roku 2019 byla síť kvůli obrovským vedrům rovněž na pokraji kolapsu.

Právě při těchto událostech se ukázala křehkost texaské elektrické sítě a negativní dopady její nedostatečné údržby. Texaská vláda však varovné signály ignorovala a namísto toho, aby donutila dodavatele energií investovat do ochrany elektráren před mrazem a dalšími nepředvídatelnými, ale o to ničivějšími živly, nadále tlačila na deregulaci a co nejnižší ceny elektřiny. Takový systém však poskytovatele nijak nemotivoval do nákladných investic na údržbu a ochranu elektráren před výkyvy počasí. Výsledkem je současná katastrofa, dosahující podle radní hlavního města Austinu Natashy Harper-Madison úrovně hurikánu Katrina z roku 2005.

Vítr je v tom nevinně

Guvernér Greg Abbott v rozhovorech pro konzervativní média odmítl jakoukoli regulaci trhu s elektřinou, kolaps sítě zdůvodnil zamrznutím větrných elektráren a horoval za návrat k větší závislosti na fosilních zdrojích. Jenomže to bylo právě selhání plynáren a uhelných elektráren, nedostatečně investujících do inovací, údržby a ochrany proti extrémnímu počasí, co významně přispělo ke zhroucení sítě. Zatímco větrné elektrárny v roce 2020 vyprodukovaly 23 procent objemu elektřiny ve státě, podíl plynu a uhlí byl dvoutřetinový a jaderné elektrárny přidaly dalších 11 procent. Větrné elektrárny by naopak při potřebných investicích současným mrazům odolaly – koneckonců větrné turbíny stojí i na Aljašce – a mohly by částečně nahradit výpadek elektráren využívajících fosilní paliva.

V Texasu však dlouhodobě vítězí zisk nad bezpečností, ideologie nad poskytováním služby veřejnosti a zbožná přání republikánských politiků, kteří Texasu vládnou již čtvrt století, nad schopností postavit se čelem katastrofické realitě klimatických změn a přijít s pozitivními řešeními.

Taková situace je neudržitelná, protože populace Texasu se do roku 2050 zdvojnásobí a s tím vzroste i spotřeba energií. Navíc jsou postoje výrazně probyznysových texaských republikánů nepochopitelné: připravují se totiž o zásadní konkurenční výhodu. Jimi ovládaný stát je už nyní díky nízkým daním, levné půdě, špičkovým univerzitám a relativně levné elektřině destinací pro mnoho Kaliforňanů, ale i firem ze Silicon Valley (například impérium Elona Muska), utíkajících před vedry, požáry, čím dál vyššími životními náklady i elektrickými blackouty na západním pobřeží. Beze změn v poskytování elektřiny a bez regulace texaské rozvodné sítě Texas nejenže ztratí svoji auru nového centra moderních technologií, ale také bude kvůli zisku nadále ohrožovat životy svých občanů.

Autor je amerikanista.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies