Slávistický úspěch zastínila antifotbalová řež s pachutí rasismu

Fotbalový zápas ve Skotsku přinesl vše, co do fotbalu nepatří. Brutální agresi, likvidační zákroky, obvinění z rasismu i útoky fanoušků na sociálních sítích.

Slavia Praha dosáhla skvělého úspěchu, když postoupila mezi posledních osm nejlepších týmů Evropské ligy. Tím výčet dobrých zpráv končí. Cena, kterou za vyřazení skotských Glasgow Rangers zaplatila, byla více než vysoká a jistě bude mít ještě dohru. Samotné fotbalové utkání na Ibrox Stadium bylo postupem času stále ostřejší, přibývalo faulů ze strany frustrovaných domácích fotbalistů a vše vyvrcholilo likvidačním kopem do obličeje slávistického brankáře Ondřeje Koláře, dvěma červenými kartami a závěrečnou potyčkou tři minuty před koncem.

Rasistické výlevy a nechutné násilí na hřišti i mimo něj jsou důvody, proč některé kluby a hráči mezi evropskou elitu prostě nepatří.

Právě při ní obránce Pražanů Ondřej Kúdela zašeptal do ucha Glena Kamary něco, co finského hráče viditelně vytočilo. Podle zpravodaje BBC začal okamžitě na Kúdelu pořvávat: „Rasisto, rasisto!“ A jeho spoluhráči v čele s Bongani Zunguem následně rozhodčího urgovali s tím, že Kúdela Kamarovi řekl: „Ty zas*aná opice!“

Celý incident měl dohru v útrobách stadionu, kde měl podle slávistických funkcionářů právě Kamara pěstmi napadnout Kúdelu. Všemu prý osobně přihlížel i trenér Rangers a někdejší hráčská ikona Liverpoolu a ostrovního fotbalu Steven Gerrard. Slávistický ansámbl nakonec doprovázela na hotel z bezpečnostních důvodů policie.

Barošovo rasistické memento

Právě Gerrard po zápase obvinil Kúdelu z toho, že Kamaru rasisticky urazil. I když kamery inkriminovaný moment zachytily, slávistický hráč si ústa zakrýval rukou, takže není možné rozpoznat, co přesně řekl. Sám hráč se hájí tím, že v žádném případě o rasismus nešlo, protože prý řekl: „You’re fucking guy!“ Postavilo se za něho i vedení klubu včetně předsedy Jaroslava Tvrdíka. Snahu Rangers obvinit jejich svěřence z rasismu považují za „nechutnou“.

Kdo má nakonec pravdu, možná nechtěně prozradil v nahrávce na sociálních sítích náhradní brankář Slavie Přemysl Kovář. „Hodinu nás drželi na hřišti kvůli Kudymu, že řek’, že je fuc*in’ monkey,“ řekl hráč ve svém emocionálním popisu pozápasového chaosu. Popisuje i následný pěstní incident z antidopingové kontroly.

V každém případě to, že si Kúdela cíleně ústa zakrýval, obviněním z rasismu spíše nahrává. S hrubými nadávkami totiž fotbalisté obvykle takový tyjátr nedělají. A to ani vůči rozhodčím. Zatímco celá záležitost tak trochu uvízla na mělčině tvrzení proti tvrzení, britská média dávají velký prostor obvinění z rasismu. Slavii z hlediska mezinárodního kreditu příliš nepřidalo, že se trenér Jindřich Trpišovský po zápase vyhnul tiskové konferenci s novináři, zatímco jeho protějšek Gerrard nenechal na slávistech niť suchou.

Pokud orgány UEFA, které se budou celou záležitostí ještě zabývat, vyhodnotí Kúdelovo jednání jako rasistické, hrozí mu velký trest. Kromě výrazné finanční pokuty by to mohlo znamenat i dlouhodobý zákaz činnosti. Navíc je nutné připomenout, že se nemusí jednat pouze o evropské poháry. UEFA má pravomoc zakázat vykonávání hráčské činnosti i v domácích soutěžích. Trest v podobě kontumace utkání 3 : 0 ve prospěch poškozených naopak Slavii nehrozí, ten totiž primárně cílí na rasistické chování fanoušků v ochozech.

Z českých hráčů v minulosti rasistickým urážením soupeře nechvalně proslul i Milan Baroš. Někdejší reprezentační útočník v roce 2007 pobouřil nejen fotbalovou veřejnost, když v dresu francouzského Lyonu gesty naznačoval kamerunskému hráči Stéphanu Mbiovi, že smrdí. Baroš, který v té době ve francouzské soutěži pouze hostoval a neuměl francouzsky, nakonec dostal navzdory očekávání mírný trest v podobě třízápasové stopky. Pro Baroše tím ale v podstatě kariéra ve Francii skončila a jeho odporné chování řešili i místní politici.

Okopávaná místo fotbalu

Pokud se skutečně jednalo z Kúdelovy strany o rasismus, zaslouží si odsouzení a tvrdý trest. To bez debat. Stejně tak si ale zaslouží odsouzení i to, co předváděli na hřišti hráči Glasgow. Jejich frustrace by se dala krájet. Místo toho ale krájeli spíš „sešívané“.

Jistě, očekávání byla veliká. Letošní sezónou totiž Rangers díky zisku domácího titulu korunovali pohádkový návrat z pekla. V roce 2012 se slavný velkoklub dostal do insolvence a byl přeřazen až do čtvrté nejvyšší soutěže. Letos naopak dokázal s předstihem získat svoji jedenapadesátou mistrovskou trofej a uskočit v historické tabulce městskému rivalovi Celtic Glasgow.

Souboj se Slavií byl přitom z pohledu obou týmů možností, jak z fotbalové periferie proniknout mezi evropskou klubovou smetánku. Zatímco Pražané sice prožívají veleúspěšné období – čtvrtfinálovou účastí v Evropské lize se jim podařilo vyrovnat dva roky starý úspěch a pronikla i do slovutné Ligy mistrů  –, ale vzhledem k ekonomickým reáliím fotbalového Východu jim dlouhodobé setrvání mezi evropskou elitou nic nezaručuje. A Skotové sice geograficky patří na Západ, ale vedle přebohaté anglické Premier League jsou v postavení odstrčeného souseda, jehož liga představuje pro Angličany úroveň krajského přeboru.

Není divu, že letošní jízda pohárovou Evropou měla být satisfakcí za všechna příkoří i neustále žijící mýty o skotské tvrdosti a okopávané. Jenže nic jiného Rangers na hřišti neukázali. Od začátku zápasu byli diváci ze strany skotského celku svědky jednoho hrubšího zákroku za druhým. A dohrávání některých soubojů bylo vyloženě za hranou.

Vrcholem byl kop, kterým po hodině hry zasáhl brankáře Ondřeje Koláře přímo kolíky kopaček do obličeje domácí Kemar Roofe. Slávistický brankář se sice v závěru zápasu objevil s ošetřenou tváří v hledišti, ale lékařské vyšetření nakonec ukázalo zlomeninu čelní dutiny. Záběry, na nichž Roofe zasahuje gólmana kung-fu kopem, připomněly podobně nevybíravý zákrok, kterým před lety irský fotbalista Stephen Hunt doslova sestřelil brankáře Petra Čecha. Tehdejší reprezentační gólman náraz kolenem do hlavy odnesl proraženou lebkou.

Roofeův zákrok byl neskutečně brutální a vrací do hry i ve sportu často řešenou otázku, zda by některé fauly nebylo na místě kvalifikovat jako pokusy o ublížení na zdraví. Roofe se na druhou stranu okamžitě na sociálních sítích stal terčem útoků od uživatelů s českými přezdívkami a kromě nadávek do řezníků nechybí ani rasistické označení „ni**a“.

Rasismus je nepřípustný

To, že se sportovní klání promění v krvavou řež, se občas stává. Legendární byl v tomto ohledu olympijský zápas ve vodním pólu mezi Maďarskem a Sovětským svazem, který vešel ve známost jako „melbournská krvavá lázeň“. Tehdejší střet z roku 1956 byl odvetou za měsíc staré politické události, kdy Sověti vojensky potlačili maďarskou revoluci. Že se i politicky zcela neutrální obyčejný sportovní utkání může zvrhnout v hráčskou brutalitu ukázal i střet fotbalistů Nizozemska a Portugalska na mistrovství světa v Německu v roce 2006. Takzvaná bitva o Norimberk přinesla nevídanou fotbalovou řežbu v podstatě od začátku do konce, což vyústilo v rekordní počet karet s celkovým skóre čtyři červené a šestnáct žlutých.

I když jsou fauly součástí hry, přesto existuje sportovní rámec, který by neměly přesáhnout. Skotská agrese ji v zápase se Slavií zcela jistě překročila a bohužel potvrdila hanlivý stereotyp o skotském fotbale jako pouhém nakopávaní míče a okopávání soupeře. Přesto ale není možné ospravedlnit jakékoli rasistické urážky. Pokud se Kúdelovy rasistické nadávky skutečně potvrdí, bude se jednat o zcela nepochopitelné chování, navíc v situaci, kdy měla Slavie postup naprosto jistý. Rasistické výlevy a nechutné násilí na hřišti i mimo něj jsou důvody, proč některé kluby a hráči mezi evropskou elitu prostě nepatří. Sportovní výkonnosti navzdory.

Autor je sociolog sportu.

 

Čtěte dále